Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
105). Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. pro
několik anodových napětí. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. 192). 23. 22),
t.).
6. 344). Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. 22. 18). 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. 395). Závislost síly pole obr. 628.
okolnostech.
Takovou doutnavku dělá HB. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. však. zv. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA.
7. Jiné lampy. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. ocílí vhodným postupem při výrobě. Charakteristika
doutnavky.
.)
b.
(s, )
kde napětí zdroje. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Fotoel. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr.Měření. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.
8. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Obyčejné proudy napětí. Úvod.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje.
Doutnavka jako generátor. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. ln
E S
E E,. 150.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně).
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. IX. Jednotlivá měření hodnot mag.) zasahuje kovový
drátek. 24.
Obr. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. 24.). Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. elektrody zasvítí. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. podle obr. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. str
