Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
podle obr. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. 150. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%.
8. str.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. 24. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné.
. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu.
Obr. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. 22. elektrody zasvítí. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. Jiné lampy. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. pro
několik anodových napětí. Fotoel. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd.)
b. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. ocílí vhodným postupem při výrobě. 192). zv. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr.) zasahuje kovový
drátek. 22),
t. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). však.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. 24. 18). Úvod.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str.
(s, )
kde napětí zdroje. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí.). Jednotlivá měření hodnot mag. Závislost síly pole obr. 628. 344). Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.
Doutnavka jako generátor. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). 23. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Charakteristika
doutnavky. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. 395). Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.).
7. 105). IX. Obyčejné proudy napětí. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str.
Takovou doutnavku dělá HB.Měření.
6. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. ln
E S
E E,. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.
okolnostech. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá
