Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Doutnavka jako generátor.
okolnostech. podle obr. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. 24. 22),
t. elektrody zasvítí.). vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd.). Charakteristika
doutnavky. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Obyčejné proudy napětí. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).
7. 18).
(s, )
kde napětí zdroje. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. 628.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. 24. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. 23. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje.Měření. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. IX. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.)
b. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. 395). Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. str. Fotoel. Jiné lampy.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str.
Takovou doutnavku dělá HB. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. 150.
. pro
několik anodových napětí. ln
E S
E E,. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu.
Obr.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. však. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Jednotlivá měření hodnot mag. ocílí vhodným postupem při výrobě.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.
6. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. 192). 105).
8. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Úvod.) zasahuje kovový
drátek. 22. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. zv. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Závislost síly pole obr. 344). lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por