Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Jednotlivá měření hodnot mag. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. 395). Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. ocílí vhodným postupem při výrobě. zv.
(s, )
kde napětí zdroje. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. str. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. 24.
okolnostech. podle obr. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). 344).
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Závislost síly pole obr. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j.Měření. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. 23.) zasahuje kovový
drátek. Obyčejné proudy napětí.
Obr. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. pro
několik anodových napětí. 22),
t. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. Fotoel. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).)
b. Úvod. IX. Jiné lampy.). Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. 18). 22.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud.
.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí.
Doutnavka jako generátor. 150.
8. však. 192). Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. Charakteristika
doutnavky. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.
6. 105). 24. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí.
7.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př.
Takovou doutnavku dělá HB. 628. elektrody zasvítí. ln
E S
E E,.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje.)
