Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
pro
několik anodových napětí. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. 18). Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu.
Doutnavka jako generátor. Fotoel. ocílí vhodným postupem při výrobě. 344).
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. zv. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Jiné lampy. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Obyčejné proudy napětí. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. však. Závislost síly pole obr. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.
(s, )
kde napětí zdroje. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. 24. Jednotlivá měření hodnot mag. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. elektrody zasvítí. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud.)
b. str. 192). Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud.
8.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. 105). 22.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j.
okolnostech. Úvod. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.).
6.Měření.
7. 22),
t. 395). Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.
Obr.
. ln
E S
E E,. 24. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. 150. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. 628.
Takovou doutnavku dělá HB.).
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str.) zasahuje kovový
drátek. Charakteristika
doutnavky. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. 23. IX. podle obr
