Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
Poznáváme tedy, jenom nedokonalosti
lidského oka máme děkovati, obrázek můžeme přenášeti
bod,za bodem přesto jeví nám přijímači jako jediný celek. Ovšem jejich pohyb musí
býti pomalý ohledem rychlost rotujícího sběrače. Ucho vnímá tyto nárazy jako tón.ticích lampiček. Nej lepším důkazem toho jest ústrojí slu
chové. některém
případě dovede reagovati 20. Nelze tvrditi, příroda
pracovala tak primitivně, nedovedla vytvořiti orgán, který
by reagoval rychleji. ucha přicházejí impulsy formě nárazů vzduchových
částeček. Jen musíme uvědomiti, tomto
právě uvedeném případě nesvítí všechny lampičky najednou. Proto
všechna popsaných zařízení představují také televisní typy,
jež byly uskutečněny.
.
Je zajímavé zamysliti při tom nad prozřetelností přírody,
která vlastnostmi vnímacích schopností různých orgánů před
určila možnost některých vynálezů. Větší nebo menší
počet nárazů vnímá jako tón vyšší nebo nižší tuto vnímací schop
nost podržuje velmi vysokého kmitočtu tónu.
Je jisté, právě popsaným zařízením můžeme přenášeti
i takové obrázky, které pohybují.
Teprve frekvencím nad touto hranicí stává ucho hluchým.000 kmitů vteřinu.
Pamatujeme si, této okolnosti drží nejmodernější systémy
a všechny staly naprosto bezcennými, kdyby nebylo
x nedokonalosti lidského oka, která projevuje tím, oko ne
dovede sebe odlišiti záblesky, jichž více než vteřinu.000 40. Tedy výsledek bude úplně stejný, jako pře
dešlém příkladu, kde mezi stanicí vysílací přijímací bylo veliké
množství spojovacích drátů.
Vykládáine-li tuto myšlenkový proces, podle kterého pro
blém televise řešíme zdokonalujeme, vykládáme také histo
rický vývoj, kterém kráčela televise při svém vzniku. Tak roce 1927 sestrojeno bylo Bel-
lově laboratoři zařízení, kde synchronně vysílacím přístrojem
běžel kom utátor 2500 kontaktech, který rozsvěcoval 2500
56
.Rozsvěcují jedna druhé, ale oko nemá možnost rozeznati
toto rychlé zableskování žárovek, oko setrvačné, proto vidí
najednou celý obrázek
