Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. 18).
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%.
8.
okolnostech. elektrody zasvítí. str.) zasahuje kovový
drátek. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. 24. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Jiné lampy. však. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. 395). napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. 628. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud.
6.Měření. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).). Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. ocílí vhodným postupem při výrobě. 22),
t. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.)
b.
7. Charakteristika
doutnavky.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje.
Doutnavka jako generátor. Úvod. Obyčejné proudy napětí. zv.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. 24. Fotoel. podle obr. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. IX. Závislost síly pole obr. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. ln
E S
E E,. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně).
. 150. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem.
Takovou doutnavku dělá HB. pro
několik anodových napětí.
Obr. 344). 105). Jednotlivá měření hodnot mag.
(s, )
kde napětí zdroje.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. 192). 23. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. 22.). Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd
