Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
rtuťové páry)
za vhodného tlaku (viz str.
. Obojí napětí závisí poněkud kmitočtu j. Proud závisí délce vlny
I (barvě); při stálé délce vlny určitých
mezích přímo úměrný světelnému toku,
jenž dopadá katodu. str.
třeba, aby bylo stálé, aby podléhalo nejméně vnějším
vlivům (teplotě j. Jiné lampy. lamp vakuem
' jsou proudy nepatrné, nejvýše zlomky mA. ovový povlak baňky katodou
podobně jako žhavé vlákno elektronové
lampě, drátek anodou.
T (americký název) vlastně trioda, níž ne-
utralisuje prostorový náboj okolí katody kladnými ionty (ion-
') GER 1932, str.
Takovou doutnavku dělá HB. Není lhostejno jak velký proud odebírá měřeného
napětí. mají dvě studené elektrody,
v plynu (obyčejně neonu) nízkým tlakem (několik g). Na
další výboj nemá již mřížka vlivu. 23),
nabíjí nejprve kondensátor JL%. však.
Má-li býti vidět předmět ostře, musí záblesk býti nejkratší, proto
se užívá pro takové doutnavky zvláštních transformátorů, křivkou
napětí velmi zahrocenou. elektrody zasvítí. Obyčejné proudy napětí. pro
několik anodových napětí. Mřížka,
jež obklopuje anodu, působí však jinak než lampě vakuem. 105). Této vlastnosti lze užít vzbuzení
kmitů, měření kapacit odporů Je-li
doutnavka sérii odporem obr. Je-li dosti
veliké, takže nabíjení kondensátoru trvá
dlouho proti jeho vybití doutnavkou, E%
i jsou stálé, doba kmitu
Obr. Tím se
doutnavka zapálí kondensátor vybije
na což stále opakuje. 22. Má-li zdroj velké napětí obvodu
veliký odpor, pak při zvětšování odporu pro
bíhá proud podle stále klesá,
ale napětí stoupá. 23. 150. Potřebuje-li měřicí přístroj sám jen malé napětí, stráví se
ostatní napětí předřaděném odporu obr. Fotoelektrické články působí jako elektronové lam py;
emisi elektronů však působí světlo, teplo. této části cha
rakteristiky doutnavka od
por.
okolnostech. tomto případě měří napětí správně jenom
způsoby, jež tedy voltm etry elektrostati-
Obr.
7. Jednotlivá měření hodnot mag. Charakteristika
doutnavky. á-li totiž zdroj neb měřený obvod značný odpor neb znač
nou impedanci, klesne připojením takového voltmetru napětí mě
ření není přesné. 628. Úvod. ln
E S
E E,. zv.
Obr.) zasahuje kovový
drátek. Fotoel. Tyto lampy plynem nesnesou však přetížení
větším anodovým napětím.). Proudy fotoelektrických článků oby-
čejně neměří přímo, nýbrž zesilují, př.
I při napětí zháší lampa při nižším efektivním napětí než
při kterém zapaluje. Anodový proud přeruší jen, zanikne-li anodové napětí.
Doutnavkami lze měřiti amplitudy napětí (viz str. Proudem měřiti též napětí podle Ohmová
zákona. Lze toho užít měření
mag pole (viz obr. ocílí vhodným postupem při výrobě. Lze tedy mřížkou pouze
zpozdit okamžik, kdy vznikne anodový proud, však velikost
r proudu. tedy takové mě
ření napětí vlastně měřením proadu, způsobeného napětím urči
tém odporu. 24. Podobně působí spojení, kde překlene R
kondensátorem (čárkovaně). napětí trvá záblesk jen zlomek doby kmitu,
proto doutnavky užívá při stroboskopických,měřeních (str. Je-li kladné, mění-li nějaké záporné hodnoty
na kladnou, vznikne anodový proud teprve kladné.).
tová lam pa); lampě tedy vhodný plyn (na př. 18). 344). Poněvadž cm3 plynu je
až 104krát více iontů než elektronů vakuu, mohou takto vznik
nout veliké anodové proudy při malých anodových napětích. Stou
pajícím napětím pak roste proud Klesá-li
napětí, zhasne lampa proud zanikne při
napětí _ES, málo nižším než
zápalné. 22),
t.
Je-li vlampě vhodný plyn malého tlaku,pak
původní elektrony ionisují plyn, vznikají nové elektrony ionty,
jež zvětšují proud.
6. 15
stáčejí dráhu elektronů tak, při jisté síle mag pole elektrony
vracejí vláknu anodový proud zmizí.
proud článku jde odporem způsobí něm úbytek napětí,
jenž jde mřížku mění anodový proud triody měřený mi-li
ampermetrem mA.
Je-li záporné, nemůže vzniknouti anodový proud, jaké
koliv. 192). Obyčejně měří svými účinky (magnetickými,
tepelnými j. 395).)
b.
(s, )
kde napětí zdroje. Závislost síly pole obr. 24.
Doutnavka jako generátor. podle obr. Dopadá-li ka
todu světlo, uvolňuje elektrony, jež
1 přitáhnou anodě vznikne fotoelek-
I trický proud. řiloží-li
se malé napětí, nejde zpočátku proud; stoupá-li napětí, na
stane výboj při určitém napětí (obr.
8. Fotoelektrický
Článek triodou zesilující. IX. vyčerpané skle
něné baňky, jejíž vnitřní stěna části
pokryta slabou vrstvou vhodného kovu (so
díku, draslíku, cesia atd.Měření
