Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. 344). Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. ln
E S
E E,. 22),
t. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Úvod.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. však.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. 22. Obyčejné proudy napětí.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. ocílí vhodným postupem při výrobě.
okolnostech.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud.
6.
Doutnavka jako generátor. 23. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím.) zasahuje kovový
drátek. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud.Měření. Fotoel.
Obr. 395). Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). 192). podle obr.). 24. 105). Jednotlivá měření hodnot mag. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.
. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 18). 150. elektrody zasvítí. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).
Takovou doutnavku dělá HB. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př.)
b. 24.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.). 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA.
7. 628. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Jiné lampy. pro
několik anodových napětí. Závislost síly pole obr. zv. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr.
(s, )
kde napětí zdroje. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. IX. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. str. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. Charakteristika
doutnavky. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%.
8
