Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
395). . 628. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí.) zasahuje kovový drátek. Jednotlivá měření hodnot mag. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. 6. 150. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. Obyčejné proudy napětí. str. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.Měření. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str.). 105). Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. 22), t. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Lze toho užít měření mag pole (viz obr. Fotoel. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 192). tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. Charakteristika doutnavky. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. Takovou doutnavku dělá HB. IX. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Jiné lampy. 23. však. zv. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. okolnostech. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. pro několik anodových napětí. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. ln E S E E,. 8. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. 344). Doutnavka jako generátor. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. Úvod. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. 22. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. elektrody zasvítí.) b. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). 24. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. (s, ) kde napětí zdroje. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. 24. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. Závislost síly pole obr. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. 18). ocílí vhodným postupem při výrobě. 7.). podle obr. Obr. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr