Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
8.
. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. 395). tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. 344). Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. IX.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. pro
několik anodových napětí. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. 23. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Úvod. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. ln
E S
E E,.
(s, )
kde napětí zdroje. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j.
6. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. 22. 18). Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. str. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. ocílí vhodným postupem při výrobě. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. 24.
Takovou doutnavku dělá HB. podle obr. 105).
Obr.Měření. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje.
okolnostech. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.). Obyčejné proudy napětí. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. zv. 24. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. elektrody zasvítí. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Charakteristika
doutnavky.). napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Fotoel. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí.
Doutnavka jako generátor. Jednotlivá měření hodnot mag. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j.)
b. Jiné lampy. 22),
t. Závislost síly pole obr. 150. 628.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. však. 192). Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr.) zasahuje kovový
drátek.
7.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu
