Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. 24. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Úvod. však. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. pro několik anodových napětí. okolnostech. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. elektrody zasvítí. Takovou doutnavku dělá HB. 6. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. 192). tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. 24. ocílí vhodným postupem při výrobě. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. 22. 105).Měření. ln E S E E,. Závislost síly pole obr. Obyčejné proudy napětí. Fotoel. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Jednotlivá měření hodnot mag. tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. 395). Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. IX.) zasahuje kovový drátek. 22), t. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona.). Fotoelektrický Článek triodou zesilující. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. 344). 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. 150. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. podle obr. Charakteristika doutnavky. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. str. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. 18). Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. Doutnavka jako generátor.). ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). 7. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. . Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. Obr. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Jiné lampy. zv. 23. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. 8.) b. 628. (s, ) kde napětí zdroje. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j