Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
344).
Obr. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. Úvod. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. 628. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Obyčejné proudy napětí. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.).
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).
7. ln
E S
E E,. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. 24. Fotoel.
Takovou doutnavku dělá HB.
okolnostech. elektrody zasvítí.Měření.). Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.) zasahuje kovový
drátek. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Závislost síly pole obr.
8. ocílí vhodným postupem při výrobě. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. 150.
6. 22. Jednotlivá měření hodnot mag.)
b. 105).
. IX. pro
několik anodových napětí. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Charakteristika
doutnavky. str. Jiné lampy. 22),
t. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. 395). Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. 192). Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. však. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. 24. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud.
(s, )
kde napětí zdroje. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. 23. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně).
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př.
Doutnavka jako generátor.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. zv. 18).
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. podle obr
