Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. 23. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%.
okolnostech. 628. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. pro
několik anodových napětí. 18). str. ln
E S
E E,. 24. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA.
8. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. zv.
Obr. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. elektrody zasvítí.
Doutnavka jako generátor. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá.Měření. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. 22),
t. Fotoel.)
b. Jednotlivá měření hodnot mag. 344). Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. 395).
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. ocílí vhodným postupem při výrobě.) zasahuje kovový
drátek. Jiné lampy. Obyčejné proudy napětí. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str.
Takovou doutnavku dělá HB.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. 150. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). 105). 192).
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. 24. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. podle obr.
6. však.).
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př.
7. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. IX. Závislost síly pole obr. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující.
.
(s, )
kde napětí zdroje. 22. Úvod. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Charakteristika
doutnavky.). Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA
