Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu.
8. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. str.)
b. ln
E S
E E,.
6. podle obr. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. elektrody zasvítí. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.).) zasahuje kovový
drátek. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr.
Obr. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. 395). 24. ocílí vhodným postupem při výrobě.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. Fotoel.). Obyčejné proudy napětí. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. 24. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. 344). však. Jiné lampy.
Doutnavka jako generátor. Závislost síly pole obr.
7.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA.
Takovou doutnavku dělá HB. 22. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. zv. pro
několik anodových napětí. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou.
. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j.Měření. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. 22),
t. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Charakteristika
doutnavky. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. IX.
(s, )
kde napětí zdroje. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. 18). 150.
okolnostech. 192). Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně).
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Jednotlivá měření hodnot mag. Úvod. 628. 23. 105). Lze toho užít měření
mag pole (viz obr
