Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
Použijeme tedy pro označení
rozptylovaného optického děje slova „jev“ obdržíme pak
český název „rozjev“, jenž bude utvořen zcela analogicky podle
slova „rozhlas“ bude splňovati přesně podmínky názvu
požadované. různým těm obměnám připojíme tedy nové
slovo rozjev, jež správně vystihuje podstatu televise.
Ovšem nebudeme nijak vyhýbati také slovu televise, které
zůstane zejména trvalém užívání tam kde půjde otázky
převážně rázu technického, kdežto slova rozjev budeme užívati
10
. Tato
malicherná námitka proti slovu rozjev nebude jistě dopomá-
hati nelogicky tvořenému jménu rozvid existenci. Lze mluviti obrázku rozje-
vovém, společnosti rozjevové, uchystaný program rozjevový
lze určitou dobu rozjeviti pod. Slovo rozjev připouští jednoduché tvoření příslušných
jmen přídavných, sloves pod. Bude zníti libozvučně bude vyjadřovati správně
činnost televisní stanice vysílací. dalším
budeme tedy užívati slova rozjev, rozjevový, rozjeviti pod.stihovati podstatu děje. Proti
slovu rozjev bývá oblibou doporučováno užívání slova
„rozvid“, jež bylo stejně nelogické, jako kdyby bylo užilo
slova „rozslech“ Viděti znamená činnost subjektivní, tedy čin
nost, která přísluší účastníku televise, nikoli činnosti vysílací
stanice. Bude jistě nejvhodnější tvořiti jej
analogicky podle slova „rozhlas“ podstatě jde vyznačení
analogického děje, rozptýlení optického děje všech stran,
tedy použijeme rovněž předpony „roz“ střediska, jímž je
vysílací anténa, chceme vysílati optický děj, který jevil
před očima každého účastníka. Slovd jev jest jistě správně
voleno odpovídá duchu českého jazyka, kde slova jev často
užívá, jako výrazech: jev, zjev, projev, výjev, objev, zjevení,
projevení atd. Tak jako nevžilo říkati
o programu, který byl již vysílán, program „rozhlášený“ tak
také jistě nebude nutno užívati pro program, který již byl te-
levisí rozjeven „program rozjevený“ totiž jediná námitka
proti slovu rozjev, jsme uvykli užívati slova „rozjevený“
v jiném smyslu, než jak podstata jména vyjadřuje
