Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
okolnostech.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí.Měření. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. 22),
t.
7.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr.
Obr. str. 105). Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Jiné lampy. IX.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j.)
b. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. 23. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. ocílí vhodným postupem při výrobě. Úvod. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. 24. ln
E S
E E,. 344).
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu.).
8. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.) zasahuje kovový
drátek. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. podle obr. Závislost síly pole obr. 18). Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. 628.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str.
6. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd.
(s, )
kde napětí zdroje.). Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. pro
několik anodových napětí. elektrody zasvítí. Fotoel. Obyčejné proudy napětí. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA.
. 192). Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Charakteristika
doutnavky. Jednotlivá měření hodnot mag. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu.
Doutnavka jako generátor. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. 150. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. však. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím.
Takovou doutnavku dělá HB.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. 395). 22. 24. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. zv
