Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
) zasahuje kovový
drátek. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. podle obr. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. 628. Fotoel. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím.
7. ocílí vhodným postupem při výrobě. 22),
t. Jednotlivá měření hodnot mag.
6.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně).). 395). str. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. 24. Obyčejné proudy napětí.)
b. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Úvod. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j.
8. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.
okolnostech. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. pro
několik anodových napětí. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. 22. elektrody zasvítí. 23. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j.). Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 18). Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.
Obr.
Takovou doutnavku dělá HB. 24. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Jiné lampy. 192). Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. zv.
Doutnavka jako generátor. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. ln
E S
E E,. Charakteristika
doutnavky. IX. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud.
.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. Závislost síly pole obr.Měření. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. 150.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. 344). 105).
(s, )
kde napětí zdroje. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. však
