Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
Dejme tomto okamžiku mezi oba nikoly
nádobku roztokem cukru. Buď druhá
mříž otvory první mříží rovnoběžné pak vlna prochází štěr
binou nerušeně dál, nebo druhá mříž zkřížena pak dopada
jící vlna příčnou mříží utlumí mříží jest klid. Ačkoli pole bylo temné, vyjasní se
působením roztoku cukru, neboť roztok cukru stočil polari-
sační rovinu paprsku procházejícího. Dokud jsou jejich řezy rovno
běžné, vidíme procházející světlo.
Mezi polarisátor analysátor, které jsou prosvětlovány
světelnými paprsky, dejme nádobku sirouhlíkem. Je
jasné, plné vlnění projde oběma mřížemi jen tehdy, budou-li
rovnoběžné. Čím více budou zkříženy, tím méně světla projde. Chceme-li obnoviti pů
vodní stav, musíme polarisační nikol stočiti určitý úhel zpět.
Mysleme si, vlnění jest nějakém modelu naznačeno na
proužku papíru. Jakmile zavedeme
elektrický proud cívky, jež kolem nádobky sirouhlíkem,
pole vyjasní. Jsou-li mříže rovnoběžné, prostrčíme papírek
s nakreslenými vlnovkami velmi snadno oběma mřížemi, ale
může státi, papírek nakreslenou vlnovkou prů
chodu první mříží stočí.
Mějme dva stejné nikoly, polarisátor analysátor. (Obr. 39.
Při pokusech poznáváme, čím větší koncentrace, tím je
větší stočení polarisační roviny. Díváme
se směru skrz oba nikoly.
V dalším průběhu mohou nastati dva případy./
jenom jediné rovině, která rovnoběžná směrem štěrbiny. Podobné stočení světel
ných vlnek nastává při fysikálních pokusech dosti často mů
žeme velmi snadno dokázati.)
Nikoly jsou zkříženy, zorném poli tma.
Podobný zjev může však nastati jinou cestou. Vyjasnění bude tím větší, čím větší intensita
82
. Jakmile řezy zkřížíme, se
zorné pole zatemní. Podle
tohoto mechanismu můžeme vysvětlovati vznik polarisova-
ného světla, jakož zjev, nikoly rovnoběžné světlo propouštějí
nerušeně dále, kdežto nikoly zkřížené světlo nepropustí. když jsou mříže rovnoběžné, nepo
daří stočený papírek prostrčiti
