Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Ott, Kempten-Allgäu, Stärzl,
München) (obr. Messkunde str. 116. zalo
žen grafické metodě kreslí periodické funkce po
lárních souřadnicích. ETZ 1917, str.
'} Brion Vieweg Starkstrommesstechnik str. 484. užívá kathodového
oscilografu Ardenne-ova (obr. 243.2)
a) lze křivky analysovati projekční metodou "
f d-F u,3) neb hrubší metodou o. Analysa křivek. 49, 63, 127.
3) ZMPh 1898, str. grafickou metodou řešící dife
renciální rovnice, transformuje aritme
tickou analysu grafickou. —
•) ETZ 1907, str.II. Potřebné napětí pro oscilo-
graf získává svorkách kondensátorů jež jsou přes vzdu
chový kondensátor zapjaty síť; zařízení jistí neonovým
jiskřištěm J. množství a
práci, b8) pak graficky práci a
výkon. 588, Springer 1932, Berlin. 8). tom číslo harmo
nické délka periody. ETZ 1921, str. 461. 116) dvojramennou
páku jejíž jedno rameno nastavi
telné délky nese hrot jím ob
jíždí křivka, druhé rameno předešlé
kolmé pružně spojeno pravítkem P,
posunujícím směrem osy Páka je
zachycena svým otočným bodem rámečku jenž nese též ozubené
kolečko pro hrot planimetru, jenž také pohybuje směrem
osy Kolečka jsou výměnná podle harmonických opatřena
dvěma důlky cosinus, sinus) pro planimetr.
b) y
násobí pořadnice výrazem cos x/p
a sin x/p integrují tyto poučiny
mechanicky.
.
31.5)
J.
*) ETZ 1932, str.*>
S užívá sinusového papíru,
při zakreslování periodických křivek.
*) Linker El.
Obr. řivky
lze analysovati matematicky, graficky str. r
M navržený Julem Le
Contem (A. Tento zazname
nává, vetknut byv důlku obsah plochy kan důlku C
plochu kbn, kde konstanta analysátoru (bývá 100 mm)
a Fourierovy činitelé. 1903, str. 936.
Analysátor Mader-Ottův. Každou střídavou křivku lze rozložití na
jednotlivé sinusovky podle vzorce rov.0) křivek
napětí proudu určuje či
nitele tvaru, el.
8) ETZ 1913, str. 4), přístroji mecha
nickým (analysatory) přímo elektrickým měřicími metodami. Springer 1933, Berlin. 115). 85. Šablonou lze pak harmonické určití. 31. Jednotlivá měření liodnot mag. 53
smyčce oscilografu přes zesilovač. 913