Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
zv. 24. 18). Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. 22. ln
E S
E E,. Fotoel.
okolnostech.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. 23.) zasahuje kovový
drátek. str. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. IX. elektrody zasvítí. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.
8.). však. 105). ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. pro
několik anodových napětí. 395).Měření. podle obr.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA.
Doutnavka jako generátor. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.
7. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. 628. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr.
(s, )
kde napětí zdroje. 150.
Takovou doutnavku dělá HB.). ocílí vhodným postupem při výrobě. Obyčejné proudy napětí. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. 344). 24. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Jiné lampy. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. 22),
t. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Charakteristika
doutnavky. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr.
6. 192). Úvod. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. Závislost síly pole obr.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.)
b.
Obr. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu.
. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Jednotlivá měření hodnot mag.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné
