Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
). 395). Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. 22),
t.
7.
Obr. Charakteristika
doutnavky. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. 22.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. 105). pro
několik anodových napětí. podle obr. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. ocílí vhodným postupem při výrobě.
(s, )
kde napětí zdroje.)
b. 628. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.
.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. 150. 192). Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo.
6.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. 18). Závislost síly pole obr.
8.Měření. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. 24. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. ln
E S
E E,. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona.) zasahuje kovový
drátek. Obyčejné proudy napětí. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud.
Doutnavka jako generátor. Jednotlivá měření hodnot mag. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. elektrody zasvítí. Úvod. str. však. Jiné lampy. zv. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje.
okolnostech. IX. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. 24. 23. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. Fotoel.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. 344). lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.
Takovou doutnavku dělá HB.). Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá
