Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. 150. 105). Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. Takovou doutnavku dělá HB.) zasahuje kovový drátek. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. Obyčejné proudy napětí.) b. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. podle obr. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. Charakteristika doutnavky. 344). Závislost síly pole obr. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. 23. Úvod. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. Jednotlivá měření hodnot mag. 628. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. 192). Fotoelektrický Článek triodou zesilující. 22. 7. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. 22), t. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. 24.). ln E S E E,. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). 6. elektrody zasvítí. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. Obr. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. zv. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. Doutnavka jako generátor. IX. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). Jiné lampy. okolnostech. Fotoel. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. . 395). Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. však. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. 8. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. (s, ) kde napětí zdroje. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. str. 24. pro několik anodových napětí. 18).). Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. ocílí vhodným postupem při výrobě. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str.Měření. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné