Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá.
7. Fotoel. 344). Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Jiné lampy. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j.).
.
(s, )
kde napětí zdroje. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. však. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Úvod. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona.
okolnostech. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.) zasahuje kovový
drátek. IX. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.
6. 23.)
b. 105). Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. 192). vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. podle obr. Závislost síly pole obr.Měření. 24. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. 22),
t. pro
několik anodových napětí. 395). elektrody zasvítí.). řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. 628. Jednotlivá měření hodnot mag. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.
Obr. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. zv. 24. Charakteristika
doutnavky.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. ln
E S
E E,. 18). napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. 22.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou.
Doutnavka jako generátor. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. ocílí vhodným postupem při výrobě. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. 150. Obyčejné proudy napětí. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. str.
8.
Takovou doutnavku dělá HB. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí
