Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.
okolnostech.
Doutnavka jako generátor. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). 105). 344).)
b.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Jednotlivá měření hodnot mag.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Fotoel. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. Obyčejné proudy napětí. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. 192). Charakteristika
doutnavky.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Jiné lampy. Úvod. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. 18). Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí.). 24.
. 22.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu.) zasahuje kovový
drátek. IX. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. ocílí vhodným postupem při výrobě.Měření. pro
několik anodových napětí. ln
E S
E E,.
Takovou doutnavku dělá HB. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.
Obr. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. 395). 23. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. 628. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j.
7. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. 150. Závislost síly pole obr. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. str. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu.). vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j.
6. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. 24. však. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. elektrody zasvítí. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. podle obr.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje.
8. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. 22),
t. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.
(s, )
kde napětí zdroje. zv.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou
