Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Potíže však vznikají při velkých
proudech, neboť šunty'jsou velm velké špatně se. Proto není vždy lhostejno jakým
ampérmetrem měří. Ventily pracují
v přímkové části charakteristiky (obr.000 Nad jk>u nutná zvláště
pečlivá provedení. Fa. Voltmetrů otáčivou cívkou lze užít nejvýše do;
20 kV, odpory jsou při tom již drahé mají velkou spotřebu.Měření.chladí.
(D str. Weston,
Newark, dělá šunty normálně 20. 58). Proto lze užiti šuntu jen
u přístrojů tepelných při nízkých kmitočtech. Nemusí míti předřadného odporu, neboť drát sám
má velm alý tepelný činitel odporu pak malá spotřeba
0*5 Tepelný voltmetr výhodný asi Nad jsou
lepší elektromagnetické, neboť mají menší spotřebu, nad 300 až
20 mA.
9. Lze užít přístrojů eldynamických, el-
magnetických, točivým polem, indukčních, tepelných neb elsta
tických. Pro lépe užít elstatických voltmetrů přímo připojených,
bez kondensátorového děliče napětí nebo předřazených kondensátorů. 90. napětí proud. měření proudu může zase
zavedením odporu ampérmetru obvodu zmenšiti proud, hlavně
je-li emsa obvodu působící malá.
ekými, lampovými neb kompensací. Všechny ukazují ef. proud, neb napětí.
*) 1933, str. Jsou-li časové konstanty měřicího přístroje šuntu
stejné, nezávisí měření kmitočtu.
Ss měří skoro výhradně přístroji otáčivou cívkou
(m ilivoltm etry). Napětí
na šuntu pro plnou výchylku asi 0'6 entily musí pracovatí
v přímkové části charakteristiky. 43) jehož thermoemsa změří milivoltmetrem, neb kompensací.
Velm přesně lze proud napětí měřiti tepelným měničem,!) (viz
str. Rozsah dá
upravit šuntem nějž připojí můstek galvanometrem. napětí proud.
St napětí lze měřiti stykovými usměrňovači str.
91) však závisí proudu. 48).
S lze přístroji přivésti přímo, neb nepřím pak:
a) Transformátorem proudu str. 46).
10.. (D
str. 92); dělá Poučka, Blansko. Roz
sah zvětší předřadným odporem. Měřený proud jde cívkou celý 100 mA,
nad užije šuntů str. Celkový odpor můstku (obr. Pro vyšší
napětí mají míti voltm etry předřazené odpory spotřebu 10—
Pak odpor 100 Q/V. 15).
S Pro malé rozsahy asi jsou nejvýhodnější
tepelné voltmetry. měří mllivoltmetry. Přes 1000 však vždy transformátorem napětí. 27).
b) Šunty. napětích 500 působí již po
vrchové proudy. Proto při jiném předřadném odporu
změní poněkud tvar stupnice, lze tento liv zanedbati teprve nad
30 Spotřeba voltmetru velm malá 0'5 mA.
.
St proud lze měřiti také stykovým usměrňovači. ají-li závěs, lze docíliti plné výchylky při V
a odporu, uložením hrotech asi při mV
