Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
B. řádkování hodlal použiti dvou zrcadel ita
jících frekvencí řádkovou obrazovou dvou sobě kol
mých směrech. snad
prvý existující model první televisní součásti, kdežto ostatní
návrhy zůstaly této době ještě bez praktického provedení. jakousi setrvačnost únavu. Princip své pod
statě velmi správný svědčí neobyčejné bystrosti vynálezce. Při pokusech poznává, jediný době známý
element, jenž umožňuje přeměnu světla elektřinu, totiž
selén, nepříjemnou vlastnost, nedovede reagovati na
rychlé změny světelného toku. Také přijímací zařízení, velmi duchaplné, přece
jen praksi nevhodné, protože vyžadovalo velikých proudů.tisujícím polem, tím docílí světelné modulace paprsku,
jímž našem oku kreslen obrázek. Zejména
selén straně vysílací byl krajně nevhodným elementem,
protože velikou „setrvačnost“ nedovede reagovati na
světelné záblesky, jež jdou rychle sebou při otáčení Nipko-
wova kola.
V letech osmdesátých předešlého století byly návrhy na
různé systémy televisní denním pořadu. Tím byla znemožněna
únava selénu.
Atkinson model snímacího přístroje složený rotujících zrcadel.
V době začínají již nesmělé pokusy, jež mají úkol najiti
prakticky aspoň některé součástky budoucího televisního pří
stroje. témž roce, kdy
Nipkow přichází svou metodou snímací, sestrojuje LI.
Jedině použití Nipkowova kola bez námitek, často moderní
televise, zejména při vysílání filmů, užívá Nipkowova kola.
2 Šafránek, Televise
17
.
Model jest uložen Science Museum Londýně. Weiller, jenž navrhl roce 1889.
Proto roce 1897 přihlašuje Szcepanik pozoruhodný patent
rotujícího selénového článku, při němž byla činnosti stále
čerstvá vrstva selénu, vystavená světlu. Zařízení označuje se
po něm jako Weillerovo zrcadlové kolo.
Na druhé straně však nebyl popis modelu uveřejněn, proto
prvenství konstrukci zrcadlového řádkovacího zařízení má
L.
V jeho době byl tehdejšími prostředky neproveditelný
