Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Velm přesně lze proud napětí měřiti tepelným měničem,!) (viz
str. Všechny ukazují ef. Proto lze užiti šuntu jen
u přístrojů tepelných při nízkých kmitočtech. Fa.
St napětí lze měřiti stykovými usměrňovači str. Rozsah dá
upravit šuntem nějž připojí můstek galvanometrem. proud, neb napětí. měří mllivoltmetry.
9. napětí proud. Proto není vždy lhostejno jakým
ampérmetrem měří. Přes 1000 však vždy transformátorem napětí. ají-li závěs, lze docíliti plné výchylky při V
a odporu, uložením hrotech asi při mV. 58).
S lze přístroji přivésti přímo, neb nepřím pak:
a) Transformátorem proudu str.
91) však závisí proudu.
*) 1933, str. napětích 500 působí již po
vrchové proudy. Pro vyšší
napětí mají míti voltm etry předřazené odpory spotřebu 10—
Pak odpor 100 Q/V. Nemusí míti předřadného odporu, neboť drát sám
má velm alý tepelný činitel odporu pak malá spotřeba
0*5 Tepelný voltmetr výhodný asi Nad jsou
lepší elektromagnetické, neboť mají menší spotřebu, nad 300 až
20 mA. 46). Jsou-li časové konstanty měřicího přístroje šuntu
stejné, nezávisí měření kmitočtu.
(D str. Pro lépe užít elstatických voltmetrů přímo připojených,
bez kondensátorového děliče napětí nebo předřazených kondensátorů. 48).000 Nad jk>u nutná zvláště
pečlivá provedení.
.
S Pro malé rozsahy asi jsou nejvýhodnější
tepelné voltmetry.
10. měření proudu může zase
zavedením odporu ampérmetru obvodu zmenšiti proud, hlavně
je-li emsa obvodu působící malá. Potíže však vznikají při velkých
proudech, neboť šunty'jsou velm velké špatně se. Celkový odpor můstku (obr. (D
str.
b) Šunty. Ventily pracují
v přímkové části charakteristiky (obr. 15). 43) jehož thermoemsa změří milivoltmetrem, neb kompensací.
St proud lze měřiti také stykovým usměrňovači. Voltmetrů otáčivou cívkou lze užít nejvýše do;
20 kV, odpory jsou při tom již drahé mají velkou spotřebu.
Ss měří skoro výhradně přístroji otáčivou cívkou
(m ilivoltm etry). napětí proud. 27). Měřený proud jde cívkou celý 100 mA,
nad užije šuntů str.
ekými, lampovými neb kompensací.Měření. Proto při jiném předřadném odporu
změní poněkud tvar stupnice, lze tento liv zanedbati teprve nad
30 Spotřeba voltmetru velm malá 0'5 mA.. 90. Lze užít přístrojů eldynamických, el-
magnetických, točivým polem, indukčních, tepelných neb elsta
tických. Napětí
na šuntu pro plnou výchylku asi 0'6 entily musí pracovatí
v přímkové části charakteristiky.chladí. 92); dělá Poučka, Blansko. Roz
sah zvětší předřadným odporem. Weston,
Newark, dělá šunty normálně 20
