Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 36 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného napětí. Proudy fotoelektrických článků oby- čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př.) zasahuje kovový drátek. 24. Proud závisí délce vlny I (barvě); při stálé délce vlny určitých mezích přímo úměrný světelnému toku, jenž dopadá katodu. Jiné lampy. třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším vlivům (teplotě j. 7. vyčerpané skle­ něné baňky, jejíž vnitřní stěna části pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so­ díku, draslíku, cesia atd. IX. 192). napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu, proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. zv. Podobně působí spojení, kde překlene R kondensátorem (čárkovaně). Úvod. mají dvě studené elektrody, v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g).). tomto případě měří napětí správně jenom způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati- Obr. lamp vakuem ' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. 22. tedy takové mě­ ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči­ tém odporu.) b. 24. podle obr. 23), nabíjí nejprve kondensátor JL%. Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. této části cha­ rakteristiky doutnavka od­ por. pro několik anodových napětí. Lze toho užít měření mag pole (viz obr. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení větším anodovým napětím. 18). Fotoelektrický Článek triodou zesilující. I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než při kterém zapaluje. Poněvadž cm3 plynu je až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik­ nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty, jež zvětšují proud. 8. okolnostech. Má-li zdroj velké napětí obvodu veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro­ bíhá proud podle stále klesá, ale napětí stoupá. Doutnavka jako generátor. 628. Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké­ koliv. Této vlastnosti lze užít vzbuzení kmitů, měření kapacit odporů Je-li doutnavka sérii odporem obr. proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí, jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li ampermetrem mA. Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou napětí velmi zahrocenou. Fotoel. Na další výboj nemá již mřížka vlivu. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. ocílí vhodným postupem při výrobě. rtuťové páry) za vhodného tlaku (viz str. . Dopadá-li ka­ todu světlo, uvolňuje elektrony, jež 1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek- I trický proud. Obyčejné proudy napětí. 15 stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony vracejí vláknu anodový proud zmizí.Měření. Charakteristika doutnavky. však. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Závislost síly pole obr. Lze tedy mřížkou pouze zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost r proudu. 105). ovový povlak baňky katodou podobně jako žhavé vlákno elektronové lampě, drátek anodou. Je-li dosti veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E% i jsou stálé, doba kmitu Obr. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými, tepelnými j. 22), t. 23. 344).). 395). 150. 6. Mřížka, jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. Stou­ pajícím napětím pak roste proud Klesá-li napětí, zhasne lampa proud zanikne při napětí _ES, málo nižším než zápalné. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se ostatní napětí předřaděném odporu obr. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová zákona. Obr. Takovou doutnavku dělá HB. tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. ln E S E E,. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py; emisi elektronů však působí světlo, teplo. elektrody zasvítí. řiloží-li se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na­ stane výboj při určitém napětí (obr. T (americký název) vlastně trioda, níž ne- utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion- ') GER 1932, str. Jednotlivá měření hodnot mag. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač­ nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě­ ření není přesné. Tím se doutnavka zapálí kondensátor vybije na což stále opakuje. (s, ) kde napětí zdroje. str