Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. elektrody zasvítí. 23. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr.
8.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. 24.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. ln
E S
E E,.
6. ocílí vhodným postupem při výrobě.
. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. IX. pro
několik anodových napětí. 344). Úvod. však. 18). Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím.
okolnostech. Charakteristika
doutnavky. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. Obyčejné proudy napětí. 24. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. Jednotlivá měření hodnot mag. 192). lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.
Obr. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. 150. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.Měření. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu.
(s, )
kde napětí zdroje.
Doutnavka jako generátor. Závislost síly pole obr. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje.
Takovou doutnavku dělá HB.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA.). Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Jiné lampy. podle obr. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. 22),
t. 22.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str.
7.). zv. str. Fotoel. 628.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. 105). této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.) zasahuje kovový
drátek.)
b. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. 395). Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích
