Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. 105).). Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. 24. však. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.
7.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. 18). Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Charakteristika
doutnavky. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo.
(s, )
kde napětí zdroje. 344). podle obr. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. 24.
Doutnavka jako generátor.). str.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j.
6.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí.)
b.
Obr. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr.
okolnostech. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. pro
několik anodových napětí. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. 628. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. 22. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Úvod.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.Měření.
8. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. ln
E S
E E,. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).
. Jednotlivá měření hodnot mag. 150. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. 22),
t. zv.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Fotoel. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr.
Takovou doutnavku dělá HB. IX. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. 23. Obyčejné proudy napětí. ocílí vhodným postupem při výrobě. 192). elektrody zasvítí. 395).) zasahuje kovový
drátek. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). Jiné lampy. Závislost síly pole obr. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí
