Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. pro několik anodových napětí. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. Doutnavka jako generátor. 22. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. Jiné lampy. Úvod. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Obr. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. 344). 24. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. 6. Závislost síly pole obr. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. 395). okolnostech. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. 192). Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. 150. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. 105). Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. zv. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. Charakteristika doutnavky. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. Fotoel. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. podle obr. IX. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. Takovou doutnavku dělá HB. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. 18). ln E S E E,.). T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. elektrody zasvítí. ocílí vhodným postupem při výrobě.Měření. 8. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá.) zasahuje kovový drátek. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%.).) b. však. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Obyčejné proudy napětí. . Jednotlivá měření hodnot mag. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. (s, ) kde napětí zdroje. 23. 7. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. str. 24. 22), t. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. 628