V publikaci jsou popsány dva druhy elektrických rozvodů: venkovní vedení nn a kabelové vedení nn se zásadními popisy správných pracovních postupů při stavbě rozvodných zařízení. V druhé části jsou probrány elektrické přístroje včetně spínacích a jistících elektrických přístrojů. V závěru je vysvětlena problematika ochrany před nebezpečným dotykovým napětím a jsou zde popsány různé druhy rozvaděčů. Kniha je učebním textem pro 2. ročník učebního oboru 0502 - provozní elektromontér.
Tím nadzemní
část hromosvodu dobře uzemněna nu
lový potenciál, deformuje rozložení ploch stej
ného potenciálu ovzduší stejně jako každý
jiný zemí spojený předmět, např. venkově hromosvod
spíše úkol zachytit blesk svést neškodně země. právě tato zvětšená intenzita zvětšuje
ionizaci vzduchu vytváří tím cestu přeskoku blesku.
ústřední topení apod. Aby to
podařilo, musí být hromosvod spojen zemí tak, aby jeho uzemnění
bylo nejlepším uzemněním celého okolí. Jestliže uzemněná konstrukce, např.
Je-li chráněném objektu lepší uzemnění, musíme ním uzemnění
hromosvodu zemi propojit. 221.Jaká vlastně funkce hromosvodu?
Funkce hromosvodu dvojí!
Hromosvod vytvořit takovou ionizaci vzduchu svém
okolí, aby elektrická množství nemohla nad chráněným objektem
nahromadit, protože jsou uměle získanou vodivostí ionizovaného
vzduchu sváděna země. Proto hro
mosvod musí vytvářet větší ionizaci než samotný roh střechy domu,
Obr. Není-li okolí jiné uzemnění,
pak stačí zemnic zemním odporem Údržbář může jeho zemní
odpor změřit známým způsobem, např. ionizaci vzduchu nad městem přispívají výfuky aut, kouř
z komínů, jiskření trolejích tramvají apod. zděný do
mek obr. Terrometem. 221. Uzemnění však není jedinou podmínkou
správné funkce hromosvodu. Deformace
ekvipotenciálních ploch
statického napětí
14 Technologie 209
. Deformací pole vznikají místa
se zhuštěnými siločarami, tj. přiblíží hromosvodu
kdekoli nad zemí blížeji než musíme je
i nad zemí spojit vodivě hromosvodní ochra
nou. zde hraje
hlavní úlohu ionizace vzduchu, která sice nestačí zabránit vzniku blesku,
protože nestačí odvést elektrostatické náboje okolního ovzduší do
země, ale zato musí stačit vytvoření vstřícného vodivého kanálu
ionizovaného vzduchu, němž blesk sjede hromosvodu. místa větší in
tenzitou elektrostatického pole. úderu blesku chráněného objektu
nemá tedy vůbec dojít! povede nejspíše velkých městech,
kde množství hromosvodů vytvoří hromadnou ionizaci vzduchu na
velké ploše mnohem snadněji než ojedinělý hromosvod, někde ven
kově
