V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Přehřívání páry konvenčním
palivem (zemní plyn, topný olej, tuhá paliva) komplikuje zařízení strojovny po
užívá zřídka. Tlak syté páry okolo MPa odpovídá maximálnímu tepelnému toku stěny
do vroucí vody. Při všech
opatřeních, vedoucích odstranění vlhkosti, skupiny stupňů pracujících
v mokré páře snižuje účinnost asi 0,8 0,9 každé procento střední vlhkosti
páry proti účinnosti turbíny pracující přehřátou párou.
3.
Z uvedených důvodů tlak syté páry pro parní turbíny velkých výkonů na
sytou páru ustálil mezích:
— 6,5 MPa pro varné reaktory,
— 4,5 6,5 MPa pro tlakovodní reaktory.Pro takovou teplotu teplonositele možno vyrábět parogenerátoru sytou
páru tlaku MPa, nebo přehřátou páru nevelkým přehřátím (do °C),
ale podstatně nižším tlakem. Vlhkost vstupní páry vždy škodlivá, proto
se připouští maximální vlhkost vstupní páry 0,5 . 2-80e), přičemž tato schémata jsou eko
nomicky efektivnější než schéma přihříváním vstupní párou bez odlučování
vlhkosti (obr. výhodné hlediska koncové vlhkosti, ale hlediska spolehli
vosti vstupních orgánů turbíny.
2. výhodnější vyšší tlak vstupní páry. stejných důvodů dosud neprosadily návrhy přehřívání,
resp. tohoto hlediska použití syté páry jaderných elektráren tlako-
vodními reaktory odůvodněno nejen jednoduchostí spolehlivostí, ale hospodár
ností.
Při použití syté vstupní páry dosaženo maximální přípustné vlhkosti konci
expanze již při vstupním tlaku 0,3 0,4 MPa. přihřívání páry spalinami spalovacích turbín paroplynovém zapojení. Schéma separátorem velmi jednoduché, dobré vlast
nosti hlediska účinnosti, proto toto uspořádání hodně používá. Jednotkový výkon turbín jaderných elektráren být největší. Použití tak nízkého tlaku velkých
jaderných elektrárnách není únosné, neboť zpracovaný tepelný spád byl velmi
malý účinnost byla velmi nízká.
114
. Termická účinnost oběhu stoupá tlakem vstupní páry poměrně výrazně
do tlaku asi 7,5 MPa, pak nepatrně tlaku 16,5 MPa opět klesá.
Některé typy parogenerátorů tlakovodních reaktorů umožňují mírné přehřátí
vstupní páry. Chceme-li použít syté páry středním tlaku,
je třeba zajistit vhodné sušení páry během expanze.
4. 2-80a) hlediska účinnosti podstatě rovnocenné schématem při
hříváním pracovní látkou okruhu (obr. Základní způsoby sušení páry
jsou znázorněny obr.
Volba vstupního tlaku páry oběhu sytou párou musí respektovat tyto
vlivy:
1. Následkem snížení tlaku účinnost druhém pří
padě nižší.
Po odlučování vody vnějším separátoru vlhkosti vstupuje nízkotlaké části
turbíny pára vlhkosti 0,2 0,5 přihřátí vstupní, resp. 2-80b).
Při přihřívání vstupní párou nelze dosáhnout přihříváku přiměřených rozmě
rech teploty vstupní páry. Při přihřívání páry chla
divém okruhu lze přihřát páru odloučení vlhkosti původní teplotu t0. rostoucím tlakem páry zvyšuje vlhkost páry, která snižuje účinnost tur
bíny eroze vodními kapičkami rostoucí míře snižuje její spolehlivost. Toto opatření však spojeno zvětšením složitosti sché
matu, konstrukčními provozními problémy.
Ze srovnání základních způsobů sušení páry vyplývá, schéma separátorem
(obr. 2-80. Účinnost oběhu lze dále zvýšit přehřátím páry buď reaktoru, nebo ve
zvláštním přehříváku. též odběrovou párou
vstupuje nízkotlaké části turbíny pára mírně přehřátá.
Teplota vstupní páry mela odpovídat zvolenému tlaku páry mezi sytosti. Při
velkých výkonech vzhledem rozměrům vstupních potrubí, regulačních orgánů,
převáděcích potrubí atd
