Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Jiné lampy. 8. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. 24. Obr.Měření. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. . ln E S E E,. Fotoel. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. 150. Závislost síly pole obr. podle obr. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. 22), t. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. 6. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. 395). Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr.) zasahuje kovový drátek. 192). 24. okolnostech. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. však. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. pro několik anodových napětí. 22. str. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. Charakteristika doutnavky. 23. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. 18). Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. Obyčejné proudy napětí. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr.). Jednotlivá měření hodnot mag. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. (s, ) kde napětí zdroje. Úvod. Fotoelektrický Článek triodou zesilující.) b. IX. 344). řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. Takovou doutnavku dělá HB. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). ocílí vhodným postupem při výrobě. elektrody zasvítí. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. 105). Doutnavka jako generátor. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné.). třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. 628. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. 7. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. zv