Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
Zejména
selén straně vysílací byl krajně nevhodným elementem,
protože velikou „setrvačnost“ nedovede reagovati na
světelné záblesky, jež jdou rychle sebou při otáčení Nipko-
wova kola.
Atkinson model snímacího přístroje složený rotujících zrcadel. témž roce, kdy
Nipkow přichází svou metodou snímací, sestrojuje LI. Weiller, jenž navrhl roce 1889. B.
Model jest uložen Science Museum Londýně. Při pokusech poznává, jediný době známý
element, jenž umožňuje přeměnu světla elektřinu, totiž
selén, nepříjemnou vlastnost, nedovede reagovati na
rychlé změny světelného toku.
V době začínají již nesmělé pokusy, jež mají úkol najiti
prakticky aspoň některé součástky budoucího televisního pří
stroje.
Na druhé straně však nebyl popis modelu uveřejněn, proto
prvenství konstrukci zrcadlového řádkovacího zařízení má
L. Princip své pod
statě velmi správný svědčí neobyčejné bystrosti vynálezce. snad
prvý existující model první televisní součásti, kdežto ostatní
návrhy zůstaly této době ještě bez praktického provedení. Také přijímací zařízení, velmi duchaplné, přece
jen praksi nevhodné, protože vyžadovalo velikých proudů.
2 Šafránek, Televise
17
. jakousi setrvačnost únavu.
Jedině použití Nipkowova kola bez námitek, často moderní
televise, zejména při vysílání filmů, užívá Nipkowova kola.
V letech osmdesátých předešlého století byly návrhy na
různé systémy televisní denním pořadu.tisujícím polem, tím docílí světelné modulace paprsku,
jímž našem oku kreslen obrázek. Zařízení označuje se
po něm jako Weillerovo zrcadlové kolo. řádkování hodlal použiti dvou zrcadel ita
jících frekvencí řádkovou obrazovou dvou sobě kol
mých směrech.
Proto roce 1897 přihlašuje Szcepanik pozoruhodný patent
rotujícího selénového článku, při němž byla činnosti stále
čerstvá vrstva selénu, vystavená světlu.
V jeho době byl tehdejšími prostředky neproveditelný. Tím byla znemožněna
únava selénu
