Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. však. Závislost síly pole obr. Jednotlivá měření hodnot mag. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.
okolnostech. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). IX. 23.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Obyčejné proudy napětí. 192). této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. 105). 22.
6.
7. 150. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j.
. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. elektrody zasvítí. Charakteristika
doutnavky. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.
8. Jiné lampy. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.Měření. ocílí vhodným postupem při výrobě. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje.). Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. ln
E S
E E,. 344).)
b. pro
několik anodových napětí. 24. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. 395).) zasahuje kovový
drátek. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. 24.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. zv.). tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Fotoel. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.
Doutnavka jako generátor. podle obr.
Obr.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem.
Takovou doutnavku dělá HB. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.
(s, )
kde napětí zdroje.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. 22),
t. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. str. 628. Úvod. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). 18)
