Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. 192). 150. 105). á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. Fotoel. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím.) b. 24. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). (s, ) kde napětí zdroje. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Úvod. 6. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. pro několik anodových napětí. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). . 22), t. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. 628. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. Závislost síly pole obr. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Fotoelektrický Článek triodou zesilující.Měření. podle obr. IX. 395). třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. str. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Obr. Jednotlivá měření hodnot mag. 23. elektrody zasvítí. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. Jiné lampy. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. ln E S E E,. ocílí vhodným postupem při výrobě. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. 8.). tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. okolnostech. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. Doutnavka jako generátor. zv. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje.) zasahuje kovový drátek. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Charakteristika doutnavky. Takovou doutnavku dělá HB. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. 22. 24. 18). Na další výboj nemá již mřížka vlivu. 7. 344). Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j.). Obyčejné proudy napětí. však