Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. pro několik anodových napětí. (s, ) kde napětí zdroje. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Fotoel. 24. 23. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. elektrody zasvítí. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. . zv. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. Obr. Závislost síly pole obr. okolnostech. 8. 24. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. 150. 6. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.) b. ocílí vhodným postupem při výrobě. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. IX. str.). Takovou doutnavku dělá HB. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. 192). Obyčejné proudy napětí. 22. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. 7. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné.Měření. podle obr. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. však. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. 628. Charakteristika doutnavky. Doutnavka jako generátor. 22), t. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu.) zasahuje kovový drátek. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. 395). Jednotlivá měření hodnot mag. ln E S E E,. 344). 18). napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Jiné lampy. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. 105). řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně).). tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Úvod. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné