Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
řivky
lze analysovati matematicky, graficky str. 4), přístroji mecha
nickým (analysatory) přímo elektrickým měřicími metodami. Potřebné napětí pro oscilo-
graf získává svorkách kondensátorů jež jsou přes vzdu
chový kondensátor zapjaty síť; zařízení jistí neonovým
jiskřištěm J. Springer 1933, Berlin.
3) ZMPh 1898, str.
. Ott, Kempten-Allgäu, Stärzl,
München) (obr. ETZ 1921, str.
Obr. 8). 913. 243.5)
J.
b) y
násobí pořadnice výrazem cos x/p
a sin x/p integrují tyto poučiny
mechanicky. 53
smyčce oscilografu přes zesilovač. 116. Messkunde str. tom číslo harmo
nické délka periody.*>
S užívá sinusového papíru,
při zakreslování periodických křivek. 115). Jednotlivá měření liodnot mag. zalo
žen grafické metodě kreslí periodické funkce po
lárních souřadnicích. Analysa křivek. 31. 116) dvojramennou
páku jejíž jedno rameno nastavi
telné délky nese hrot jím ob
jíždí křivka, druhé rameno předešlé
kolmé pružně spojeno pravítkem P,
posunujícím směrem osy Páka je
zachycena svým otočným bodem rámečku jenž nese též ozubené
kolečko pro hrot planimetru, jenž také pohybuje směrem
osy Kolečka jsou výměnná podle harmonických opatřena
dvěma důlky cosinus, sinus) pro planimetr. užívá kathodového
oscilografu Ardenne-ova (obr.
'} Brion Vieweg Starkstrommesstechnik str. Každou střídavou křivku lze rozložití na
jednotlivé sinusovky podle vzorce rov. 49, 63, 127. grafickou metodou řešící dife
renciální rovnice, transformuje aritme
tickou analysu grafickou.
*) ETZ 1932, str.
31. r
M navržený Julem Le
Contem (A. 85. 484. množství a
práci, b8) pak graficky práci a
výkon. 588, Springer 1932, Berlin. Tento zazname
nává, vetknut byv důlku obsah plochy kan důlku C
plochu kbn, kde konstanta analysátoru (bývá 100 mm)
a Fourierovy činitelé. Šablonou lze pak harmonické určití.II.
8) ETZ 1913, str.
Analysátor Mader-Ottův.0) křivek
napětí proudu určuje či
nitele tvaru, el. 936. 461.2)
a) lze křivky analysovati projekční metodou "
f d-F u,3) neb hrubší metodou o.
*) Linker El. 1903, str. ETZ 1917, str. —
•) ETZ 1907, str
