Prvé vydanie celoštátnej učebnice Teoretická elektroenergetika z roku 1967 bolo v pomerne krátkom čase rozobrané a ukázala sa potreba novej učebnice približne rovnakého obsahu. Po odporúčaní Odbornej komisie bývalého Ministerstva školstva ČSSR a po schválení Kolégiom ministra školstva SSR dňa 15. 3. 1971 bolo poverené vydavateľstvo Alfa vydat a autori vypracovať druhé vydanie tejto celoštátnej učebnice, ktorú záujemcom predkladáme. Učebnica musela sa vzhľadom na stále rýchlejší rozmach opisovaných vedných odborov podstatne rozšíriť a doplniť. Medzi dvoma vydaniami došlo ...
c) je-li jistém uzlu udán činný jalový výkon, nesmí současně udat napětí
v dotyčném uzlu. Pro zjištění chodu sítě musí být zadáno hodnot. Nesmí tak
stát zcela libovolně vzhledem částečné závislosti dvojice rovnic (8.2. praxi zpravidla v
jednom bodě položíme í?= tento bod (uzel) nazýváme referenční (vztažný).8. Ukazuje se, pro
řešení lze prvky nahradit libovolnými čtyřpóly.
Rozborem dospíváme omezení (od úplného matematického rozboru upouštíme):
a) alespoň jednou zadaných hodnot musí být úhel 1%. Jinak bychom museli znát
předem rozložení výkonů pro zjištění ztrát činného výkonu.
.170) (8.
d) jsou-li zadána napětí všech uzlů velikosti, nelze žádném uzlu zadat
současně činný jalový výkon.176)
Qk= Imí U2|ókm-/gL
U ^km ^km
m^k
(8.
b) činné výkony lze udat nejvýše bodech.172).177)
kde Bkm= Bkml/^km>®kn 7^kn! I<5km
Tato soustava podobná trojicí rovnic (8. UZLOVÉ SÍTĚ UVAŽOVÁNÍM PODÉLNÝCH IMPEDANCÍ PŘÍČNÝCH ADMITANCÍ 265
/\=Re{É +-j^r \ďta"- PL) }
m^k
(8.
Pro technické využití lze uvést kombinace hodnot zadání:
p počet zadaných činných výkonů uzlech,
n počet zadaných úhlů (versorů) pro uzlová napětí,
q počet zadaných jalových výkonů uzlech,
n počet zadaných napětí uzlech velikosti.
Čísla jsou celá čísla, která mohou nabýt hodnot podle
zadání.171) (8.
e) jednou zadaných hodnot musí být napětí; nejčastěji zadává referenč
ním uzlu. Platí pravidlo, čím větší jsou tím menší pracnost vyžaduje řešení. Upozornění: veličinu Bkmbudeme
v dalším používat jiném významu (jako reálné číslo) než jako Blondelovu
konstantu čtyřpólu.170): Podle předpokladů celkový počet uzlů n.
Rozklad reálnou imaginární část poskytuje celkem rovnic hodnotami
(Pk, Qk, C/k, i?k).172)
pro činný jalový výkon témž uzlu aby chod nebyl ani předurčen, ani neurčitý.
Poznámka řešení rovnic (8
