Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Doutnavka jako generátor. Jednotlivá měření hodnot mag. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. 628. však. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. Jiné lampy. Fotoel. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. okolnostech. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 23.). 22. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. IX. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. 8. Takovou doutnavku dělá HB. (s, ) kde napětí zdroje. Obyčejné proudy napětí. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). 192).). rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. 6. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. 105). Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. 7. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. ocílí vhodným postupem při výrobě. 150. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. Úvod. ln E S E E,. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. zv. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. 24. elektrody zasvítí. 18). Obr. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. Závislost síly pole obr. Charakteristika doutnavky. .) zasahuje kovový drátek.Měření. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. podle obr. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. 344). řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. 22), t. 24. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. pro několik anodových napětí.) b. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. str. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. 395)