Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 37 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
měření proudu může zase zavedením odporu ampérmetru obvodu zmenšiti proud, hlavně je-li emsa obvodu působící malá. ekými, lampovými neb kompensací. Jsou-li časové konstanty měřicího přístroje šuntu stejné, nezávisí měření kmitočtu. 92); dělá Poučka, Blansko. St napětí lze měřiti stykovými usměrňovači str. Weston, Newark, dělá šunty normálně 20. Fa. b) Šunty. Voltmetrů otáčivou cívkou lze užít nejvýše do; 20 kV, odpory jsou při tom již drahé mají velkou spotřebu. St proud lze měřiti také stykovým usměrňovači. Potíže však vznikají při velkých proudech, neboť šunty'jsou velm velké špatně se. (D str. . 48). 43) jehož thermoemsa změří milivoltmetrem, neb kompensací. *) 1933, str. 58). Pro lépe užít elstatických voltmetrů přímo připojených, bez kondensátorového děliče napětí nebo předřazených kondensátorů. 91) však závisí proudu. (D str. Měřený proud jde cívkou celý 100 mA, nad užije šuntů str. Přes 1000 však vždy transformátorem napětí. Velm přesně lze proud napětí měřiti tepelným měničem,!) (viz str. S lze přístroji přivésti přímo, neb nepřím pak: a) Transformátorem proudu str. 10. Proto není vždy lhostejno jakým ampérmetrem měří.Měření. Roz­ sah zvětší předřadným odporem. napětích 500 působí již po­ vrchové proudy. napětí proud. S Pro malé rozsahy asi jsou nejvýhodnější tepelné voltmetry. 15). Proto při jiném předřadném odporu změní poněkud tvar stupnice, lze tento liv zanedbati teprve nad 30 Spotřeba voltmetru velm malá 0'5 mA. Nemusí míti předřadného odporu, neboť drát sám má velm alý tepelný činitel odporu pak malá spotřeba 0*5 Tepelný voltmetr výhodný asi Nad jsou lepší elektromagnetické, neboť mají menší spotřebu, nad 300 až 20 mA. Celkový odpor můstku (obr. napětí proud. Ss měří skoro výhradně přístroji otáčivou cívkou (m ilivoltm etry). 46). Rozsah dá upravit šuntem nějž připojí můstek galvanometrem. 27). Napětí na šuntu pro plnou výchylku asi 0'6 entily musí pracovatí v přímkové části charakteristiky.chladí. Ventily pracují v přímkové části charakteristiky (obr. Všechny ukazují ef. ají-li závěs, lze docíliti plné výchylky při V a odporu, uložením hrotech asi při mV.000 Nad jk>u nutná zvláště pečlivá provedení. proud, neb napětí. měří mllivoltmetry. Pro vyšší napětí mají míti voltm etry předřazené odpory spotřebu 10— Pak odpor 100 Q/V. 9.. Lze užít přístrojů eldynamických, el- magnetických, točivým polem, indukčních, tepelných neb elsta­ tických. 90. Proto lze užiti šuntu jen u přístrojů tepelných při nízkých kmitočtech