Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. 18).
7. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. IX. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí.).
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. 628.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Jednotlivá měření hodnot mag. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. 23. 344). napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př.)
b. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd.
Doutnavka jako generátor. 395). Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Obyčejné proudy napětí. 192). Úvod. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. Fotoel. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j.
8. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně).
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. 24. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo.
Takovou doutnavku dělá HB.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. 22.
. elektrody zasvítí. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). str. zv. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující.
(s, )
kde napětí zdroje. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. Jiné lampy. Závislost síly pole obr. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. podle obr. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str.
6.) zasahuje kovový
drátek. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. ocílí vhodným postupem při výrobě. 22),
t.
Obr.Měření.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. však. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. 105). Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu.
okolnostech. pro
několik anodových napětí. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. 150.). á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. 24. Charakteristika
doutnavky. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. ln
E S
E E,. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje
