... text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti, kteří si potřebují osvěžit či doplnit znalosti z dané oblasti. Text je členěn do celkem 18 kapitol. Pomyslně může být rozdělen do dvou částí - úvodní spíše teoreticky zaměřené (Teorie informace, Komunikační signály, Mezi symbolové interference, Příjem komunikačních signálů), následované více aplikačně zaměřenými kapitolami (Číslicové modulace, Rozprostřené spektrum a CDMA, Systémy s více nosnými a OFDM, Kombinace OFDM/CDMA/UWB, Komunikační kanály, Vyrovnavače kanálů, Protichybové kódování, UWB komunikace, MIMO systémy, Softwarové, kognitivní a kooperativní rádio, Adaptivní metody v rádiových komunikacích, Analýza spektra rádiových signálů, Změna vzorkovacího kmitočtu, Zvyšování přenosové rychlosti rádiových komunikačních systémů) ...
6)
Pro demodulaci můžeme použít přijímač, který koreluje přijatý zašuměný signál r(t) s
bázovým signálem φ1(t), 5.Teorie rádiové komunikace 40
3. nejmenší vysílaný výkon
4. Pro chybovost BPSK signálů platí
vztah [2]:
Pe Q
2Eb
N0
=
1
2
erfc
Eb
N0
.2)
s2(t) =
2Eb
Tb
cos(2πfct −
2Eb
Tb
cos(2πfct). (5. Harmonické signály fází repre-
zentující bity jsou pak normovány násobeny členem
√
Eb, kde odpovídá energii
signálu jeden bit. binární antipodální signály bází:
φ1(t) =
2
Tb
cos(2πfct), (5.1. největší odolnost vůči interferencím
6.2 Binární PSK (BPSK)
Na základě poznatků kapitoly Komunikační signály možno odvodit vztah pro normu
harmonického signálu jako: ||cos(2πfct)|| Tb
2
. (5. Podle znaménka výstupu integrátoru pak lze určit, který
ze signálů byl přijat.3)
Jedná tzv. Výhodou také například
konstantní obálka signálu (omezuje vliv nelinearity zesilovače). Poznamenejme, toto schema ekvivalentní schematu známého
z předchozího studia, neboť integrátor reprezentuje dolní propust násobení bázovým
signálem identické násobení signálem cos(2πfct).
s1(t) =
2Eb
Tb
cos(2πfct) (5. nejmenší šířka pásma
5.5)
s21 =
Tb
0
s2(t)φ1(t)dt Eb. (5.7)
.4)
a vektorovým vyjádřením signálů: s1(t) =
√
Ebφ1(t), s2(t) −
√
Ebφ1(t). třeba vždy přihlédnout ke
skutečným potřebám dané aplikace vlastnostem prostředí. Souřadnice ve
vektorovém prostoru lze odvodit:
s11 =
Tb
0
s1(t)φ1(t)dt (5.
5. nejmenší složitost výpočetní náročnost,
přičemž některé požadavky jsou vzájemném konfliktu
