Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
napětích 500 působí již po
vrchové proudy. Ventily pracují
v přímkové části charakteristiky (obr. 58). proud, neb napětí.
St napětí lze měřiti stykovými usměrňovači str.
S Pro malé rozsahy asi jsou nejvýhodnější
tepelné voltmetry.
St proud lze měřiti také stykovým usměrňovači. 15). Lze užít přístrojů eldynamických, el-
magnetických, točivým polem, indukčních, tepelných neb elsta
tických.
S lze přístroji přivésti přímo, neb nepřím pak:
a) Transformátorem proudu str.
.
10.
(D str. 46). 92); dělá Poučka, Blansko. Přes 1000 však vždy transformátorem napětí.. Roz
sah zvětší předřadným odporem. 43) jehož thermoemsa změří milivoltmetrem, neb kompensací. Nemusí míti předřadného odporu, neboť drát sám
má velm alý tepelný činitel odporu pak malá spotřeba
0*5 Tepelný voltmetr výhodný asi Nad jsou
lepší elektromagnetické, neboť mají menší spotřebu, nad 300 až
20 mA. Všechny ukazují ef. napětí proud.000 Nad jk>u nutná zvláště
pečlivá provedení.
*) 1933, str. Weston,
Newark, dělá šunty normálně 20. Proto lze užiti šuntu jen
u přístrojů tepelných při nízkých kmitočtech.
ekými, lampovými neb kompensací. měření proudu může zase
zavedením odporu ampérmetru obvodu zmenšiti proud, hlavně
je-li emsa obvodu působící malá. Pro lépe užít elstatických voltmetrů přímo připojených,
bez kondensátorového děliče napětí nebo předřazených kondensátorů.
b) Šunty. Pro vyšší
napětí mají míti voltm etry předřazené odpory spotřebu 10—
Pak odpor 100 Q/V. Měřený proud jde cívkou celý 100 mA,
nad užije šuntů str. 48).
Velm přesně lze proud napětí měřiti tepelným měničem,!) (viz
str. Proto není vždy lhostejno jakým
ampérmetrem měří.
9. ají-li závěs, lze docíliti plné výchylky při V
a odporu, uložením hrotech asi při mV. Voltmetrů otáčivou cívkou lze užít nejvýše do;
20 kV, odpory jsou při tom již drahé mají velkou spotřebu. měří mllivoltmetry. Potíže však vznikají při velkých
proudech, neboť šunty'jsou velm velké špatně se.
Ss měří skoro výhradně přístroji otáčivou cívkou
(m ilivoltm etry).
91) však závisí proudu. Fa. (D
str. Proto při jiném předřadném odporu
změní poněkud tvar stupnice, lze tento liv zanedbati teprve nad
30 Spotřeba voltmetru velm malá 0'5 mA. 90. Jsou-li časové konstanty měřicího přístroje šuntu
stejné, nezávisí měření kmitočtu.Měření. 27). Napětí
na šuntu pro plnou výchylku asi 0'6 entily musí pracovatí
v přímkové části charakteristiky. Rozsah dá
upravit šuntem nějž připojí můstek galvanometrem. napětí proud. Celkový odpor můstku (obr.chladí
