Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Takovou doutnavku dělá HB.
okolnostech.
7.
6. ocílí vhodným postupem při výrobě. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. elektrody zasvítí. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. 18). Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. však. Fotoel. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA.
Obr.
(s, )
kde napětí zdroje. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. 105). Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. 24. str. Jednotlivá měření hodnot mag. Úvod. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. 395).
8.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. pro
několik anodových napětí. zv. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr.
Doutnavka jako generátor. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. Jiné lampy. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. ln
E S
E E,. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr.).
.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. 22. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje.)
b. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Obyčejné proudy napětí. 22),
t. 150. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. podle obr. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Charakteristika
doutnavky. 344). Závislost síly pole obr. 24. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).Měření. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. IX. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.).) zasahuje kovový
drátek. 23. 192).
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. 628
