Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Obyčejné proudy napětí. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. podle obr. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. Jiné lampy. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. 23. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. Jednotlivá měření hodnot mag. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. Fotoel. Takovou doutnavku dělá HB.) zasahuje kovový drátek. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.). Obr. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. 395). Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. 8. 192).) b. zv. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Závislost síly pole obr. Doutnavka jako generátor. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. však. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. str. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. okolnostech. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. . rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. IX. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. 24. 628. 105). Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. ln E S E E,. 150. 24. ocílí vhodným postupem při výrobě. elektrody zasvítí. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. 22), t. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). 22. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí.Měření. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. (s, ) kde napětí zdroje. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. 6.). Úvod. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. 18). Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. 344). 7. Charakteristika doutnavky. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. pro několik anodových napětí