Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
zv. Jednotlivá měření hodnot mag. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. Obyčejné proudy napětí. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. (s, ) kde napětí zdroje. 8. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. 344). str. 22), t. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. Takovou doutnavku dělá HB. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. Charakteristika doutnavky. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. 150.). Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. 395). Doutnavka jako generátor. 7. Jiné lampy. elektrody zasvítí. okolnostech. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. však. 6. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j.Měření.) zasahuje kovový drátek. 628. 192). . mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. podle obr. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. 105). ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. 24. 24. 18). Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str.) b. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. pro několik anodových napětí. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. IX. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. 23. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. Závislost síly pole obr. Obr. Úvod. ln E S E E,. ocílí vhodným postupem při výrobě. 22. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr.). Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Fotoel. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu