Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. elektrody zasvítí. podle obr. Obyčejné proudy napětí. 24. 395). 23. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím. Na
další výboj nemá již mřížka vlivu.
Takovou doutnavku dělá HB. napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Závislost síly pole obr.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující.
8. IX. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd. Jednotlivá měření hodnot mag. 192). 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. Jiné lampy. Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud.) zasahuje kovový
drátek. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j.)
b. ocílí vhodným postupem při výrobě. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. 18). 344). této části cha
rakteristiky doutnavka od
por. 105).
7. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). 24.
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.
. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. zv.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str.
(s, )
kde napětí zdroje. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje.). str. ln
E S
E E,. 22. Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr.). 22),
t. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona.
Obr. Fotoel. Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv.Měření. 628. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.
Doutnavka jako generátor. pro
několik anodových napětí. Úvod.
6. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. Charakteristika
doutnavky. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. však. 150. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné.
okolnostech
