Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Jiné lampy. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Charakteristika
doutnavky. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. pro
několik anodových napětí. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Jednotlivá měření hodnot mag. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.
6.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. 344). rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.).
Doutnavka jako generátor. Obyčejné proudy napětí. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. 150. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. Závislost síly pole obr. 105). Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. ln
E S
E E,. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo.
okolnostech. 22. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Fotoel.)
b. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. ocílí vhodným postupem při výrobě.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. 395). Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. však. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. 192). Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Úvod. 23. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.
Takovou doutnavku dělá HB. 18). 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. str.Měření. elektrody zasvítí. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str.
(s, )
kde napětí zdroje. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí.) zasahuje kovový
drátek.). 24.
7. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. IX. 24. podle obr. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.
Obr.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. zv. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.
.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). 22),
t. 628.
8. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud
