Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. elektrody zasvítí. 22),
t. 24. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. Fotoel.Měření. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. 150. 24. Závislost síly pole obr. 105).
6. 23. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. ln
E S
E E,.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. 22. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. 395). však. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím.
Takovou doutnavku dělá HB.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd.
. 192). Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. 344). Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí.)
b.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. zv. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje.). 18). Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. Úvod.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. 628.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. ocílí vhodným postupem při výrobě.
(s, )
kde napětí zdroje. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.) zasahuje kovový
drátek.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. podle obr.
Doutnavka jako generátor. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př.). pro
několik anodových napětí. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).
Obr. Jednotlivá měření hodnot mag.
8. Jiné lampy. str. Charakteristika
doutnavky. IX.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Obyčejné proudy napětí.
okolnostech. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá.
7
