Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
‘
>) ETZ 1922, str. (obr. navrhl grafickou analysu
těchto křivek.
114) užívá neonové trubice získání
obrazce řivky; tru
bici připevňuje ro
tující desku ose
synchronního motoru
tak, obě její elek
trody sahají k
ose otáčení. 97.2)
K řivk často neshodují křivkou straně
n proto určuje křivka přímo straně vn. Anodový proud této lam takto
velm rychle dokonale přerušuje. Jezdcem reguluje anodové
napětí jezdcem mřížkové předpět! lampy L,. 535. Křivky vn
katodovým oscilografem.
. dělí
vn kondensátory dává smyčku oscilografu podle obr. Planimetrováním fotografovaného obrazce
lze získati el. —
*) 1930, str. Eldynamo-
metr pohyblivou cívku měřeném napětí pevnou
v anodovém okruhu lam ěří nastavením měniče tak,
aby výchylka eldynamometru byla nula, pak otočením 90° el. údaje křivky. 115. mí
sto dělí napětí odpory přivádí dílčí napětí
Obr.
jsou proudy obou cívek fázi. 764. Délka
doutnavého světla na
elektrodách vždy
úměrná proudu, při
otáčení vznikne te
dy světelný obrazec
v polárních souřadnicích. 1924, str.
stavuje fáze pomocného proudu usměrněného lampou Te
pající anodové napětí této lampy přivádí mřížku lampy 2
s mezným mřížkovým napětím. ETZ 1919, str.
Obr. 114. 833. Předpětí reguluje, vý
chylka maximální.
Geygerova trubice.Měření. Pak provede mě
ření vždy pootočením měniče čtením
na eldynamometru
