Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
Mějme dva stejné nikoly, polarisátor analysátor. Je
jasné, plné vlnění projde oběma mřížemi jen tehdy, budou-li
rovnoběžné.
V dalším průběhu mohou nastati dva případy. Čím více budou zkříženy, tím méně světla projde. Ačkoli pole bylo temné, vyjasní se
působením roztoku cukru, neboť roztok cukru stočil polari-
sační rovinu paprsku procházejícího. Jakmile řezy zkřížíme, se
zorné pole zatemní. Buď druhá
mříž otvory první mříží rovnoběžné pak vlna prochází štěr
binou nerušeně dál, nebo druhá mříž zkřížena pak dopada
jící vlna příčnou mříží utlumí mříží jest klid.
Podobný zjev může však nastati jinou cestou. Jsou-li mříže rovnoběžné, prostrčíme papírek
s nakreslenými vlnovkami velmi snadno oběma mřížemi, ale
může státi, papírek nakreslenou vlnovkou prů
chodu první mříží stočí. Jakmile zavedeme
elektrický proud cívky, jež kolem nádobky sirouhlíkem,
pole vyjasní.
Mezi polarisátor analysátor, které jsou prosvětlovány
světelnými paprsky, dejme nádobku sirouhlíkem. (Obr. Dejme tomto okamžiku mezi oba nikoly
nádobku roztokem cukru.
Při pokusech poznáváme, čím větší koncentrace, tím je
větší stočení polarisační roviny. Dokud jsou jejich řezy rovno
běžné, vidíme procházející světlo.
Mysleme si, vlnění jest nějakém modelu naznačeno na
proužku papíru. Vyjasnění bude tím větší, čím větší intensita
82
. 39. Podobné stočení světel
ných vlnek nastává při fysikálních pokusech dosti často mů
žeme velmi snadno dokázati. když jsou mříže rovnoběžné, nepo
daří stočený papírek prostrčiti.)
Nikoly jsou zkříženy, zorném poli tma./
jenom jediné rovině, která rovnoběžná směrem štěrbiny. Chceme-li obnoviti pů
vodní stav, musíme polarisační nikol stočiti určitý úhel zpět. Podle
tohoto mechanismu můžeme vysvětlovati vznik polarisova-
ného světla, jakož zjev, nikoly rovnoběžné světlo propouštějí
nerušeně dále, kdežto nikoly zkřížené světlo nepropustí. Díváme
se směru skrz oba nikoly
