V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
tohoto hlediska použití syté páry jaderných elektráren tlako-
vodními reaktory odůvodněno nejen jednoduchostí spolehlivostí, ale hospodár
ností.
Z uvedených důvodů tlak syté páry pro parní turbíny velkých výkonů na
sytou páru ustálil mezích:
— 6,5 MPa pro varné reaktory,
— 4,5 6,5 MPa pro tlakovodní reaktory. Následkem snížení tlaku účinnost druhém pří
padě nižší. Termická účinnost oběhu stoupá tlakem vstupní páry poměrně výrazně
do tlaku asi 7,5 MPa, pak nepatrně tlaku 16,5 MPa opět klesá. výhodnější vyšší tlak vstupní páry. též odběrovou párou
vstupuje nízkotlaké části turbíny pára mírně přehřátá. Základní způsoby sušení páry
jsou znázorněny obr. Tlak syté páry okolo MPa odpovídá maximálnímu tepelnému toku stěny
do vroucí vody. výhodné hlediska koncové vlhkosti, ale hlediska spolehli
vosti vstupních orgánů turbíny. Jednotkový výkon turbín jaderných elektráren být největší.
Ze srovnání základních způsobů sušení páry vyplývá, schéma separátorem
(obr.
Teplota vstupní páry mela odpovídat zvolenému tlaku páry mezi sytosti. 2-80e), přičemž tato schémata jsou eko
nomicky efektivnější než schéma přihříváním vstupní párou bez odlučování
vlhkosti (obr. Schéma separátorem velmi jednoduché, dobré vlast
nosti hlediska účinnosti, proto toto uspořádání hodně používá.
Po odlučování vody vnějším separátoru vlhkosti vstupuje nízkotlaké části
turbíny pára vlhkosti 0,2 0,5 přihřátí vstupní, resp. Vlhkost vstupní páry vždy škodlivá, proto
se připouští maximální vlhkost vstupní páry 0,5 .
Při použití syté vstupní páry dosaženo maximální přípustné vlhkosti konci
expanze již při vstupním tlaku 0,3 0,4 MPa. Při
velkých výkonech vzhledem rozměrům vstupních potrubí, regulačních orgánů,
převáděcích potrubí atd.
3.
2. Přehřívání páry konvenčním
palivem (zemní plyn, topný olej, tuhá paliva) komplikuje zařízení strojovny po
užívá zřídka. Použití tak nízkého tlaku velkých
jaderných elektrárnách není únosné, neboť zpracovaný tepelný spád byl velmi
malý účinnost byla velmi nízká.
Volba vstupního tlaku páry oběhu sytou párou musí respektovat tyto
vlivy:
1. přihřívání páry spalinami spalovacích turbín paroplynovém zapojení.
4. Při všech
opatřeních, vedoucích odstranění vlhkosti, skupiny stupňů pracujících
v mokré páře snižuje účinnost asi 0,8 0,9 každé procento střední vlhkosti
páry proti účinnosti turbíny pracující přehřátou párou. rostoucím tlakem páry zvyšuje vlhkost páry, která snižuje účinnost tur
bíny eroze vodními kapičkami rostoucí míře snižuje její spolehlivost. Chceme-li použít syté páry středním tlaku,
je třeba zajistit vhodné sušení páry během expanze. Při přihřívání páry chla
divém okruhu lze přihřát páru odloučení vlhkosti původní teplotu t0. 2-80.Pro takovou teplotu teplonositele možno vyrábět parogenerátoru sytou
páru tlaku MPa, nebo přehřátou páru nevelkým přehřátím (do °C),
ale podstatně nižším tlakem. stejných důvodů dosud neprosadily návrhy přehřívání,
resp. 2-80a) hlediska účinnosti podstatě rovnocenné schématem při
hříváním pracovní látkou okruhu (obr.
114
. Účinnost oběhu lze dále zvýšit přehřátím páry buď reaktoru, nebo ve
zvláštním přehříváku.
Některé typy parogenerátorů tlakovodních reaktorů umožňují mírné přehřátí
vstupní páry. Toto opatření však spojeno zvětšením složitosti sché
matu, konstrukčními provozními problémy. 2-80b).
Při přihřívání vstupní párou nelze dosáhnout přihříváku přiměřených rozmě
rech teploty vstupní páry
