Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. 23.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).).
7. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona.Měření.
Takovou doutnavku dělá HB. elektrody zasvítí. zv. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Charakteristika
doutnavky. ln
E S
E E,. Obyčejné proudy napětí. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující.
(s, )
kde napětí zdroje. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. 105). 24. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Jednotlivá měření hodnot mag. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně).
6. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.). pro
několik anodových napětí. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.
Doutnavka jako generátor. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Fotoel. 628. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.) zasahuje kovový
drátek.
.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. IX. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. 18). Úvod. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. 24. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí.
okolnostech. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. str. 150. 192). Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Jiné lampy. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. 22. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str.
8. 344).
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. podle obr. 22),
t. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.
Obr. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. ocílí vhodným postupem při výrobě. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá.)
b. však.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. 395). Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Závislost síly pole obr
