Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
22. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr.)
b. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. 24.
7. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. 18). 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. Jiné lampy. 23. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem.
(s, )
kde napětí zdroje.
6.
Obr.
8.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. však. IX. zv. 24.) zasahuje kovový
drátek.Měření. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Závislost síly pole obr.). řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. pro
několik anodových napětí. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. 395). Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. ln
E S
E E,. 22),
t. podle obr. Jednotlivá měření hodnot mag.
okolnostech.
Doutnavka jako generátor. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Obyčejné proudy napětí. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Fotoel. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. 105). Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. elektrody zasvítí. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. 344).
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. str. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. 150.
Takovou doutnavku dělá HB. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str.). Charakteristika
doutnavky. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 628. ocílí vhodným postupem při výrobě. 192). Úvod.
. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí
