Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona.
8. Fotoel. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. 628. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Obyčejné proudy napětí. zv. ocílí vhodným postupem při výrobě. podle obr.).
. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str.
7.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). Závislost síly pole obr. však. pro
několik anodových napětí. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. 395).
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. 344).
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Charakteristika
doutnavky. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.). elektrody zasvítí. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. 24. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Úvod. ln
E S
E E,. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. 22),
t. 192). Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.
Takovou doutnavku dělá HB. Jednotlivá měření hodnot mag. Jiné lampy. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu.
Doutnavka jako generátor. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.) zasahuje kovový
drátek. 22. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou.Měření. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.
(s, )
kde napětí zdroje. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.
okolnostech. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. IX. 24. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. 18).
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. str. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr.)
b. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. 150. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem.
6.
Obr. 23. 105)
