Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. IX. Fotoel. 22),
t.
Obr. 105).). str.
. elektrody zasvítí. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. 192). řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou.Měření.
7. 23. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.
Doutnavka jako generátor.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. 22.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. 344). Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str.) zasahuje kovový
drátek. pro
několik anodových napětí. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. 628.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. ocílí vhodným postupem při výrobě. Obyčejné proudy napětí.
8. podle obr. 150. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje.
6. 24. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Úvod. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. zv. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př.
(s, )
kde napětí zdroje. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Jednotlivá měření hodnot mag.
okolnostech. Charakteristika
doutnavky. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 18). 24. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. však. Závislost síly pole obr. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. ln
E S
E E,. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá.
Takovou doutnavku dělá HB.)
b.). 395). Jiné lampy. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu
