Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
628. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. str. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Fotoel. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. Jednotlivá měření hodnot mag. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. 150. 22. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr.Měření. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. (s, ) kde napětí zdroje. pro několik anodových napětí. 344). Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. Charakteristika doutnavky. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. 23. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. 395). Jiné lampy. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. 22), t. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr.). Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. podle obr. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. ocílí vhodným postupem při výrobě.) b. Doutnavka jako generátor. Úvod.) zasahuje kovový drátek. Závislost síly pole obr. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. IX. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. ln E S E E,. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. 8. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. 6. Takovou doutnavku dělá HB.). 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. elektrody zasvítí. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. . Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). 24. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. okolnostech. 105). proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. zv. 18). však. 7. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. 192). Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Obyčejné proudy napětí. Obr. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. 24