Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
napětí proud. měří mllivoltmetry. Přes 1000 však vždy transformátorem napětí. Pro lépe užít elstatických voltmetrů přímo připojených,
bez kondensátorového děliče napětí nebo předřazených kondensátorů. 92); dělá Poučka, Blansko. Celkový odpor můstku (obr.
S Pro malé rozsahy asi jsou nejvýhodnější
tepelné voltmetry. Proto není vždy lhostejno jakým
ampérmetrem měří.Měření. měření proudu může zase
zavedením odporu ampérmetru obvodu zmenšiti proud, hlavně
je-li emsa obvodu působící malá. Weston,
Newark, dělá šunty normálně 20. napětích 500 působí již po
vrchové proudy. 58).
Ss měří skoro výhradně přístroji otáčivou cívkou
(m ilivoltm etry). Všechny ukazují ef. Ventily pracují
v přímkové části charakteristiky (obr. Napětí
na šuntu pro plnou výchylku asi 0'6 entily musí pracovatí
v přímkové části charakteristiky.
St proud lze měřiti také stykovým usměrňovači. Lze užít přístrojů eldynamických, el-
magnetických, točivým polem, indukčních, tepelných neb elsta
tických. 46). Jsou-li časové konstanty měřicího přístroje šuntu
stejné, nezávisí měření kmitočtu. 43) jehož thermoemsa změří milivoltmetrem, neb kompensací. 90.
*) 1933, str. ají-li závěs, lze docíliti plné výchylky při V
a odporu, uložením hrotech asi při mV. Rozsah dá
upravit šuntem nějž připojí můstek galvanometrem. Roz
sah zvětší předřadným odporem.. Potíže však vznikají při velkých
proudech, neboť šunty'jsou velm velké špatně se.
b) Šunty. Voltmetrů otáčivou cívkou lze užít nejvýše do;
20 kV, odpory jsou při tom již drahé mají velkou spotřebu.000 Nad jk>u nutná zvláště
pečlivá provedení. Nemusí míti předřadného odporu, neboť drát sám
má velm alý tepelný činitel odporu pak malá spotřeba
0*5 Tepelný voltmetr výhodný asi Nad jsou
lepší elektromagnetické, neboť mají menší spotřebu, nad 300 až
20 mA. proud, neb napětí.
S lze přístroji přivésti přímo, neb nepřím pak:
a) Transformátorem proudu str.
91) však závisí proudu. Proto lze užiti šuntu jen
u přístrojů tepelných při nízkých kmitočtech.
9. Měřený proud jde cívkou celý 100 mA,
nad užije šuntů str.
Velm přesně lze proud napětí měřiti tepelným měničem,!) (viz
str.
. 15). Proto při jiném předřadném odporu
změní poněkud tvar stupnice, lze tento liv zanedbati teprve nad
30 Spotřeba voltmetru velm malá 0'5 mA. (D
str. napětí proud. 48). Fa.
ekými, lampovými neb kompensací.
St napětí lze měřiti stykovými usměrňovači str.
10. 27). Pro vyšší
napětí mají míti voltm etry předřazené odpory spotřebu 10—
Pak odpor 100 Q/V.chladí.
(D str
