Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
zv. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. 395). 105). ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. podle obr. str. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. Takovou doutnavku dělá HB. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. 6. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. ln E S E E,. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. . Obyčejné proudy napětí.Měření. 18). Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. Závislost síly pole obr. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou.) zasahuje kovový drátek. Charakteristika doutnavky. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. elektrody zasvítí. Doutnavka jako generátor. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. 150. IX. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. 23. Úvod. 192). 24. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. okolnostech. 24. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. 22. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá.) b. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. Na další výboj nemá již mřížka vlivu.). Jednotlivá měření hodnot mag. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Jiné lampy. 344). 22), t. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. 628.). pro několik anodových napětí. (s, ) kde napětí zdroje. ocílí vhodným postupem při výrobě. však. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. 8. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. Fotoel. Obr. 7