Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr.)
b. ocílí vhodným postupem při výrobě.).) zasahuje kovový
drátek. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Jiné lampy. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Fotoel.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Charakteristika
doutnavky. ln
E S
E E,. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. však. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. 395). Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. 105). Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.
(s, )
kde napětí zdroje.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Úvod. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. 344). Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí.
. 150.
6. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. 24. 192). Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí.
Obr.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv.
Takovou doutnavku dělá HB.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Jednotlivá měření hodnot mag.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. Obyčejné proudy napětí.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. 18). pro
několik anodových napětí. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu.).Měření. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.
7. elektrody zasvítí. Závislost síly pole obr. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.
okolnostech. 22.
8. IX. 24. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.
Doutnavka jako generátor. zv. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. 628. str. 22),
t. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. podle obr. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. 23
