Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
46). (D
str. Pro vyšší
napětí mají míti voltm etry předřazené odpory spotřebu 10—
Pak odpor 100 Q/V. Napětí
na šuntu pro plnou výchylku asi 0'6 entily musí pracovatí
v přímkové části charakteristiky. Celkový odpor můstku (obr.Měření. 92); dělá Poučka, Blansko.000 Nad jk>u nutná zvláště
pečlivá provedení. Lze užít přístrojů eldynamických, el-
magnetických, točivým polem, indukčních, tepelných neb elsta
tických. Měřený proud jde cívkou celý 100 mA,
nad užije šuntů str. měří mllivoltmetry. napětí proud. 48). Přes 1000 však vždy transformátorem napětí. Ventily pracují
v přímkové části charakteristiky (obr. Rozsah dá
upravit šuntem nějž připojí můstek galvanometrem.
*) 1933, str.chladí. 58).
. měření proudu může zase
zavedením odporu ampérmetru obvodu zmenšiti proud, hlavně
je-li emsa obvodu působící malá.
b) Šunty. proud, neb napětí. Roz
sah zvětší předřadným odporem. Potíže však vznikají při velkých
proudech, neboť šunty'jsou velm velké špatně se. Proto lze užiti šuntu jen
u přístrojů tepelných při nízkých kmitočtech. Fa. ají-li závěs, lze docíliti plné výchylky při V
a odporu, uložením hrotech asi při mV. Weston,
Newark, dělá šunty normálně 20. Nemusí míti předřadného odporu, neboť drát sám
má velm alý tepelný činitel odporu pak malá spotřeba
0*5 Tepelný voltmetr výhodný asi Nad jsou
lepší elektromagnetické, neboť mají menší spotřebu, nad 300 až
20 mA.
Velm přesně lze proud napětí měřiti tepelným měničem,!) (viz
str. 43) jehož thermoemsa změří milivoltmetrem, neb kompensací. 15).
St proud lze měřiti také stykovým usměrňovači.
S lze přístroji přivésti přímo, neb nepřím pak:
a) Transformátorem proudu str.. 27).
ekými, lampovými neb kompensací. Proto při jiném předřadném odporu
změní poněkud tvar stupnice, lze tento liv zanedbati teprve nad
30 Spotřeba voltmetru velm malá 0'5 mA.
10. Voltmetrů otáčivou cívkou lze užít nejvýše do;
20 kV, odpory jsou při tom již drahé mají velkou spotřebu. Jsou-li časové konstanty měřicího přístroje šuntu
stejné, nezávisí měření kmitočtu. 90.
91) však závisí proudu.
St napětí lze měřiti stykovými usměrňovači str. Všechny ukazují ef.
9. Pro lépe užít elstatických voltmetrů přímo připojených,
bez kondensátorového děliče napětí nebo předřazených kondensátorů.
S Pro malé rozsahy asi jsou nejvýhodnější
tepelné voltmetry. napětích 500 působí již po
vrchové proudy.
(D str. napětí proud.
Ss měří skoro výhradně přístroji otáčivou cívkou
(m ilivoltm etry). Proto není vždy lhostejno jakým
ampérmetrem měří
