... text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti, kteří si potřebují osvěžit či doplnit znalosti z dané oblasti. Text je členěn do celkem 18 kapitol. Pomyslně může být rozdělen do dvou částí - úvodní spíše teoreticky zaměřené (Teorie informace, Komunikační signály, Mezi symbolové interference, Příjem komunikačních signálů), následované více aplikačně zaměřenými kapitolami (Číslicové modulace, Rozprostřené spektrum a CDMA, Systémy s více nosnými a OFDM, Kombinace OFDM/CDMA/UWB, Komunikační kanály, Vyrovnavače kanálů, Protichybové kódování, UWB komunikace, MIMO systémy, Softwarové, kognitivní a kooperativní rádio, Adaptivní metody v rádiových komunikacích, Analýza spektra rádiových signálů, Změna vzorkovacího kmitočtu, Zvyšování přenosové rychlosti rádiových komunikačních systémů) ...
Významnou vlastností Alamoutiho
. Alamoutiho
kód, [65]. Rozeznáváme základní typy
časoprostorových kódů:
• blokové časo-prostorové kódy (Space Time Block Codes STBC)
• trellis časo-prostorové kódy (Space Time Trellis Codes STTC). Kódování tak probíhá jak časové (jednotlivé symbolové intervaly), tak i
v prostorové (jednotlivé antény) oblasti účelem využití vícecestného šíření potlačení
vlivu úniku tím minimalizace chybovosti přenosu dat.1: Princip MIMO systému
13. časo-prostorového kódování (space-
time coding).3.1 Alamoutiho kód
Nejjednodušším historicky prvním) časoprostorovým blokovým kódem tzv. Řádky této matice představují symboly
vysílané jednotlivých anténách, zatímco sloupce odpovídají různým sobě jdoucím
časovým intervalům. Tento kód předpokládá své základní formě použití vysílacích přijímací
antény, viz obr 13.2)
přičemž symbol ∗
značí komplexní sdruženost.
13.3 Časoprostorové kódování
V MIMO systémech často využíván princip tzv.101
t
koder
time
space− space−
time
dekoder
data data
h
h
h
Rx
Rx
RxTx
Tx
Tx 11
r
n n
n 1
r t
1
n n
2
1
2
r
Obrázek 13.
Vstupní modulované symboly jsou mapovány vysílacích antén pomocí
kódovací matice:
X =
x1 −x∗
2
x2 x∗
1
, (13. Anténou označenou Tx1 tedy například nejdříve vyslán symbol x1
a následujícím symbolovém intervalu symbol −x2∗.2
