Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. 150. Závislost síly pole obr. Úvod. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje.
(s, )
kde napětí zdroje. zv.
Obr. Fotoel.
Takovou doutnavku dělá HB. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. 628.). ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr.
7.
Doutnavka jako generátor.
okolnostech. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá.Měření. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). 22),
t. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).)
b. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. elektrody zasvítí. Jednotlivá měření hodnot mag. 22. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. 24. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. 192). podle obr. ocílí vhodným postupem při výrobě.) zasahuje kovový
drátek.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str.). Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j.
. ln
E S
E E,. IX. 105). 344). Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př.
8. Charakteristika
doutnavky. Jiné lampy.
6.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Obyčejné proudy napětí. 24. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. 23. 395). však. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. str. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. 18). pro
několik anodových napětí.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr
