Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Charakteristika
doutnavky. 18). á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. 24.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př.
Doutnavka jako generátor. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. 395). Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. 150. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. podle obr. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. 24.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. 22),
t. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Závislost síly pole obr.) zasahuje kovový
drátek.
okolnostech. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. 22. Jiné lampy. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. ln
E S
E E,. Obyčejné proudy napětí.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. elektrody zasvítí. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. Jednotlivá měření hodnot mag. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 105).
Takovou doutnavku dělá HB. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Fotoel. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str.
.
6. Úvod. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím.).Měření. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. zv.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př.)
b. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. str.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. ocílí vhodným postupem při výrobě. 23. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu.
Obr. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. pro
několik anodových napětí.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. IX. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. 344).
8. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.
(s, )
kde napětí zdroje.
7. 628. však. 192). Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j.). Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu
