Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. ln E S E E,. 628. 6. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). Obr. ocílí vhodným postupem při výrobě. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. 344). Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Takovou doutnavku dělá HB. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. 24.) b. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. Jednotlivá měření hodnot mag. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. podle obr. elektrody zasvítí. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. 22), t. 18). 395). 24. Jiné lampy. Fotoel. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. IX. Závislost síly pole obr. Úvod. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. (s, ) kde napětí zdroje. . Obyčejné proudy napětí. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí.Měření. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.) zasahuje kovový drátek. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. 150. 23. však. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. 7. 22. zv.). 8. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. str. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem.). okolnostech. 192). řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. Doutnavka jako generátor. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Charakteristika doutnavky. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. 105). pro několik anodových napětí