Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. Jiné lampy. 7. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. 192). IX. Charakteristika doutnavky. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. Fotoel.). ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. .). Obyčejné proudy napětí. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. okolnostech.Měření. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. str. 24. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Jednotlivá měření hodnot mag. 628. pro několik anodových napětí. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. 395). mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. 150. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. však. 6. Doutnavka jako generátor. 22), t. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 344). Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. Úvod. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. 23. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. 24. 22. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. 8. 105). Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. zv. 18). Závislost síly pole obr. ln E S E E,. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí.) b. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. elektrody zasvítí. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. Obr. podle obr. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. ocílí vhodným postupem při výrobě. Takovou doutnavku dělá HB. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). (s, ) kde napětí zdroje.) zasahuje kovový drátek