Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
ln
E S
E E,. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. 105). podle obr. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. 22),
t.
6. však. 628. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Jednotlivá měření hodnot mag.
.)
b. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. 18).
Takovou doutnavku dělá HB. 22. pro
několik anodových napětí. zv. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Závislost síly pole obr. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Úvod.
okolnostech. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona.
7. 23.
8. 150.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str.). Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). elektrody zasvítí. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr.
Doutnavka jako generátor. Obyčejné proudy napětí. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá.
(s, )
kde napětí zdroje. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. 24.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. 395). Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Charakteristika
doutnavky. Fotoel. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. Jiné lampy. IX. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str.) zasahuje kovový
drátek. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. 344). ocílí vhodným postupem při výrobě. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. str. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu.). Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.
Obr. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. 24.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. 192).
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu.Měření
