Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Fotoel. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. 23. ln E S E E,. 192). 24. . rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv.Měření. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. Takovou doutnavku dělá HB. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr.). (s, ) kde napětí zdroje. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str.) b. však. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. 6. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. okolnostech. ocílí vhodným postupem při výrobě. 395). Obyčejné proudy napětí. elektrody zasvítí. 8. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. Na další výboj nemá již mřížka vlivu.) zasahuje kovový drátek. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. zv. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. 24. Obr. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. Jednotlivá měření hodnot mag. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. 344). 18). Doutnavka jako generátor. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. Charakteristika doutnavky. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. IX. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. 105). 22. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). Jiné lampy. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. 22), t. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. 7. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Závislost síly pole obr. podle obr. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. 628. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona.). Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. Úvod. str. pro několik anodových napětí. 150