Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
395).
. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. 24. str. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně).
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%.) zasahuje kovový
drátek. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr.Měření. ln
E S
E E,.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. však. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. 24. 18). napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. pro
několik anodových napětí. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. Úvod. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd.
okolnostech. 192). Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. IX. 22. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.
Takovou doutnavku dělá HB. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. ocílí vhodným postupem při výrobě. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Charakteristika
doutnavky. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí.
7. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. Obyčejné proudy napětí. 344). Jiné lampy. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. 22),
t.)
b. elektrody zasvítí. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud.
Doutnavka jako generátor.
Obr. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí.). Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. 23.
6. podle obr.).
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Jednotlivá měření hodnot mag. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. 105).
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. 150. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Fotoel. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.
(s, )
kde napětí zdroje. Závislost síly pole obr. 628. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. zv.
8