Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Úvod.
7. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str.
(s, )
kde napětí zdroje. Charakteristika
doutnavky. IX.Měření. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu.
6. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona.). 18). Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). elektrody zasvítí. 22.) zasahuje kovový
drátek. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Fotoel. 344). tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Závislost síly pole obr. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. 24. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr.
Doutnavka jako generátor. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Jednotlivá měření hodnot mag. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. ln
E S
E E,. Obyčejné proudy napětí.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. 150. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. str. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. 192).
. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. 628.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou.
okolnostech.
Takovou doutnavku dělá HB. Jiné lampy.
8. 105). 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. 395). 23. 22),
t. ocílí vhodným postupem při výrobě.
Obr. však. podle obr.).)
b. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. zv. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. pro
několik anodových napětí. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. 24. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje
