Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Na další výboj nemá již mřížka vlivu. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. 150. Takovou doutnavku dělá HB. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. 24. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Obr. Fotoel. 24. ocílí vhodným postupem při výrobě. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). Závislost síly pole obr. však. 8. Jednotlivá měření hodnot mag. Charakteristika doutnavky. elektrody zasvítí. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. ln E S E E,. Obyčejné proudy napětí.) zasahuje kovový drátek.) b.Měření. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. (s, ) kde napětí zdroje. 395). Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. okolnostech. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. zv. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. 6. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. 22. pro několik anodových napětí. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou.). Fotoelektrický Článek triodou zesilující. 192). 22), t. Doutnavka jako generátor. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. IX. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. podle obr. str. 7. 628. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. 105). 23. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. . Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. Úvod. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. Jiné lampy. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. 344). 18).). rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str