Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 116 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
odlučování přihřívání). odběrem mokré páry pro ohřívání napájecí vody odvádíme turbíny páru s vyšším obsahem vody, než odpovídá průměrné výpočtové vlhkosti. Vliv vlhkosti páry zhoršení termodynamické účinnosti však převažující, takže zvýšení účinnosti turbíny větší než ztráty způsobené termické účinnosti zdánlivě nevýhodným přihříváním páry. Vyšší dělicí tlak vede k menším rozměrům potrubí regulačních orgánů mezi tělesy turbíny menším rozměrům separátorů. Dělicí tlak lze optimalizovat hlediska účinnosti termické termodynamické. Kromě toho se odběrovou párou odsávají vodní filmy vnitřní steny skříně.většině případů mechanický separator kombinuje přihříváním páry za separátorem. Na obrázku 2-82a jsme vymezili oblast vhodného dělicího tlaku (pro zařazení odlučování, resp. 3. Jestliže pří­ slušném místě turbíny není regenerační odběr, nutno uspořádat odvodnění stupně, pak odvádíme vodou také část páry, která dalších stupních ne­ pracuje; tím vzniká zhoršení účinnosti turbíny. Teplosměnnou plochu přihříváku možno umístit tělesa separá- toru, což představuje značné úspory investicích potřebných rozměrech stro­ jovny. Konstrukce nízkotlakého tělesa však obtížná, protože se něm zpracovává velký tepelný spád. Jak patrno obr. Přihříváním však zvýší spolehlivost nízkotlaké části parní turbíny, která pak pracuje podmínkách velmi blízkých nízkotlakým těle­ sům turbín klasických elektráren. Při použití dvoustupňového přihřívání páry, prvním stupni odběrovou párou o tlaku pod 0,5p0 druhém stupni vstupní párou koncovým teplotním spá­ dem °C, zvýší účinnost 0,3 0,6 zařízení však složitější a investičně nákladnější. elektráren varnými reaktory však toto snížení výraznější. Ohřívání napájecí vody mokrou párou termodynamicky výhodnější, než je tomu přehřáté páry. U jednostupňového separátoru, bez přihřívání, vhodný dělicí tlak — = (0,10 0,15) po, při dvojnásobném odlučování vlhkosti })mi 0,14j)o ; Pm2 0,0267)0, při jednostupňovém přihřívání vstupní párou vhodný = = (0,25 0,3) po, při mechanickém odlučování vlhkosti přihřívání páry je pm (0,18 0,23) [1]. Zjištění optimálního dělicího tlaku velmi citlivé to, jaký předpokládá vliv vlhkosti zhoršení účinnosti turbíny jak dokonalé předpokládáme vysušení páry separátoru odvodňovacích ústrojích turbíny. Protože entalpie odběrové páry nižší, musí zvětšit velikost odběrů, což má následek zmenšení průtoku posledními stupni turbíny, čímž vytvářejí předpoklady pro dosažení lepší účinnosti snazší konstrukční řešení posledních stupňů. Naopak nízký dělicí tlak vede vyšší přípustné rychlosti páry separátoru, což však nemůže eliminovat rostoucí merný objem páry, proto zmenšování tlaku znamená vždy zvětšení rozměrů separátoru. 2. Pro regenerační ohřívání napájecí vody syté vstupní páry přistupují některé zvláštní vlivy: 1. Teplota napájecí vody volí nižší, než termodynamicky optimální, stejně jako u klasických elektráren. rostoucí teplotou napájecí vody zvětšuje vyvíjení páry techno­ logických kanálech reaktoru pro dosažení požadované suchosti páry třeba 117 i’oncerfvav-y 67/ DUKOVANY technická knihovna . Přihřívání páry, párou odběru, nebo vstupní párou, nepřináší přímo zvý­ šení termické účinnosti oběhu. 2-48, němž znázorněn oběh s přehřátou vstupní párou, střední teplota při přivádění tepla základního oběhu vyšší než střední teplota, při níž teplo přiváděno přídavného oběhu. Závislost spotřeby tepla dělicím tlaku však poměrně plochá, takže můžeme respektovat jiná hlediska, především konstrukční