Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
6. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%.
Obr. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Fotoel.
Takovou doutnavku dělá HB. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. 23. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje.
. však.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. pro
několik anodových napětí. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. 24. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. IX.).Měření. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Charakteristika
doutnavky.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. podle obr. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Závislost síly pole obr. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Jiné lampy.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. 18). zv. 22),
t.) zasahuje kovový
drátek.
okolnostech.
Doutnavka jako generátor.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. 150. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. 344). Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. Jednotlivá měření hodnot mag. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Úvod. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. ocílí vhodným postupem při výrobě.
7. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. 628.)
b. 105). Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. Obyčejné proudy napětí. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. elektrody zasvítí.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. ln
E S
E E,. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. str. 192). rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.
(s, )
kde napětí zdroje. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 22. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. 24. 395).).
8
