Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
).
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str.) zasahuje kovový
drátek. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. 344). 395). ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím.)
b. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr.
6. 24. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. 628. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. 22.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Fotoel. 24. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. 23. však. Úvod.
. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.
(s, )
kde napětí zdroje. elektrody zasvítí. Obyčejné proudy napětí.
Doutnavka jako generátor. 18).
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. 105).
7. Charakteristika
doutnavky. ocílí vhodným postupem při výrobě. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá.
8. 22),
t. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. podle obr. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. 150. pro
několik anodových napětí. Závislost síly pole obr. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. IX. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.
Obr. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. str. Jiné lampy. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně).
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. ln
E S
E E,.).
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j.
Takovou doutnavku dělá HB. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. 192). zv. Jednotlivá měření hodnot mag.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j.Měření. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr.
okolnostech
