Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Obr.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str.
7.) zasahuje kovový
drátek. 150.
. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. 395). Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Úvod. Jednotlivá měření hodnot mag.)
b. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. 22),
t. Charakteristika
doutnavky. ln
E S
E E,. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Závislost síly pole obr.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. zv. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr.). 105).Měření. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.
okolnostech. elektrody zasvítí. 628. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA.
(s, )
kde napětí zdroje. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně).). Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud.
6. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. 24. Obyčejné proudy napětí. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. IX.
Doutnavka jako generátor. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př.
Takovou doutnavku dělá HB. 23. 18). Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. ocílí vhodným postupem při výrobě.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.
8.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. 344). 24. Jiné lampy. podle obr. 22. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. str.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. pro
několik anodových napětí. Fotoel. 192). však
