V publikaci jsou popsány dva druhy elektrických rozvodů: venkovní vedení nn a kabelové vedení nn se zásadními popisy správných pracovních postupů při stavbě rozvodných zařízení. V druhé části jsou probrány elektrické přístroje včetně spínacích a jistících elektrických přístrojů. V závěru je vysvětlena problematika ochrany před nebezpečným dotykovým napětím a jsou zde popsány různé druhy rozvaděčů. Kniha je učebním textem pro 2. ročník učebního oboru 0502 - provozní elektromontér.
Elektřina však není nebezpečná jen úrazem! Elektrická zařízení
způsobují požár, když zdaleka tak často, jak hlášeních sta
tistikách uvádí. Není tedy pravděpodobné,
že elektrické zařízení zapálilo trámy prkna dřevěné budovy, ale
zato velmi pravděpodobné, zapálí hoblovačky, piliny nebo roz
vířený dřevitý prach. Přesto určitých okolností riziko požáru způsobené
elektrickým zařízením velmi značné mění opět daným prostředím. Je-li těchto par vzduchu
příliš mnoho, pak nemají pro výbuch dostatek kyslíku. téže látky však riziko zapálení různé
podle toho, jak snadno látka ohřát danou tepelnou energií po
třebnou zápalnou teplotu.
Po tomto nezbytném výkladu můžeme pokračovat vyjmenování
dalších prostředí podle ČSN 0070.
Výbuch není tedy nic jiného, než mimořádně prudké okysličování,
které může vzniknout jak hořlavých prachů plynů, tak par hořla
vých kapalin, jestliže jsou určitém příznivém poměru smíchány se
vzduchem tak, tvoří výbušnou směs. Je-li jich příliš
málo, pak nemohou ohřát potřebnou teplotu. Tím jsme vyčerpali všechna prostředí, která mohou mít vliv
na riziko úrazu.
m) Prostředí nebezpečím požáru nesnadno zápalných látek je
tam, kde jsou hořlavé konstrukce, hořlavé regály, nebo kde skladují
hořlavé kusové předměty nebo předměty hořlavých obalech. samozřejmé, čím látka rozdrobena
na menší částečky malou hmotou, tím rychleji ohřeje zápalnou
teplotu. zápalná teplota různých
látek různá, proto rozeznáváme látky snadno zápalné, zápalnou
teplotou pod 350 látky nesnadno zápalné, které potřebují zapá
lení teplotu vyšší než 350 °C.výrobě karborunda, některých prostorách sléváren hutí (aglomerace)
apod. zděné stěny obložené dřevem nebo papírovými tapetami, dře
178
. Protože energie jiskření teplo vzniklé špatným kontaktem
ve spoji poměrně malé, není pravděpodobné, stačilo ohřátí
kompaktní hmoty její zápalnou teplotu.
Proto dále uvádí norma charakteristické znaky prostředí, němž je
nebezpečí požáru výbuchu odstupňováno. Jsou to
např.
Dřevitý prach zapálí pak hoří tak prudce, místní žár vyvolá
tak prudké rozepnutí vzduchu, okolní vrstvy nestačí plynule ustu
povat, tlaková vlna prorazí vznikne výbuch, spojený detonací
