Televise

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...

Vydal: Josef Hokr v Praze Autor: Jaroslav Šafránek

Strana 11 z 235

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Označení „rozhlas“ znamená velmi správně činnost, která vychází jednoho ohniska, jímž je anténa vysílací stanice, šíří všechny strany okolí. Jméno je utvořeno logicky skládá dvou částí, předpony „roz“ a jména ,,hlas“, nichž obě podstatu děje označovaného jménem rozhlas dobře vystihují. Bylo bývalo možné navrhnouti také jiné označení, př. Název musí býti libozvučný musí vy- 9 . Snahou velmi mnohých jest nahraditi slovo televise jediným českým jménem, cenu, mělo býti nově utvořeno. Volba tohoto názvu byla šťastná. Při tvoření nového slova potřebí postupovat opatrně. té době, když bylo vynalezeno „slyšení dálku“ neměli jsme pro českého jména bylo zcela nově vytvořeno jméno „rozhlas“, jehož dnes užívá zcela všeobecně. Rozhlas mohu prováděti případě, nikdo neposlouchá. Slyšeti znamená činnost subjektivní, činnost jednotlivce. Úkolem rozhlasu jest opravdu vysílati „hlaš“ jenž zde nahrazuje širší zvuk, tento hlas býti rozptylován dalekého širokého okolí, což vy­ značuje předpona „roz“ užívaná slovesech, vyznačujících rozptýlení něčeho, jako: rozházeti, rozptýliti, rozděliti, rozdati, rozhlásiti, rozšířití, rozesíti pod. Tato hlediska dlužno důkladně uvážiti při tvoření českého názvu pro televisi.Televisní názvosloví Název televise lze zcela vhodně nahraditi doslovným pře­ kladem „vidění dálku“, jehož jistě bude často užíváno. Říkati, provádím rozslech, když nikdo neposlouchá, bylo by nelogické. Slovo „rozhlas“ zní libozvučně také správně vystihuje vysílání zvuku cestou bezdrátovou. Chce-li, aby tato subjektivní činnost byla prová­ děna velmi četnými lidmi, pak potřebuji působiti nějakého střediska navenek, možno učiniti jedině „rozhlasem“ . „rozslech“ Toto jméno nebylo tak libozvučné bylo by špatně tvořeno