Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
18). Obyčejné proudy napětí. elektrody zasvítí. podle obr. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. 192).
okolnostech.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje.
Doutnavka jako generátor.
6. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. 150. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Závislost síly pole obr.
7. Úvod. 344). Jiné lampy. 395).
Obr. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. pro
několik anodových napětí. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%.
(s, )
kde napětí zdroje. zv. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. str. 24. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje.) zasahuje kovový
drátek. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. ln
E S
E E,. však.
8. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. 22.Měření. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. 23. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). 105).
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). ocílí vhodným postupem při výrobě. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Charakteristika
doutnavky. 628. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Fotoel.)
b. 24.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. IX.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. 22),
t.). napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Jednotlivá měření hodnot mag.
Takovou doutnavku dělá HB. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.).
. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr
