Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
.
Geygerova trubice.
Obr. dělí
vn kondensátory dává smyčku oscilografu podle obr. ‘
>) ETZ 1922, str.
jsou proudy obou cívek fázi.
stavuje fáze pomocného proudu usměrněného lampou Te
pající anodové napětí této lampy přivádí mřížku lampy 2
s mezným mřížkovým napětím. —
*) 1930, str. Pak provede mě
ření vždy pootočením měniče čtením
na eldynamometru. navrhl grafickou analysu
těchto křivek.Měření. Planimetrováním fotografovaného obrazce
lze získati el. 833. Anodový proud této lam takto
velm rychle dokonale přerušuje. 114. 1924, str. 97. 115. 535. Eldynamo-
metr pohyblivou cívku měřeném napětí pevnou
v anodovém okruhu lam ěří nastavením měniče tak,
aby výchylka eldynamometru byla nula, pak otočením 90° el. Jezdcem reguluje anodové
napětí jezdcem mřížkové předpět! lampy L,.2)
K řivk často neshodují křivkou straně
n proto určuje křivka přímo straně vn. mí
sto dělí napětí odpory přivádí dílčí napětí
Obr. 764. Předpětí reguluje, vý
chylka maximální. (obr.
114) užívá neonové trubice získání
obrazce řivky; tru
bici připevňuje ro
tující desku ose
synchronního motoru
tak, obě její elek
trody sahají k
ose otáčení. údaje křivky. Křivky vn
katodovým oscilografem. Délka
doutnavého světla na
elektrodách vždy
úměrná proudu, při
otáčení vznikne te
dy světelný obrazec
v polárních souřadnicích. ETZ 1919, str
