Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá.
Takovou doutnavku dělá HB.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Fotoel. Úvod. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu.
Obr. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. 344). 24. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).) zasahuje kovový
drátek.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. 150. ln
E S
E E,. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Obyčejné proudy napětí. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. 105). á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. Závislost síly pole obr. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně).)
b. str.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou.
okolnostech.). Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. elektrody zasvítí. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. 22),
t. pro
několik anodových napětí.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. 395). zv. 192).).Měření.
Doutnavka jako generátor. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. Charakteristika
doutnavky. 628.
7. Jiné lampy. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. však. ocílí vhodným postupem při výrobě. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 23. 22.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. 24. Jednotlivá měření hodnot mag. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. IX. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.
(s, )
kde napětí zdroje. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné.
8. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr.
. 18). Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. podle obr.
6
