Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
) zasahuje kovový
drátek.
Doutnavka jako generátor. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Úvod. Jednotlivá měření hodnot mag.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou.
Obr. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. však. Jiné lampy.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd.
8. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. IX. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.Měření.
okolnostech. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str.). Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. 22),
t. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).
. pro
několik anodových napětí. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud.
7. 24. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona.
Takovou doutnavku dělá HB. 18). Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. 150. 395). tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr.
(s, )
kde napětí zdroje. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. 23. str. 192). Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Obyčejné proudy napětí. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. 344). Na
další výboj nemá již mřížka vlivu.
6. elektrody zasvítí. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Fotoel. Závislost síly pole obr.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. 105).)
b. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. zv. Charakteristika
doutnavky. 628. 22. ln
E S
E E,. ocílí vhodným postupem při výrobě. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. 24.). podle obr
