Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
628. Fotoel. ln E S E E,. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. 395). tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. 105). 6. Obyčejné proudy napětí. 192). Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). pro několik anodových napětí. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. Obr. (s, ) kde napětí zdroje. . ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. Takovou doutnavku dělá HB.) zasahuje kovový drátek. Jednotlivá měření hodnot mag. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. 18). 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. Doutnavka jako generátor. zv. 7. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím.Měření. 23. Úvod. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. 150. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. 24. podle obr. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. 344). 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. Jiné lampy. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. 8. okolnostech. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. IX. 22. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j.) b. však. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. 24. Závislost síly pole obr. elektrody zasvítí.). ocílí vhodným postupem při výrobě. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu.). Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. 22), t. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. Charakteristika doutnavky. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). str