Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. 7. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). 628. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 18). Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. Fotoel. 105). Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. 8. 344). Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. Obyčejné proudy napětí. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. 24. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Obr. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. 23. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. ocílí vhodným postupem při výrobě. Jednotlivá měření hodnot mag. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. 22. str.). okolnostech. Závislost síly pole obr. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. Úvod.). ln E S E E,. IX. 24. pro několik anodových napětí. Doutnavka jako generátor.Měření. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. 395). elektrody zasvítí. podle obr. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). . Jiné lampy. (s, ) kde napětí zdroje. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. 6.) zasahuje kovový drátek. Takovou doutnavku dělá HB. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. zv. 150. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. 22), t. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j.) b. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. 192). Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. však. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. Charakteristika doutnavky. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str