Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
(Obr. 38. plyne okolnosti, jež byla již uvedena, naše oko
nemá schopnosti rozeznati světlo polarisované přirozeného.
Chceme-li přesvědčiti, světlo, jež vychází prvního nikolu,
je polarisované, musíme dívati ještě jedním nikolem,
a zjistíme: budou-li řezy nikolů vzájemně rovnoběžné, tu
světlo bude procházeti plné síle.) Tyto mříže
mohou býti buď rovnoběžné nebo zkřížené. Jestliže jeden nikolů sto
číme kolem osy tvořené směrem paprsku 90° tak, řezy
budou zkříženy, nepropustí druhý hranol téměř vůbec žádného
světla. Tedy
po průchodu mříží budou vlny „polarisovány“ budou kmitati
•6 Šafránek, Televise 81
.jediný, dokonale polarisovaný paprsek mimořádný. Prvnímu nikolu říkáme polarisátor, druhému pak ana-
lysátor. Myslíme si, místo nikolů pracujeme
se dvěma mřížemi, jimiž prochází světlo. Jsou-li nikoly zkříženy, tedy světlo se
zháší. na
první pohled patrné, mezerami této mříže projdou hlavně
takové vlny, kterým otvor mříži nebude překážku. Díváme-li
se tímto nikolem, uvidíme, jím prochází světlo, jej jakkoli
otočíme. Světelný paprsek
dopadá první mříž, která pracuje jako polarisátor. Říkáme stručně: jsou-li nikoly rovnoběžné, prochází
světlo plné intensitě. Poněvadž zjev polarisace značné míry těžko pocho
pitelný, snažíme utvořiti aspoň nějakou představu me
chanismu polarisace
