Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
8. IX. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. zv. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. str.
(s, )
kde napětí zdroje. Úvod. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. však. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. 395). 105). Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 24. 628. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr.
7. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. podle obr. 22),
t.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př.). napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. 344). Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo.
Obr.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).) zasahuje kovový
drátek. Obyčejné proudy napětí. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. ln
E S
E E,.
. Jednotlivá měření hodnot mag. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. pro
několik anodových napětí. 22. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.)
b. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.
Doutnavka jako generátor. 24. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.Měření. Charakteristika
doutnavky.
6. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Fotoel. Jiné lampy. ocílí vhodným postupem při výrobě. elektrody zasvítí. Závislost síly pole obr. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.
okolnostech. 23. 192).
Takovou doutnavku dělá HB.). 18). 150. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j
