Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
22. Závislost síly pole obr. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. 22),
t. ocílí vhodným postupem při výrobě.). této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.
6. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. podle obr. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. 192). ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. 150. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd.
Takovou doutnavku dělá HB. Obyčejné proudy napětí. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). Jednotlivá měření hodnot mag. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí.
Obr. str. 18). Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Fotoel. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. pro
několik anodových napětí.
(s, )
kde napětí zdroje.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j.
okolnostech. 105). 24. 395). 23. zv. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí.) zasahuje kovový
drátek.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. elektrody zasvítí. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Úvod. však. 628. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.)
b. Charakteristika
doutnavky.
.Měření. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. IX.
Doutnavka jako generátor. ln
E S
E E,.
8. 344). rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Jiné lampy. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. 24.
7. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.)
