Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Eldynamo-
metr pohyblivou cívku měřeném napětí pevnou
v anodovém okruhu lam ěří nastavením měniče tak,
aby výchylka eldynamometru byla nula, pak otočením 90° el. údaje křivky.
. Anodový proud této lam takto
velm rychle dokonale přerušuje. 833.Měření. dělí
vn kondensátory dává smyčku oscilografu podle obr.2)
K řivk často neshodují křivkou straně
n proto určuje křivka přímo straně vn. Pak provede mě
ření vždy pootočením měniče čtením
na eldynamometru. 1924, str. 115. 764.
114) užívá neonové trubice získání
obrazce řivky; tru
bici připevňuje ro
tující desku ose
synchronního motoru
tak, obě její elek
trody sahají k
ose otáčení. Jezdcem reguluje anodové
napětí jezdcem mřížkové předpět! lampy L,. Délka
doutnavého světla na
elektrodách vždy
úměrná proudu, při
otáčení vznikne te
dy světelný obrazec
v polárních souřadnicích.
stavuje fáze pomocného proudu usměrněného lampou Te
pající anodové napětí této lampy přivádí mřížku lampy 2
s mezným mřížkovým napětím.
Obr. ETZ 1919, str. —
*) 1930, str. (obr. Křivky vn
katodovým oscilografem. 535. navrhl grafickou analysu
těchto křivek. 97. 114. mí
sto dělí napětí odpory přivádí dílčí napětí
Obr. Planimetrováním fotografovaného obrazce
lze získati el.
Geygerova trubice. Předpětí reguluje, vý
chylka maximální. ‘
>) ETZ 1922, str.
jsou proudy obou cívek fázi