Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
22. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. Úvod. 18). Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. 395).
6. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Lze toho užít měření
mag pole (viz obr.
Doutnavka jako generátor. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. ln
E S
E E,. 23. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující.)
b. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud.
Takovou doutnavku dělá HB. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. však. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. ocílí vhodným postupem při výrobě.
8. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. 22),
t. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Jiné lampy. Charakteristika
doutnavky.
(s, )
kde napětí zdroje. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. IX. Jednotlivá měření hodnot mag.
. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). 192). Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. elektrody zasvítí. zv. 24.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Fotoel. 344). lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. pro
několik anodových napětí. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA.
okolnostech. str. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Závislost síly pole obr.Měření.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. 105).
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Obyčejné proudy napětí. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.) zasahuje kovový
drátek. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.).
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. podle obr.
7. 24.). ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje.
Obr. 150. 628. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu
