Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. IX.
6. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. zv. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př.
okolnostech.
Obr. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.). 150. 22),
t.
(s, )
kde napětí zdroje. Závislost síly pole obr. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. 192). Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. str. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).)
b. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Obyčejné proudy napětí. 23. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.Měření. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud.
Takovou doutnavku dělá HB.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. ocílí vhodným postupem při výrobě. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. 628. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. 22.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Jednotlivá měření hodnot mag. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.) zasahuje kovový
drátek.
8. Úvod. 18). 24. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. 344). Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Jiné lampy. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). ln
E S
E E,. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.). Charakteristika
doutnavky. 395). Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. elektrody zasvítí.
7.
.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. 24. podle obr.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. Fotoel. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. pro
několik anodových napětí. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí.
Doutnavka jako generátor. 105). 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. však
