Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Obyčejné proudy napětí.
7.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. 24. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. Jiné lampy. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. 150. 18). elektrody zasvítí. 192). Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. ln
E S
E E,. IX. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.Měření. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). pro
několik anodových napětí. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. Úvod.). Jednotlivá měření hodnot mag.
8. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Závislost síly pole obr. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.)
b. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. str.) zasahuje kovový
drátek. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.
Takovou doutnavku dělá HB. zv.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. 23.
(s, )
kde napětí zdroje. Fotoel. ocílí vhodným postupem při výrobě.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo.
Doutnavka jako generátor. 395).
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. podle obr. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu.
. 344). Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. 628. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 105). napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.
okolnostech.
Obr.). Charakteristika
doutnavky. 22. 24. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. 22),
t.
6. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. však
