Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
23. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím.
6. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. zv. 192).). Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud.
Doutnavka jako generátor.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. 22. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. 105).)
b. Jednotlivá měření hodnot mag. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). IX. Fotoel.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. elektrody zasvítí. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. 24. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. pro
několik anodových napětí. 395). str. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. 18). Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Charakteristika
doutnavky. ln
E S
E E,. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Úvod. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné.Měření.
(s, )
kde napětí zdroje. 344). 24. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu.). však. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. Jiné lampy.
. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.
Takovou doutnavku dělá HB.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. podle obr. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu.
7. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Závislost síly pole obr. Obyčejné proudy napětí.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str.
8.) zasahuje kovový
drátek. 150.
okolnostech. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. ocílí vhodným postupem při výrobě. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). 22),
t.
Obr. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. 628
