Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jiné lampy.) b. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. Lze toho užít měření mag pole (viz obr.) zasahuje kovový drátek. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. Doutnavka jako generátor. Fotoel. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. (s, ) kde napětí zdroje. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. ocílí vhodným postupem při výrobě. 24. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. 6. 18). Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). Jednotlivá měření hodnot mag. však. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. Závislost síly pole obr. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. okolnostech. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. 105). Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. elektrody zasvítí. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. podle obr. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv.). proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. str. 344). lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. 395). Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. zv. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. Takovou doutnavku dělá HB. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. 192). 22. 23. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr.Měření. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. pro několik anodových napětí. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. 7. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. 24. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. ln E S E E,. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Obyčejné proudy napětí. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona.). Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. 8. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. 150. 22), t. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Obr. IX. Charakteristika doutnavky. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. . Úvod. 628