Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. pro
několik anodových napětí.
(s, )
kde napětí zdroje. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Fotoel. 24. 23. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. elektrody zasvítí. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.
. zv. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%.
Obr. Závislost síly pole obr.
okolnostech.
8. 24. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. 150.
6.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.)
b. ocílí vhodným postupem při výrobě. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. IX. str.).
Takovou doutnavku dělá HB. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. 192). Obyčejné proudy napětí. 22.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.
7. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.Měření. podle obr. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. však. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. 628. Charakteristika
doutnavky.
Doutnavka jako generátor. 22),
t. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu.) zasahuje kovový
drátek. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. 395). Jednotlivá měření hodnot mag. ln
E S
E E,. 344). 18). napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Jiné lampy. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. 105). řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně).). tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Úvod. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné