Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
ocílí vhodným postupem při výrobě.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. 24. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.
8.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. 395). Obyčejné proudy napětí.
okolnostech. 22. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně).
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. zv. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr.
. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.
Doutnavka jako generátor. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Jiné lampy. 344). Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. ln
E S
E E,. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. 18). řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr.
Takovou doutnavku dělá HB. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. pro
několik anodových napětí. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.Měření.
6. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). elektrody zasvítí. však. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.). str. Charakteristika
doutnavky. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. Jednotlivá měření hodnot mag. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. IX. Fotoel.
7. 22),
t. Úvod. 105).
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. 24. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. podle obr.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí.). Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr.
(s, )
kde napětí zdroje. 150. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím.
Obr. Závislost síly pole obr.)
b. 628.) zasahuje kovový
drátek.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. 192). 23
