Televise

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...

Vydal: Josef Hokr v Praze Autor: Jaroslav Šafránek

Strana 84 z 235

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Mějme dva stejné nikoly, polarisátor analysátor. Podobný zjev může však nastati jinou cestou. Dejme tomto okamžiku mezi oba nikoly nádobku roztokem cukru. Je jasné, plné vlnění projde oběma mřížemi jen tehdy, budou-li rovnoběžné. Vyjasnění bude tím větší, čím větší intensita 82 . Buď druhá mříž otvory první mříží rovnoběžné pak vlna prochází štěr­ binou nerušeně dál, nebo druhá mříž zkřížena pak dopada­ jící vlna příčnou mříží utlumí mříží jest klid. Díváme se směru skrz oba nikoly. Ačkoli pole bylo temné, vyjasní se působením roztoku cukru, neboť roztok cukru stočil polari- sační rovinu paprsku procházejícího. Jakmile zavedeme elektrický proud cívky, jež kolem nádobky sirouhlíkem, pole vyjasní. Mysleme si, vlnění jest nějakém modelu naznačeno na proužku papíru. (Obr. Mezi polarisátor analysátor, které jsou prosvětlovány světelnými paprsky, dejme nádobku sirouhlíkem. Jsou-li mříže rovnoběžné, prostrčíme papírek s nakreslenými vlnovkami velmi snadno oběma mřížemi, ale může státi, papírek nakreslenou vlnovkou prů­ chodu první mříží stočí. Jakmile řezy zkřížíme, se zorné pole zatemní. Čím více budou zkříženy, tím méně světla projde./ jenom jediné rovině, která rovnoběžná směrem štěrbiny. 39. Chceme-li obnoviti pů­ vodní stav, musíme polarisační nikol stočiti určitý úhel zpět.) Nikoly jsou zkříženy, zorném poli tma. V dalším průběhu mohou nastati dva případy. Podle tohoto mechanismu můžeme vysvětlovati vznik polarisova- ného světla, jakož zjev, nikoly rovnoběžné světlo propouštějí nerušeně dále, kdežto nikoly zkřížené světlo nepropustí. Podobné stočení světel­ ných vlnek nastává při fysikálních pokusech dosti často mů­ žeme velmi snadno dokázati. Při pokusech poznáváme, čím větší koncentrace, tím je větší stočení polarisační roviny. Dokud jsou jejich řezy rovno­ běžné, vidíme procházející světlo. když jsou mříže rovnoběžné, nepo­ daří stočený papírek prostrčiti