Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. 24. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. Charakteristika doutnavky. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. 192).) zasahuje kovový drátek.) b. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 105). Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. 344). 22. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. (s, ) kde napětí zdroje. pro několik anodových napětí. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. však. 6. Obr. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). IX. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. 18). Na další výboj nemá již mřížka vlivu. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. 24. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. Doutnavka jako generátor. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. elektrody zasvítí. ln E S E E,. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. 23. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). 628. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. Úvod. 150. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. zv. 7. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou.Měření. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. 22), t. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí.). Obyčejné proudy napětí. str. Jiné lampy.). Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. 395). Závislost síly pole obr. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. okolnostech. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Fotoel. Takovou doutnavku dělá HB. ocílí vhodným postupem při výrobě. podle obr. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. 8. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Jednotlivá měření hodnot mag. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. . tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu