Text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti a volně navazuje na předcházející publikaci Teorie rádiové komunikace. V celkem devíti kapitolách umožňuje čtenáři ověřit si základní principy rádiové komunikace, bez kterých by soudobé komunikační systémy nemohly pracovat. Po úvodních jednoduchých příkladech následují návody pro ověření principu převodu mezi komplexní obálkou a pásmovým signálem, principu přenosu PSK signálů, konceptu optimálního přijímače, principu synchronizace pomocí Costasovy smyčky, principu ...
1)
Můžete jej vypočítat například pomocí příkazu sum(a. Nyní vytvořte při-
jímací část. 6. Nejprve vytvoříte model systému jedním uživatelem (viz. Nezapomeňte, vektor třeba začátku inicializovat
jako prázdný vektor ]. Hadamardovu posloupnost vygenerujete funkcí hadamard. Vektor signálu rozprostření rozdělte úseky délce odpovídající
velikosti spreading faktoru SF.1). Je-li vektor
po rozprostření můžeme němu přidat výsledek rozprostření jednoho bitu sr
příkazem sr]. (6. Takto získané úseky signálu vynásobte prvek prvku
rozprostírací posloupností použitou vysílací části. Výsledek násobení integrujte
. Parametrem spreading
factor (SF) odpovídající také délce posloupnosti. Matici opište.
2. takto vytvořenému signálu prozatím nepřidávejte žádný šum. Můžete využít funkci reshape (převede vektor na
matici kde například každý řádek bude odpovídat jednomu rozprostřenému bitu)
nebo použijte cyklus for každém kroku vyberte pro zpracování část signálu
odpovídající jednomu bitu.*b). Náhodná data
vytvořte pomocí funkce randsrc. sloupce pak tvoří posloupnosti pro jednotlivé uživatele CDMA systému.
Vyberte dva řádky matice ověřte, jejich skalární součin nulový (sekvence
jsou ortogonální). Rozprostření jednotlivých bitů můžete provést násobením i-tého bitu b(i) zvoleným
(například třetím) řádkem Hadamardovy matice b(i) H(3, :). obr. Jednotlivé řádky
matice, resp.Teorie rádiové komunikace simulace Matlab 20
Hadamardova sekvence:
1 -1
vyslaná posloupnost rozprostření:
1 1
přijatá posloupnost (ideální případ bez šumu, totožná vyslanou):
1 1
opakovaná Hadamardova sekvence:
1 -1
součin jejích jednotlivých bitů přijatou posloupností:
1 -1
integrace součinu přes bitů:
8 -8
dekódované bity:
1 -1
Řešení
1.
4.
3. Připomeňme, skalární součin dvou n-rozměrných vektorů je
definován jako:
a =
n
i=1
aibi
