Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.Měření. pro
několik anodových napětí.). Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. 105).
8. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Jiné lampy. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. 628. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující.
(s, )
kde napětí zdroje.
Doutnavka jako generátor. 23. str. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. elektrody zasvítí.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí.
. ln
E S
E E,. podle obr. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. 192). Obyčejné proudy napětí. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. Úvod. zv.) zasahuje kovový
drátek.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. ocílí vhodným postupem při výrobě.). však. 150.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu.
6. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. 24.
okolnostech. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.
Obr. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. 344). á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. 22),
t.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou.
7. Závislost síly pole obr. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Fotoel. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).
Takovou doutnavku dělá HB. Jednotlivá měření hodnot mag. 24. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. 395). Charakteristika
doutnavky. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. 18). Na
další výboj nemá již mřížka vlivu.)
b. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. IX. 22. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str
