Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. ocílí vhodným postupem při výrobě.
Obr. podle obr. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. 22),
t. 395). Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. však. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. zv. Obyčejné proudy napětí.
Takovou doutnavku dělá HB. Úvod. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr.)
b.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. 18). Jiné lampy. Charakteristika
doutnavky. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. 150. ln
E S
E E,. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem.
Doutnavka jako generátor.
7. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. 344). elektrody zasvítí. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.
(s, )
kde napětí zdroje. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. 105).
. 24.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.).
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. 23. 22.
8. 192). 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. Závislost síly pole obr. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. IX. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). 24. Jednotlivá měření hodnot mag. 628.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. pro
několik anodových napětí. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí.
okolnostech. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje.
6.) zasahuje kovový
drátek. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu.). Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). str. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.Měření. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Fotoel. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje
