Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
192). Lze toho užít měření mag pole (viz obr. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. (s, ) kde napětí zdroje. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. IX. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. ocílí vhodným postupem při výrobě.). ln E S E E,. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.). T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. str. Takovou doutnavku dělá HB. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. pro několik anodových napětí. 8. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. zv. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. však. 105).) b. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. 22), t. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. okolnostech. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. podle obr. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. Charakteristika doutnavky. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str.Měření. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. . 344). 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. 6. Jiné lampy. 24. 24. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. Doutnavka jako generátor. Obr. 628. Obyčejné proudy napětí. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem.) zasahuje kovový drátek. 22. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. Závislost síly pole obr. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. 18). 23. Jednotlivá měření hodnot mag. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). 395). vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. 150. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. Fotoel. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. elektrody zasvítí. 7. Úvod. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné