Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.) b. zv. elektrody zasvítí. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. 24.). 18). Fotoelektrický Článek triodou zesilující. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). Závislost síly pole obr. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. . řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. Úvod. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. ocílí vhodným postupem při výrobě. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. str. 22. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. IX. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. 7. ln E S E E,. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př.) zasahuje kovový drátek. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. pro několik anodových napětí. 22), t. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. 24. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. podle obr. však. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. 192). Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. 344). Obyčejné proudy napětí. 395). Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. 6. 23. okolnostech. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. 8. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. 150. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. Fotoel. Jiné lampy.). Doutnavka jako generátor. Jednotlivá měření hodnot mag. 105). (s, ) kde napětí zdroje. Obr. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. 628. Charakteristika doutnavky. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona.Měření. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. Takovou doutnavku dělá HB. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv