Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Doutnavka jako generátor. okolnostech. podle obr. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. 24. 22), t. elektrody zasvítí.). vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd.). Charakteristika doutnavky. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. Obyčejné proudy napětí. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). 7. 18). (s, ) kde napětí zdroje. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. 628. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. 24. ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. 23. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje.Měření. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. IX. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.) b. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. 395). Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. str. Fotoel. Jiné lampy. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. Takovou doutnavku dělá HB. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. Fotoelektrický Článek triodou zesilující. 150. . pro několik anodových napětí. ln E S E E,. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. Obr. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. však. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. Jednotlivá měření hodnot mag. ocílí vhodným postupem při výrobě. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. 6. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. 192). 105). 8. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. Úvod.) zasahuje kovový drátek. 22. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. zv. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Závislost síly pole obr. 344). lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por