Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. 18). Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.
7. Jiné lampy. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). 22. 24. 344). ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. Jednotlivá měření hodnot mag. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně).)
b. zv. Charakteristika
doutnavky.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje.
okolnostech. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr.
Obr. 395). však. Obyčejné proudy napětí. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j.
Takovou doutnavku dělá HB.
8.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Úvod. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. podle obr. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Fotoel. str. 22),
t. 150. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr.
(s, )
kde napětí zdroje. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. 628.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona.). ln
E S
E E,. 23. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. pro
několik anodových napětí.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. ocílí vhodným postupem při výrobě. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí.Měření. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. 24.
. 105). elektrody zasvítí. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%.). Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.
6. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. IX. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. 192). této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.
Doutnavka jako generátor. Závislost síly pole obr. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.) zasahuje kovový
drátek. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu
