Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
Jsou-li nikoly zkříženy, tedy světlo se
zháší. Jestliže jeden nikolů sto
číme kolem osy tvořené směrem paprsku 90° tak, řezy
budou zkříženy, nepropustí druhý hranol téměř vůbec žádného
světla. Díváme-li
se tímto nikolem, uvidíme, jím prochází světlo, jej jakkoli
otočíme. (Obr. Říkáme stručně: jsou-li nikoly rovnoběžné, prochází
světlo plné intensitě. Prvnímu nikolu říkáme polarisátor, druhému pak ana-
lysátor.) Tyto mříže
mohou býti buď rovnoběžné nebo zkřížené.jediný, dokonale polarisovaný paprsek mimořádný. Poněvadž zjev polarisace značné míry těžko pocho
pitelný, snažíme utvořiti aspoň nějakou představu me
chanismu polarisace. Tedy
po průchodu mříží budou vlny „polarisovány“ budou kmitati
•6 Šafránek, Televise 81
. plyne okolnosti, jež byla již uvedena, naše oko
nemá schopnosti rozeznati světlo polarisované přirozeného. 38.
Chceme-li přesvědčiti, světlo, jež vychází prvního nikolu,
je polarisované, musíme dívati ještě jedním nikolem,
a zjistíme: budou-li řezy nikolů vzájemně rovnoběžné, tu
světlo bude procházeti plné síle. na
první pohled patrné, mezerami této mříže projdou hlavně
takové vlny, kterým otvor mříži nebude překážku. Myslíme si, místo nikolů pracujeme
se dvěma mřížemi, jimiž prochází světlo. Světelný paprsek
dopadá první mříž, která pracuje jako polarisátor
