Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Měření. pro
několik anodových napětí. IX. Fotoel. 150.
Doutnavka jako generátor.
Takovou doutnavku dělá HB. Jiné lampy. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. 22.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou.
. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. 344). Závislost síly pole obr. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. 24. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. 24. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. 628. zv. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. ln
E S
E E,. však.).
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Charakteristika
doutnavky.
7. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.
(s, )
kde napětí zdroje. elektrody zasvítí. 22),
t. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr.
6. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr.
Obr. 18). Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. Úvod.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. 23.
okolnostech.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. str. 105). Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 192). Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Obyčejné proudy napětí. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%.
8. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Jednotlivá měření hodnot mag. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. ocílí vhodným postupem při výrobě. podle obr.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. 395). Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně).
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př.) zasahuje kovový
drátek. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.).
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str.)
b
