... text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti, kteří si potřebují osvěžit či doplnit znalosti z dané oblasti. Text je členěn do celkem 18 kapitol. Pomyslně může být rozdělen do dvou částí - úvodní spíše teoreticky zaměřené (Teorie informace, Komunikační signály, Mezi symbolové interference, Příjem komunikačních signálů), následované více aplikačně zaměřenými kapitolami (Číslicové modulace, Rozprostřené spektrum a CDMA, Systémy s více nosnými a OFDM, Kombinace OFDM/CDMA/UWB, Komunikační kanály, Vyrovnavače kanálů, Protichybové kódování, UWB komunikace, MIMO systémy, Softwarové, kognitivní a kooperativní rádio, Adaptivní metody v rádiových komunikacích, Analýza spektra rádiových signálů, Změna vzorkovacího kmitočtu, Zvyšování přenosové rychlosti rádiových komunikačních systémů) ...
Podle znaménka výstupu integrátoru pak lze určit, který
ze signálů byl přijat.1.
5.2 Binární PSK (BPSK)
Na základě poznatků kapitoly Komunikační signály možno odvodit vztah pro normu
harmonického signálu jako: ||cos(2πfct)|| Tb
2
. (5. (5.4)
a vektorovým vyjádřením signálů: s1(t) =
√
Ebφ1(t), s2(t) −
√
Ebφ1(t). binární antipodální signály bází:
φ1(t) =
2
Tb
cos(2πfct), (5. Harmonické signály fází repre-
zentující bity jsou pak normovány násobeny členem
√
Eb, kde odpovídá energii
signálu jeden bit. třeba vždy přihlédnout ke
skutečným potřebám dané aplikace vlastnostem prostředí.3)
Jedná tzv. nejmenší vysílaný výkon
4.2)
s2(t) =
2Eb
Tb
cos(2πfct −
2Eb
Tb
cos(2πfct).6)
Pro demodulaci můžeme použít přijímač, který koreluje přijatý zašuměný signál r(t) s
bázovým signálem φ1(t), 5.5)
s21 =
Tb
0
s2(t)φ1(t)dt Eb. Pro chybovost BPSK signálů platí
vztah [2]:
Pe Q
2Eb
N0
=
1
2
erfc
Eb
N0
. Souřadnice ve
vektorovém prostoru lze odvodit:
s11 =
Tb
0
s1(t)φ1(t)dt (5.
s1(t) =
2Eb
Tb
cos(2πfct) (5. (5.7)
.Teorie rádiové komunikace 40
3. nejmenší šířka pásma
5. největší odolnost vůči interferencím
6. Poznamenejme, toto schema ekvivalentní schematu známého
z předchozího studia, neboť integrátor reprezentuje dolní propust násobení bázovým
signálem identické násobení signálem cos(2πfct). Výhodou také například
konstantní obálka signálu (omezuje vliv nelinearity zesilovače). nejmenší složitost výpočetní náročnost,
přičemž některé požadavky jsou vzájemném konfliktu
