Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
přivádí napětí, které kreslí řádky. Tím stane, katodový paprsek
se posunuje rovnoměrně dolů, takže řádky nakreslí jedna
pod druhou.
Na naznačeném obrázku
se nevrací stopa konco
vého bodu 10' výcho
zího bodu jak bychom
snad prvý pohled očeká
vali. 74. Předpokládejme pro
jednoduchost, poměr rychlostí jest znamená, že
na cestu potřebuje paprsek 0,003 sec.
2 2'3 proběhne stopa 0,004 sec.
135
. Jakmile stopa octne bodu 10', jímž je
obrázek ukončen, uplatní zpětný chod obrázkový. tuto
dobu nakresliti 10
řádek, tedy jedna řádka
(pohyb sem tam musí býti nakreslena dobu 1Okřát kratší
než celý obrázek, dobu 0,0004 sec. Předpokládejme,
že máme kresliti rastr slo
žený řádek 25krát za
vteřinu. Řekli jsme, při dráze běží
paprsek pomaleji, při dráze 2’3 rychleji. Princip kreslení televisních řádek. druhý pár destiček (vnašem
případě vodorovných) přivádíme druhé napětí, jehož velikost
stoupá pomalu rovnoměrně. Potom celý děj opakuje stejně při každém
Obr. Vysvětlení jest jedno
duché. Tím tedy řádek sestaví celý obrazový rastr. Vodo
rovný pár destiček, který dobu 1/25 sec., cestu 2'3 potře
buje 0,001 sec. Dejme tomu, doba zpětného chodu trvá
0,002 sec. Tedy dráhu př. tlačil světelnou
stopu shora dolů, vrací světelnou stopu zpětným chodem na
začátek obrázku. tuto dobu však řádkovací zařízení směru vodo
rovném uběhne již 2/3 řádky, znamená, stopa ne
vrací bodu nýbrž bodu 1*, který jest 2/3 řádky
posunut vpravo. Celý rastr musí
býti nakreslen dobu
1/25 0,04 sec
