Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. 344).
8.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd.
7. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. 192). Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem.)
b. 628.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Obyčejné proudy napětí. 24.). tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. 22. Charakteristika
doutnavky. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí.
6. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. podle obr.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.
Takovou doutnavku dělá HB. Jiné lampy. ln
E S
E E,.).
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. zv. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. 23. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). 395).
.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu.
Doutnavka jako generátor. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. 18). této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).
okolnostech. elektrody zasvítí.Měření. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. IX.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j.
Obr. ocílí vhodným postupem při výrobě.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Závislost síly pole obr. 22),
t. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. 150. Úvod.
(s, )
kde napětí zdroje. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Fotoel. str. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. však.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. Jednotlivá měření hodnot mag. 105). Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. 24. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. pro
několik anodových napětí.) zasahuje kovový
drátek
