Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
000 40. ucha přicházejí impulsy formě nárazů vzduchových
částeček. Větší nebo menší
počet nárazů vnímá jako tón vyšší nebo nižší tuto vnímací schop
nost podržuje velmi vysokého kmitočtu tónu.
Teprve frekvencím nad touto hranicí stává ucho hluchým. Tak roce 1927 sestrojeno bylo Bel-
lově laboratoři zařízení, kde synchronně vysílacím přístrojem
běžel kom utátor 2500 kontaktech, který rozsvěcoval 2500
56
.Rozsvěcují jedna druhé, ale oko nemá možnost rozeznati
toto rychlé zableskování žárovek, oko setrvačné, proto vidí
najednou celý obrázek.
Je zajímavé zamysliti při tom nad prozřetelností přírody,
která vlastnostmi vnímacích schopností různých orgánů před
určila možnost některých vynálezů. některém
případě dovede reagovati 20. Ucho vnímá tyto nárazy jako tón.
Je jisté, právě popsaným zařízením můžeme přenášeti
i takové obrázky, které pohybují.
.
Pamatujeme si, této okolnosti drží nejmodernější systémy
a všechny staly naprosto bezcennými, kdyby nebylo
x nedokonalosti lidského oka, která projevuje tím, oko ne
dovede sebe odlišiti záblesky, jichž více než vteřinu. Nelze tvrditi, příroda
pracovala tak primitivně, nedovedla vytvořiti orgán, který
by reagoval rychleji. Tedy výsledek bude úplně stejný, jako pře
dešlém příkladu, kde mezi stanicí vysílací přijímací bylo veliké
množství spojovacích drátů. Ovšem jejich pohyb musí
býti pomalý ohledem rychlost rotujícího sběrače.000 kmitů vteřinu. Poznáváme tedy, jenom nedokonalosti
lidského oka máme děkovati, obrázek můžeme přenášeti
bod,za bodem přesto jeví nám přijímači jako jediný celek. Jen musíme uvědomiti, tomto
právě uvedeném případě nesvítí všechny lampičky najednou. Proto
všechna popsaných zařízení představují také televisní typy,
jež byly uskutečněny. Nej lepším důkazem toho jest ústrojí slu
chové.
Vykládáine-li tuto myšlenkový proces, podle kterého pro
blém televise řešíme zdokonalujeme, vykládáme také histo
rický vývoj, kterém kráčela televise při svém vzniku.ticích lampiček
