Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. Jiné lampy. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. Závislost síly pole obr. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné.Měření. Charakteristika doutnavky. Doutnavka jako generátor. Úvod. zv. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). 628. 18). 24. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. 192). Jednotlivá měření hodnot mag. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. Fotoel. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd.). Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. 24. 7. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. IX. str. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. 395). Obyčejné proudy napětí. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí.) b. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. 22. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. podle obr.). Obr. 150. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. však. 22), t. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. 6. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. (s, ) kde napětí zdroje. okolnostech. ln E S E E,. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. 344). 23. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. 105). Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. pro několik anodových napětí. ocílí vhodným postupem při výrobě. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. . Takovou doutnavku dělá HB. 8. elektrody zasvítí.) zasahuje kovový drátek