Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
105). Na další výboj nemá již mřížka vlivu. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. ln E S E E,. Úvod. Obr. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. ocílí vhodným postupem při výrobě. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou.) b. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. však. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. 23. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. str. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. 22), t. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. 344). Fotoel. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Jednotlivá měření hodnot mag. Doutnavka jako generátor. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. . 6. pro několik anodových napětí. 628. 22. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou.). 24. Charakteristika doutnavky. (s, ) kde napětí zdroje. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. IX. zv. podle obr. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. 18). 395). 192). 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. Obyčejné proudy napětí. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu.). Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). 7. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. elektrody zasvítí. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. 24. Jiné lampy. 8. okolnostech. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por.Měření. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. Takovou doutnavku dělá HB.) zasahuje kovový drátek. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. 150. Závislost síly pole obr. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př