V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Některé typy parogenerátorů tlakovodních reaktorů umožňují mírné přehřátí
vstupní páry.
Při přihřívání vstupní párou nelze dosáhnout přihříváku přiměřených rozmě
rech teploty vstupní páry.
Ze srovnání základních způsobů sušení páry vyplývá, schéma separátorem
(obr. výhodnější vyšší tlak vstupní páry.
Při použití syté vstupní páry dosaženo maximální přípustné vlhkosti konci
expanze již při vstupním tlaku 0,3 0,4 MPa.Pro takovou teplotu teplonositele možno vyrábět parogenerátoru sytou
páru tlaku MPa, nebo přehřátou páru nevelkým přehřátím (do °C),
ale podstatně nižším tlakem.
Po odlučování vody vnějším separátoru vlhkosti vstupuje nízkotlaké části
turbíny pára vlhkosti 0,2 0,5 přihřátí vstupní, resp. Při přihřívání páry chla
divém okruhu lze přihřát páru odloučení vlhkosti původní teplotu t0.
2. Při všech
opatřeních, vedoucích odstranění vlhkosti, skupiny stupňů pracujících
v mokré páře snižuje účinnost asi 0,8 0,9 každé procento střední vlhkosti
páry proti účinnosti turbíny pracující přehřátou párou. Toto opatření však spojeno zvětšením složitosti sché
matu, konstrukčními provozními problémy. výhodné hlediska koncové vlhkosti, ale hlediska spolehli
vosti vstupních orgánů turbíny. Při
velkých výkonech vzhledem rozměrům vstupních potrubí, regulačních orgánů,
převáděcích potrubí atd.
114
. přihřívání páry spalinami spalovacích turbín paroplynovém zapojení. rostoucím tlakem páry zvyšuje vlhkost páry, která snižuje účinnost tur
bíny eroze vodními kapičkami rostoucí míře snižuje její spolehlivost. Základní způsoby sušení páry
jsou znázorněny obr.
3. stejných důvodů dosud neprosadily návrhy přehřívání,
resp.
Volba vstupního tlaku páry oběhu sytou párou musí respektovat tyto
vlivy:
1. Vlhkost vstupní páry vždy škodlivá, proto
se připouští maximální vlhkost vstupní páry 0,5 .
Teplota vstupní páry mela odpovídat zvolenému tlaku páry mezi sytosti. Chceme-li použít syté páry středním tlaku,
je třeba zajistit vhodné sušení páry během expanze. Schéma separátorem velmi jednoduché, dobré vlast
nosti hlediska účinnosti, proto toto uspořádání hodně používá. Následkem snížení tlaku účinnost druhém pří
padě nižší. 2-80e), přičemž tato schémata jsou eko
nomicky efektivnější než schéma přihříváním vstupní párou bez odlučování
vlhkosti (obr. tohoto hlediska použití syté páry jaderných elektráren tlako-
vodními reaktory odůvodněno nejen jednoduchostí spolehlivostí, ale hospodár
ností. 2-80b). Termická účinnost oběhu stoupá tlakem vstupní páry poměrně výrazně
do tlaku asi 7,5 MPa, pak nepatrně tlaku 16,5 MPa opět klesá. 2-80. též odběrovou párou
vstupuje nízkotlaké části turbíny pára mírně přehřátá. Tlak syté páry okolo MPa odpovídá maximálnímu tepelnému toku stěny
do vroucí vody.
Z uvedených důvodů tlak syté páry pro parní turbíny velkých výkonů na
sytou páru ustálil mezích:
— 6,5 MPa pro varné reaktory,
— 4,5 6,5 MPa pro tlakovodní reaktory. Přehřívání páry konvenčním
palivem (zemní plyn, topný olej, tuhá paliva) komplikuje zařízení strojovny po
užívá zřídka. Účinnost oběhu lze dále zvýšit přehřátím páry buď reaktoru, nebo ve
zvláštním přehříváku. Použití tak nízkého tlaku velkých
jaderných elektrárnách není únosné, neboť zpracovaný tepelný spád byl velmi
malý účinnost byla velmi nízká. Jednotkový výkon turbín jaderných elektráren být největší. 2-80a) hlediska účinnosti podstatě rovnocenné schématem při
hříváním pracovní látkou okruhu (obr.
4
