Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. 105). podle obr. str. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).
6.
(s, )
kde napětí zdroje. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. 24. 628. 344). Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. 18).
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Úvod. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. pro
několik anodových napětí. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. 22),
t.
Doutnavka jako generátor. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.
okolnostech.
Takovou doutnavku dělá HB. Jiné lampy. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd.
8. Charakteristika
doutnavky. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Fotoel.
Obr. 22. elektrody zasvítí.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. však. ocílí vhodným postupem při výrobě. 395). Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. zv.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str.) zasahuje kovový
drátek. Jednotlivá měření hodnot mag. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně).
7. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. 192). 23.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. 24. IX. Obyčejné proudy napětí.).)
b. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.). Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Závislost síly pole obr.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA.Měření. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.
. 150.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. ln
E S
E E,
