Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
395). Závislost síly pole obr. 344). . Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 192). Lze toho užít měření mag pole (viz obr. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. Takovou doutnavku dělá HB. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Doutnavka jako generátor. 105). 24. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str.) zasahuje kovový drátek. 24. 22), t. 23. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por.) b. okolnostech. str. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. ocílí vhodným postupem při výrobě. ln E S E E,.). podle obr. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. Jiné lampy. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. 150. (s, ) kde napětí zdroje. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. 8. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. 7. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). Jednotlivá měření hodnot mag. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. Obr. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. 22. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. 18). lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. 628. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. zv. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. 6. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. Obyčejné proudy napětí. pro několik anodových napětí. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. elektrody zasvítí. IX. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. Charakteristika doutnavky.). tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr.Měření. Fotoel. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. Úvod. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. však