Televise

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...

Vydal: Josef Hokr v Praze Autor: Jaroslav Šafránek

Strana 84 z 235

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
(Obr. V dalším průběhu mohou nastati dva případy. Jakmile zavedeme elektrický proud cívky, jež kolem nádobky sirouhlíkem, pole vyjasní./ jenom jediné rovině, která rovnoběžná směrem štěrbiny. Podobné stočení světel­ ných vlnek nastává při fysikálních pokusech dosti často mů­ žeme velmi snadno dokázati. Dokud jsou jejich řezy rovno­ běžné, vidíme procházející světlo. Vyjasnění bude tím větší, čím větší intensita 82 . když jsou mříže rovnoběžné, nepo­ daří stočený papírek prostrčiti. 39. Mějme dva stejné nikoly, polarisátor analysátor. Jsou-li mříže rovnoběžné, prostrčíme papírek s nakreslenými vlnovkami velmi snadno oběma mřížemi, ale může státi, papírek nakreslenou vlnovkou prů­ chodu první mříží stočí.) Nikoly jsou zkříženy, zorném poli tma. Mysleme si, vlnění jest nějakém modelu naznačeno na proužku papíru. Je jasné, plné vlnění projde oběma mřížemi jen tehdy, budou-li rovnoběžné. Buď druhá mříž otvory první mříží rovnoběžné pak vlna prochází štěr­ binou nerušeně dál, nebo druhá mříž zkřížena pak dopada­ jící vlna příčnou mříží utlumí mříží jest klid. Mezi polarisátor analysátor, které jsou prosvětlovány světelnými paprsky, dejme nádobku sirouhlíkem. Jakmile řezy zkřížíme, se zorné pole zatemní. Čím více budou zkříženy, tím méně světla projde. Dejme tomto okamžiku mezi oba nikoly nádobku roztokem cukru. Při pokusech poznáváme, čím větší koncentrace, tím je větší stočení polarisační roviny. Chceme-li obnoviti pů­ vodní stav, musíme polarisační nikol stočiti určitý úhel zpět. Podle tohoto mechanismu můžeme vysvětlovati vznik polarisova- ného světla, jakož zjev, nikoly rovnoběžné světlo propouštějí nerušeně dále, kdežto nikoly zkřížené světlo nepropustí. Ačkoli pole bylo temné, vyjasní se působením roztoku cukru, neboť roztok cukru stočil polari- sační rovinu paprsku procházejícího. Podobný zjev může však nastati jinou cestou. Díváme se směru skrz oba nikoly