Teorie rádiové komunikace

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

... text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti, kteří si potřebují osvěžit či doplnit znalosti z dané oblasti. Text je členěn do celkem 18 kapitol. Pomyslně může být rozdělen do dvou částí - úvodní spíše teoreticky zaměřené (Teorie informace, Komunikační signály, Mezi symbolové interference, Příjem komunikačních signálů), následované více aplikačně zaměřenými kapitolami (Číslicové modulace, Rozprostřené spektrum a CDMA, Systémy s více nosnými a OFDM, Kombinace OFDM/CDMA/UWB, Komunikační kanály, Vyrovnavače kanálů, Protichybové kódování, UWB komunikace, MIMO systémy, Softwarové, kognitivní a kooperativní rádio, Adaptivní metody v rádiových komunikacích, Analýza spektra rádiových signálů, Změna vzorkovacího kmitočtu, Zvyšování přenosové rychlosti rádiových komunikačních systémů) ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Roman Maršálek

Strana 40 z 144

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
třeba vždy přihlédnout ke skutečným potřebám dané aplikace vlastnostem prostředí. největší odolnost vůči interferencím 6. binární antipodální signály bází: φ1(t) = 2 Tb cos(2πfct), (5. (5. Pro chybovost BPSK signálů platí vztah [2]: Pe Q 2Eb N0 = 1 2 erfc Eb N0 . nejmenší vysílaný výkon 4. Výhodou také například konstantní obálka signálu (omezuje vliv nelinearity zesilovače). (5.2 Binární PSK (BPSK) Na základě poznatků kapitoly Komunikační signály možno odvodit vztah pro normu harmonického signálu jako: ||cos(2πfct)|| Tb 2 . nejmenší složitost výpočetní náročnost, přičemž některé požadavky jsou vzájemném konfliktu.Teorie rádiové komunikace 40 3.4) a vektorovým vyjádřením signálů: s1(t) = √ Ebφ1(t), s2(t) − √ Ebφ1(t). Podle znaménka výstupu integrátoru pak lze určit, který ze signálů byl přijat.5) s21 = Tb 0 s2(t)φ1(t)dt Eb. Souřadnice ve vektorovém prostoru lze odvodit: s11 = Tb 0 s1(t)φ1(t)dt (5. nejmenší šířka pásma 5.3) Jedná tzv. 5.6) Pro demodulaci můžeme použít přijímač, který koreluje přijatý zašuměný signál r(t) s bázovým signálem φ1(t), 5. (5.7) .2) s2(t) = 2Eb Tb cos(2πfct − 2Eb Tb cos(2πfct).1. Harmonické signály fází repre- zentující bity jsou pak normovány násobeny členem √ Eb, kde odpovídá energii signálu jeden bit. s1(t) = 2Eb Tb cos(2πfct) (5. Poznamenejme, toto schema ekvivalentní schematu známého z předchozího studia, neboť integrátor reprezentuje dolní propust násobení bázovým signálem identické násobení signálem cos(2πfct)