Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Měření. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. Závislost síly pole obr. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.
(s, )
kde napětí zdroje. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. Úvod. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo.
.
8.). Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. 23.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Charakteristika
doutnavky.) zasahuje kovový
drátek. Fotoel.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.
okolnostech. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. ln
E S
E E,. 150. zv.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. 105). Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). 18).). vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. 22),
t.
Doutnavka jako generátor.
6. 24.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou.
Takovou doutnavku dělá HB. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá.
Obr. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. str.)
b. elektrody zasvítí. 22. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Jednotlivá měření hodnot mag. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje.
7. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. 628. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. podle obr. 395). rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. 24. IX.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Jiné lampy. Obyčejné proudy napětí. pro
několik anodových napětí. však. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. 344). ocílí vhodným postupem při výrobě. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. 192). Na
další výboj nemá již mřížka vlivu
