Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 125 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
8 Y 2. obou oběhů odvádíme teplo |Q2 |Q\ svcv>sv(Ts — — Tx) M-p(i9 ib) při střední teplotě T|s T£s. 2-90c) zlepšuje regulační vlastnosti soustrojí. 2-90b) výhodu možnosti regulace výkonu centrály změnou otáček kompresorového soustrojí, nevýhodou naproti tomu přílišné stoupnutí otáček výkonové turbíny při náhlém odlehčení elektrického generátoru.Schéma pokusné jednotky výkonu přímým heliovým oběhem uve­ deno obr.8.1 Srovnání parních oběhů oběhů spalovacích turbín, paroplynový oběh Účinnost tepelných oběhů tím vyšší, čím vyšší střední teplota, při níž přivádíme teplo obehu čím nižší střední teplota, při níž teplo oběhu odvádíme. Teplota spalin expanzi turbíně 380 až 500 při této teplotě začínáme odvádět teplo okolí. U oběhů spalovacích turbín přivádíme teplo při poměrně vysoké teplote. Byly zpracovány studie pro použití tohoto základního přímého oběhu jednohřídelovou plynovou turbínou výkonu 300 při celkové účinnosti . 2-91, přivádíme spalováním paliva nebo jiného zdroje obou oběhů pouze teplo vzcPimZ(T3 T2) při střední teplotě Tfs. Nevýhodou tohoto uspořádání značná délka soustrojí, což způsobuje obtíže při integrovaném dispozičním řešení, dále toto uspořádání méně příznivé dynamic­ ké vlastnosti potřebuje značný příkon spouštěcího zařízení. Teplo však odvádíme rovněž při značně vysoké teplotě, takže termická účin­ nost tohoto oběhu poměrně nízká. Pro zlepšení účinnosti oběhu používáme řadu opatření, jimiž zvyšujeme střední teplotu, při níž přivádíme teplo snižujeme teplotu pracovní látky úseku, na němž teplo oběhu odvádíme (přihřívání páry parních oběhů, stupňové spalování mezichlazení oběhů spalovacích turbín, regenerace tepla apod. Naproti tomu teplo odvádíme kondenzátoru při podstatně nižší teplotě (přibližně 28 °C). oběhů bez regenerace tepla teplota vzduchu před spalovací komorou místě, kde za­ číná přivádění tepla) 180 300 °G. 2-90a. Dvouhřídelové uspořádání (obr. oběhu regenerací tepla teplota v počátku přivádění tepla paliva nebo jiného zdroje 320 450 °C.). Teplota spalin před turbínou dnes 880 do 200 její úroveň stále zvyšuje. Jaderný reaktor přímo včleněn j>racovního okruhu turbosoustrojí. 126 . I tomto případě používá regeneračního ohřívání helia před vstupem do reaktoru. Obdobným opatřením též spojení parního plynového obehu využitím jejich specifických vlastností. Přiřadíme-li oběhu spalovací turbíny parní oběh vytvoříme tak paroplynový obeh podle obr. Obdobné uspořádání mají jednotky 250 600 MW. Teplo Qvs = = -M"spCj),sp(T4 Ts) odvedeme oběhu spalovací turbíny zavedeme par­ ního oběhu. Teplotní úroveň, při níž přivádíme teplo oběhů spalovacích turbín, tedy poměrně vy­ soká. Při použití regenerace tepla teplota, při níž odvádíme teplo, poněkud nižší, ale přesto dosti vysoká. U parních oběhů přivádíme teplo obvykle rozmezí teplot mezi 180 300 °C a 500 565 °C, tedy porovnání spalovacími turbínami nižší teplotní úrovni. Přímý heliový oběh může použít též jaderných tepláren kombinované výrobě elektrické energie tepla, které lze dodávat horké vodě nebo páře. Uspořádání oddělenou nízkotlakou turbínou pro pohon elektrického generá­ toru (obr. 2