Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
31.II.
3) ZMPh 1898, str. Jednotlivá měření liodnot mag.
. 243. Messkunde str. užívá kathodového
oscilografu Ardenne-ova (obr. 588, Springer 1932, Berlin.0) křivek
napětí proudu určuje či
nitele tvaru, el. r
M navržený Julem Le
Contem (A. Šablonou lze pak harmonické určití. 4), přístroji mecha
nickým (analysatory) přímo elektrickým měřicími metodami.*>
S užívá sinusového papíru,
při zakreslování periodických křivek. Ott, Kempten-Allgäu, Stärzl,
München) (obr.
Obr. grafickou metodou řešící dife
renciální rovnice, transformuje aritme
tickou analysu grafickou. Tento zazname
nává, vetknut byv důlku obsah plochy kan důlku C
plochu kbn, kde konstanta analysátoru (bývá 100 mm)
a Fourierovy činitelé. 913. ETZ 1921, str. 115). 31. 8). řivky
lze analysovati matematicky, graficky str. 484. ETZ 1917, str.
*) Linker El.
8) ETZ 1913, str. zalo
žen grafické metodě kreslí periodické funkce po
lárních souřadnicích. 53
smyčce oscilografu přes zesilovač. Každou střídavou křivku lze rozložití na
jednotlivé sinusovky podle vzorce rov. 461. 49, 63, 127.5)
J. Potřebné napětí pro oscilo-
graf získává svorkách kondensátorů jež jsou přes vzdu
chový kondensátor zapjaty síť; zařízení jistí neonovým
jiskřištěm J.
'} Brion Vieweg Starkstrommesstechnik str.
*) ETZ 1932, str.
b) y
násobí pořadnice výrazem cos x/p
a sin x/p integrují tyto poučiny
mechanicky. 936. Analysa křivek. množství a
práci, b8) pak graficky práci a
výkon. 85. —
•) ETZ 1907, str. tom číslo harmo
nické délka periody. 1903, str. 116) dvojramennou
páku jejíž jedno rameno nastavi
telné délky nese hrot jím ob
jíždí křivka, druhé rameno předešlé
kolmé pružně spojeno pravítkem P,
posunujícím směrem osy Páka je
zachycena svým otočným bodem rámečku jenž nese též ozubené
kolečko pro hrot planimetru, jenž také pohybuje směrem
osy Kolečka jsou výměnná podle harmonických opatřena
dvěma důlky cosinus, sinus) pro planimetr.
Analysátor Mader-Ottův. 116.2)
a) lze křivky analysovati projekční metodou "
f d-F u,3) neb hrubší metodou o. Springer 1933, Berlin
