Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
podle obr. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Jiné lampy.
7. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). 395). 192). Úvod. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. však.
Takovou doutnavku dělá HB. 18). Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. pro
několik anodových napětí. 628. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. 105). Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud.
okolnostech. ocílí vhodným postupem při výrobě. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. 22),
t. Závislost síly pole obr. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu.). 23. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. IX. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.
(s, )
kde napětí zdroje. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Charakteristika
doutnavky. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. 344). zv.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Fotoel.Měření. elektrody zasvítí. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí.) zasahuje kovový
drátek. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr.). 24. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.
Obr.
Doutnavka jako generátor.
6. str. 24. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo.
. Jednotlivá měření hodnot mag.
8.)
b. ln
E S
E E,.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. 150. 22. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Obyčejné proudy napětí
