Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
prvé bezděčné upozornění na
správnou cestu, níž bude jednou skutečná televise ubírati,
aspoň pokud týče stanice přijímací. Nemělo dojista
významu zabývati stranou přijímací, dokud problém vysí
lání nebyl vyřešen. Rosing pracoval dále
na zdokonalení své myšlenky roce 1911 zlepšil svůj systém
návrhem zv.
Je zcela pochopitelné, při televisních návrzích byla většina
zájmu věnována konstrukci vysílací části.Snaha Szcepanikova použiti selenu pro realisaci televise se
zakládala utkvělé představě, selén jest jediným zařízením,
jež schopno přeměňovati světlo elektřinu, ačkoli té
době byly již známy principy fotoelektrických článků (Elster
a Geitel, 1890). roku 1931, vrací tomuto námětu Thun roce 1932
jej prakticky uskutečňuje von Ardenne. Katodové paprsky snímací repro
18
. vysilači přijímači užívá
Braunovy lampy (obr.
Proto velmi překvapil roku 1907 návrh, který svém pa
tentu publikoval Boris Rosing. 2). dvacet let později,
t. něm novém principu bu
duje jak stanici vysílací, tak přijímací. Nezávisle nich vy
nalezli popsali podobný systém roku 1934 Bedíord Puckle. rychlostní modulaci. Ovšem elektrická energie jimi získávaná byla
proti elektrické energii, již bylo možno říditi články seléno
vými, tak nepatrná, není divu, nikdo nepomýšlel prak
tické využití fotočlánků, proto selénové články svými
špatnými vlastnostmi byly stále ještě popředí zájmu všech
vynálezců. stanici přijímací navrhuje užiti reprodukci
obrazu Braunovy lampy. uspořádání, které roce 1908 1911 ohla
šuje Campbell Swinton. vysilači užívá
k snímání obrazu dvou rotujících zrcadlových kol paprskem
na nich odraženým působí nikoli selén, nýbrž íotoelek-
trický článek.
Od Rosingova návrhu jest již jen krok dalšímu, jenž jádře
uzavírá období „papírových návrhů“ podstatě obsahuje
kompletní schéma, podle kterého vybudována dnešní mo
derní televise
