Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Na
další výboj nemá již mřížka vlivu.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Jednotlivá měření hodnot mag.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje.
. podle obr. 24.
okolnostech. ln
E S
E E,. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující.Měření. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. pro
několik anodových napětí. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. 24. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. 344).
Doutnavka jako generátor. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. Úvod. IX. elektrody zasvítí.). tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. str. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. však. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. 150.
Obr. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. 22. 628.)
b. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Charakteristika
doutnavky. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Jiné lampy. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). 22),
t. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Fotoel.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu.
8.
7. 23.) zasahuje kovový
drátek. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. ocílí vhodným postupem při výrobě. zv. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. 395).
6. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str.). Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Obyčejné proudy napětí.
Takovou doutnavku dělá HB.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str.
(s, )
kde napětí zdroje. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. 18). á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Závislost síly pole obr. 192). 105). Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str
