Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné.)
b. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. 23. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. 22),
t. 22.Měření.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou.
6. 344). Na
další výboj nemá již mřížka vlivu.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. 18).
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. zv. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. pro
několik anodových napětí. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. ocílí vhodným postupem při výrobě. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem.).
Takovou doutnavku dělá HB. 105). IX. Charakteristika
doutnavky.). Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. 24.
8. Jednotlivá měření hodnot mag. 192).
(s, )
kde napětí zdroje. Obyčejné proudy napětí. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. 150. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. podle obr. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. však. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Závislost síly pole obr. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j.
. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. 24. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. elektrody zasvítí. 395). Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv.
okolnostech. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.
7. Jiné lampy. Úvod.
Obr. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. str. Fotoel. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. ln
E S
E E,.
Doutnavka jako generátor. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. 628.) zasahuje kovový
drátek
