Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
24. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně).
8. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př.). Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr.
Obr.) zasahuje kovový
drátek. 105). Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. pro
několik anodových napětí. Jednotlivá měření hodnot mag. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. ln
E S
E E,. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. Úvod. zv. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.
Takovou doutnavku dělá HB. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. ocílí vhodným postupem při výrobě. Charakteristika
doutnavky. 23. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.
(s, )
kde napětí zdroje. IX.
okolnostech. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.)
b. Obyčejné proudy napětí.). 344).
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud. 395). Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Závislost síly pole obr. str.
. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str. Fotoel. Jiné lampy.
7.
6. 22),
t. elektrody zasvítí. 22.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. však. 24. 18). mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).Měření. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. 192). Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA.
Doutnavka jako generátor. 628. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. 150. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. podle obr.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu
