Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
ln E S E E,. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. Obyčejné proudy napětí. 18). Fotoelektrický Článek triodou zesilující. 22. elektrody zasvítí.Měření. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. 105). (s, ) kde napětí zdroje. . napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. 344). Závislost síly pole obr.) b. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. 7. str. Charakteristika doutnavky. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. Obr. Takovou doutnavku dělá HB. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. podle obr. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. 6. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. 22), t. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. Doutnavka jako generátor. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. Jednotlivá měření hodnot mag. okolnostech. Jiné lampy. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. 24. 628. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. ocílí vhodným postupem při výrobě. pro několik anodových napětí. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). zv. 8. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud.). Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. 395). Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%.) zasahuje kovový drátek.). rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. Úvod. IX. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. 23. 150. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. Fotoel. však. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. 24. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. 192)