Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. Charakteristika doutnavky. . 24. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. okolnostech. pro několik anodových napětí. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. 105). třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. Takovou doutnavku dělá HB. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Doutnavka jako generátor. 192). vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př.) zasahuje kovový drátek. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. 22), t. Úvod. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. však. 395). rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). IX. Závislost síly pole obr. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. 7.Měření. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. 344). 628. Fotoel. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. 22. 23.). Fotoelektrický Článek triodou zesilující. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. 150. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. elektrody zasvítí.). Obr. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. 18). 6. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. ln E S E E,. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. podle obr. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. 24. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Obyčejné proudy napětí. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Jednotlivá měření hodnot mag. zv.) b. Jiné lampy. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. str. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. (s, ) kde napětí zdroje. 8. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. ocílí vhodným postupem při výrobě