Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. 22. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. Na další výboj nemá již mřížka vlivu.).) zasahuje kovový drátek. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Jednotlivá měření hodnot mag. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. pro několik anodových napětí. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. 24. 628. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. 105). zv. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. Fotoel. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. 6. 150.). Takovou doutnavku dělá HB. 18). Lze toho užít měření mag pole (viz obr. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. 24. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. ln E S E E,. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). Charakteristika doutnavky. 344). Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. Doutnavka jako generátor. . této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. 23.Měření. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Závislost síly pole obr.) b. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. Úvod. str. IX. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. elektrody zasvítí. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. 8. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 22), t. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. však. 7. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. 395). Obr. okolnostech. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. Obyčejné proudy napětí. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. 192). Jiné lampy. (s, ) kde napětí zdroje. podle obr. ocílí vhodným postupem při výrobě. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str