Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). elektrody zasvítí.). Obr. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. 24. Doutnavka jako generátor. 192). Obyčejné proudy napětí. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím.Měření. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. Charakteristika doutnavky. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. . lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr.) zasahuje kovový drátek. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. ln E S E E,. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. 344). Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). Úvod. 7. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. zv. 8. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. 23. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. Takovou doutnavku dělá HB.). Fotoel. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. IX. ocílí vhodným postupem při výrobě. (s, ) kde napětí zdroje. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. 395). Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. 150. str. 22. Závislost síly pole obr. 105). tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Jiné lampy. však. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. 6. 22), t. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. pro několik anodových napětí. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. 18). Jednotlivá měření hodnot mag. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu.) b. 628. 24. okolnostech. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. podle obr. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr