V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Jaderný reaktor přímo včleněn j>racovního okruhu turbosoustrojí. Pro zlepšení účinnosti oběhu používáme řadu opatření, jimiž zvyšujeme
střední teplotu, při níž přivádíme teplo snižujeme teplotu pracovní látky úseku,
na němž teplo oběhu odvádíme (přihřívání páry parních oběhů, stupňové
spalování mezichlazení oběhů spalovacích turbín, regenerace tepla apod.
Přímý heliový oběh může použít též jaderných tepláren kombinované
výrobě elektrické energie tepla, které lze dodávat horké vodě nebo páře.Schéma pokusné jednotky výkonu přímým heliovým oběhem uve
deno obr.8 Y
2.
Přiřadíme-li oběhu spalovací turbíny parní oběh vytvoříme tak paroplynový
obeh podle obr. 2-91, přivádíme spalováním paliva nebo jiného zdroje obou
oběhů pouze teplo vzcPimZ(T3 T2) při střední teplotě Tfs. Byly
zpracovány studie pro použití tohoto základního přímého oběhu jednohřídelovou
plynovou turbínou výkonu 300 při celkové účinnosti .
U parních oběhů přivádíme teplo obvykle rozmezí teplot mezi 180 300 °C
a 500 565 °C, tedy porovnání spalovacími turbínami nižší teplotní úrovni.).
Dvouhřídelové uspořádání (obr.
2.
Obdobným opatřením též spojení parního plynového obehu využitím jejich
specifických vlastností.
I tomto případě používá regeneračního ohřívání helia před vstupem do
reaktoru.1 Srovnání parních oběhů oběhů spalovacích turbín, paroplynový oběh
Účinnost tepelných oběhů tím vyšší, čím vyšší střední teplota, při
níž přivádíme teplo obehu čím nižší střední teplota, při níž teplo oběhu
odvádíme.
Nevýhodou tohoto uspořádání značná délka soustrojí, což způsobuje obtíže při
integrovaném dispozičním řešení, dále toto uspořádání méně příznivé dynamic
ké vlastnosti potřebuje značný příkon spouštěcího zařízení. Obdobné uspořádání mají jednotky 250 600 MW. 2-90a. oběhů
bez regenerace tepla teplota vzduchu před spalovací komorou místě, kde za
číná přivádění tepla) 180 300 °G.
Uspořádání oddělenou nízkotlakou turbínou pro pohon elektrického generá
toru (obr. Teplota spalin expanzi turbíně 380
až 500 při této teplotě začínáme odvádět teplo okolí. oběhu regenerací tepla teplota
v počátku přivádění tepla paliva nebo jiného zdroje 320 450 °C.
Naproti tomu teplo odvádíme kondenzátoru při podstatně nižší teplotě (přibližně
28 °C). 2-90b) výhodu možnosti regulace výkonu centrály změnou otáček
kompresorového soustrojí, nevýhodou naproti tomu přílišné stoupnutí otáček
výkonové turbíny při náhlém odlehčení elektrického generátoru. Teplo Qvs =
= -M"spCj),sp(T4 Ts) odvedeme oběhu spalovací turbíny zavedeme par
ního oběhu.
126
. 2-90c) zlepšuje regulační vlastnosti soustrojí.
U oběhů spalovacích turbín přivádíme teplo při poměrně vysoké teplote. Teplota spalin před turbínou dnes 880
do 200 její úroveň stále zvyšuje.8. Teplo však odvádíme rovněž při značně vysoké teplotě, takže termická účin
nost tohoto oběhu poměrně nízká. obou oběhů odvádíme teplo |Q2 |Q\ svcv>sv(Ts —
— Tx) M-p(i9 ib) při střední teplotě T|s T£s. Teplotní
úroveň, při níž přivádíme teplo oběhů spalovacích turbín, tedy poměrně vy
soká. Při použití regenerace
tepla teplota, při níž odvádíme teplo, poněkud nižší, ale přesto dosti vysoká
