Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím.)
b. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. IX. 23.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. elektrody zasvítí. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. však. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu.). Jednotlivá měření hodnot mag.) zasahuje kovový
drátek.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou.).
(s, )
kde napětí zdroje. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí.
8. zv. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. 192). 628. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Úvod. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu.
6. 395). mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j.
okolnostech. 22.
Takovou doutnavku dělá HB. str. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. Závislost síly pole obr. 18). ocílí vhodným postupem při výrobě. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr.Měření. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. 24. 105).
Doutnavka jako generátor.
7. podle obr. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Jiné lampy. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. 344).
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. 22),
t.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně).
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Obyčejné proudy napětí. ln
E S
E E,. Charakteristika
doutnavky. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud.
Obr. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Fotoel.
. pro
několik anodových napětí. 24. 150.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př
