Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
105). Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. 6. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). okolnostech. Závislost síly pole obr. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. Charakteristika doutnavky.Měření. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. 24. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. 18). ocílí vhodným postupem při výrobě. . 22), t. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. Jednotlivá měření hodnot mag. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Takovou doutnavku dělá HB. pro několik anodových napětí. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. Doutnavka jako generátor. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu.). Na další výboj nemá již mřížka vlivu. 395). 23. ln E S E E,. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. 628. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr.) zasahuje kovový drátek. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. 7. zv. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. Obr. 22. Obyčejné proudy napětí.). lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. elektrody zasvítí.) b. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. podle obr. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. však. str. IX. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Fotoel. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). 24. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. 192). Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. 150. (s, ) kde napětí zdroje. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 344). Jiné lampy. Úvod. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. 8