Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. 18). Charakteristika
doutnavky. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. 395).
6. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá.
Obr. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.)
b.
7.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. 23. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr.
Doutnavka jako generátor. Jiné lampy.
(s, )
kde napětí zdroje. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.).
okolnostech. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. IX. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. Fotoel. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. zv.) zasahuje kovový
drátek. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. Závislost síly pole obr.
8. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. elektrody zasvítí.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. podle obr. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující.Měření. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. 22. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. ocílí vhodným postupem při výrobě. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Úvod. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. 628. 24. však. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. 24. str.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. ln
E S
E E,. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. 22),
t. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. 192).
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Jednotlivá měření hodnot mag.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. 150. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím.
Takovou doutnavku dělá HB.
. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. pro
několik anodových napětí. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo.). 105). Obyčejné proudy napětí. 344)
