Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
). á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.
6. zv. 24.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Jednotlivá měření hodnot mag. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.).
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. 22. Úvod. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Fotoel.
.
(s, )
kde napětí zdroje. 18).)
b.) zasahuje kovový
drátek. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. elektrody zasvítí. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př.
Takovou doutnavku dělá HB. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. 628.
okolnostech. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. ln
E S
E E,. Jiné lampy. pro
několik anodových napětí. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. 344). této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu.
Obr. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. Závislost síly pole obr. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. 192). str.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. 22),
t. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. však. 395). podle obr.
Doutnavka jako generátor. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné.Měření.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. 24. 23. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Charakteristika
doutnavky. 150.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. IX. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. ocílí vhodným postupem při výrobě. 105). Obyčejné proudy napětí.
8. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím.
7
