Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Doutnavka jako generátor.
(s, )
kde napětí zdroje. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. 192). Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím.
8. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně).
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. zv.
6. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu.
okolnostech. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. 23. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. ocílí vhodným postupem při výrobě. IX. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. Charakteristika
doutnavky.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Jednotlivá měření hodnot mag. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. podle obr. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. 395).
. Úvod.
Takovou doutnavku dělá HB. 344). ln
E S
E E,.). 22),
t. Jiné lampy. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).)
b. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. 628.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. 24.
Obr. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. pro
několik anodových napětí. 150.Měření. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. 24. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Fotoel. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu.). elektrody zasvítí. Závislost síly pole obr. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. 105). Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. str. však. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo.) zasahuje kovový
drátek. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. 22. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. 18). Obyčejné proudy napětí.
7.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str
