Televise

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...

Vydal: Josef Hokr v Praze Autor: Jaroslav Šafránek

Strana 56 z 235

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
ticích lampiček. Proto všechna popsaných zařízení představují také televisní typy, jež byly uskutečněny. Tedy výsledek bude úplně stejný, jako pře­ dešlém příkladu, kde mezi stanicí vysílací přijímací bylo veliké množství spojovacích drátů. Větší nebo menší počet nárazů vnímá jako tón vyšší nebo nižší tuto vnímací schop­ nost podržuje velmi vysokého kmitočtu tónu. Jen musíme uvědomiti, tomto právě uvedeném případě nesvítí všechny lampičky najednou. Je zajímavé zamysliti při tom nad prozřetelností přírody, která vlastnostmi vnímacích schopností různých orgánů před­ určila možnost některých vynálezů.000 40. Pamatujeme si, této okolnosti drží nejmodernější systémy a všechny staly naprosto bezcennými, kdyby nebylo x nedokonalosti lidského oka, která projevuje tím, oko ne­ dovede sebe odlišiti záblesky, jichž více než vteřinu. Ovšem jejich pohyb musí býti pomalý ohledem rychlost rotujícího sběrače.000 kmitů vteřinu. Nelze tvrditi, příroda pracovala tak primitivně, nedovedla vytvořiti orgán, který by reagoval rychleji. . Poznáváme tedy, jenom nedokonalosti lidského oka máme děkovati, obrázek můžeme přenášeti bod,za bodem přesto jeví nám přijímači jako jediný celek. Teprve frekvencím nad touto hranicí stává ucho hluchým. některém případě dovede reagovati 20. ucha přicházejí impulsy formě nárazů vzduchových částeček. Je jisté, právě popsaným zařízením můžeme přenášeti i takové obrázky, které pohybují. Vykládáine-li tuto myšlenkový proces, podle kterého pro­ blém televise řešíme zdokonalujeme, vykládáme také histo­ rický vývoj, kterém kráčela televise při svém vzniku. Ucho vnímá tyto nárazy jako tón. Tak roce 1927 sestrojeno bylo Bel- lově laboratoři zařízení, kde synchronně vysílacím přístrojem běžel kom utátor 2500 kontaktech, který rozsvěcoval 2500 56 . Nej lepším důkazem toho jest ústrojí slu­ chové.Rozsvěcují jedna druhé, ale oko nemá možnost rozeznati toto rychlé zableskování žárovek, oko setrvačné, proto vidí najednou celý obrázek