Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
642) napají
ze zdroje napětím něco větším, než
hnaným zvyšovaěem pHdava stroji
oba zkoušené sériové stroje
jmenovité, samostatně
pracujícímu jako dynamo napětí
Ux. 294.
N stanovíme
účinnost měřením ztrát
způsoby uvedenými na
str. Při í
c o
užíváme spojení obr. Komutace studuje podle str. 640). plné zatížení se
pak ztráty přepočítají, ne
boť mědi rostou úměrně
s kartáčích úbytek přibližně
154.
stálý rovný V. 295. 637); při této
metodě stroje snadněji
regulují, než při způsobu
Potierově (obr. 299
H (obr. Ztráty se
parujeme podle str.
Přepinači mění se
směr otáčení soustrojí
(současně přepínají),
přepinač určuje funkci
obou strojů (motor-dyna-
mo).
Při
n můžeme
stanovití ztráty mědi a
na kartáčích, spojíme-li
svorky stroje přes ampér-
metr krátko, stanoví-
me-li ztráty při určitém
proudu pokud stroj ne-
jiskří. Zvyšovač zvýší
napětí sítě, je-li menší než
jmenovité napětí M. Této metody užíva
často drá
h motorů, které
pak spojujeme ozubenými
převody pomocným hří
delem (obr.Souborná měření. 475
. Diferenční zatížení (Hopkinson). Spo
jení postup pro takové
měření obr.
>) 1927 str. 643. měří průběh napětí proudů podél
Obr. 644;
ztráty chodu naprázdno
jsou -Ejl; při otáčkách n
a buzení im<. 641. 213 2340 Předpisů
ESČ
