Teoretická elektroenergetika I.

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Prvé vydanie celoštátnej učebnice Teoretická elektroenergetika z roku 1967 bolo v pomerne krátkom čase rozobrané a ukázala sa potreba novej učebnice približne rovnakého obsahu. Po odporúčaní Odbornej komisie bývalého Ministerstva školstva ČSSR a po schválení Kolégiom ministra školstva SSR dňa 15. 3. 1971 bolo poverené vydavateľstvo Alfa vydat a autori vypracovať druhé vydanie tejto celoštátnej učebnice, ktorú záujemcom predkladáme. Učebnica musela sa vzhľadom na stále rýchlejší rozmach opisovaných vedných odborov podstatne rozšíriť a doplniť. Medzi dvoma vydaniami došlo ...

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Ladislav Reiss, Karel Malý, Zdeněk Pavlíček, František Němeček

Strana 255 z 416

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
druhé před rozdělením.144) Rozetněme nyní původní síť odstraňme myšleně druhou síť.59) (8. Sloupcová matice [I„] typu prvky proudy uzlech první dílčí sítě, [Ib] typu (q, 1) má prvky proudy druhé sítě, [Iv| typu prvky proudy dělicích uzlech.258 UZLOVÉ SÍTĚ Pro původní síť lze analogií srovnicemi (8. Obdélníková matice bv] typu (q, prvky vzájemné admitance mezi uzly druhé dílčí sítě uzly dělicími. Matice ab] typu (/?, matice ba] typu (q, mají jako prvky vzájemné admitance mezi uzly první druhé dílčí sítě.143) (8.142) Za předpokladu, první dílčí síť uzlů, druhá dílčí síť uzlů počet dělicích uzlů (bez základního uzlu), lze specifikovat jednotlivé dílčí matice. Vzhledem tomu, styku obou dílčích sítí dochází jen přes dělicí uzly, takže není žádného přímého spojení kteréhokoliv uzlu první dílčí sítě některým uzlem druhé dílčí sítě, platí Dále platí [Y ab] [0] ba] [0] iFav], Fva] bv], vl (8. Jestliže sloupcovou matici typu (r\ proudů, které přecházejí první dílčí sítě druhé přes dělicí uzly označíme [/ab], platí pro první dílčí síť maticová rovnice (8. Obdélníková matice av] typu (p, prvky vzájemné admitance mezi uzly první dílčí sítě uzly dělicími (není-li uzel indexem přímo spojen dělicím bodem indexem vm, bude příslušná admitance Fakvm= 0).il = L[/h]J [Faa][F aV][F abT [ Fvb] [Fba] [Fbv] Fbb], ' Uu A Ulv) [Ař/fb]J [/] [Ař7f] (8.145) kde [Jv] [/ab] [/v+ /ab] F"v] regulární čtvercová matice řádu (r), odvozená z matice Fvv], jestliže respektujeme jen existenci první dílčí sítě. Matice aa] čtvercová regulární řádu její prvky v hlavní diagonále jsou vlastní mimo hlavni diagonálu vzájemné výpočtové admitance první dílčí sítě. bb] řádu analogicky pro druhou dílčí síť vv] je regulární čtvercová matice řádu (r) pro dělicí uzly.60) psát maticovou rovnici rK . Nemá-li dojít v první dílčí síti žádným změnám napěťovým nebo výkonovým, musíme dělicích uzlech uvažovat nejen skutečný proud odběrový napájecí, ale také proud /abvk, který procházel přes dělicí uzel indexem první dílčí sítě. Analogické výroky platí sloupcových maticích [AUfa], [AU fbj [AC/fv] rozdílů fázových napětí. Analogicky pro druhou dílčí síť při myšleném odstranění první dílčí sítě budou dělicí uzly zatíženy proudy bavk, které procházejí přes dělicí uzly druhé dílčí sítě ' Ká] "[Faa] [Favj] r[Ai/far \L+ j[F :v]j L[Atyřv]_