Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Tak
je možno př.
.
Měrné odpory tepelný činitel těchto roztoků jsou:
1} Delalande Essais des Mascliines électriques, str. (m/s, cm)
Rovnice platí pro tlak 760 mm
rtuti 0°C. Je-li tento tlak
svisle měřený vody, rychlost vzduchu onom průřezu
V= f20 9'81 h/í'3 12-25 VA. 617) naplněnou vodou
rozdíl tlaku otvoru proti proudu proudu. Vodních odporů2) užívá často pro zatěžování při přijí
macích zkouškách. vstupu výstupu, přírůstku
odporu vypočísti oteplení (viz
ČSN-ESC str. pokládati oteplení při zatížení rovné součtu ote
plení způsobených příslušným chodem prázdno krátko. 617.
142. 193, Béranger 1923,
Paris.
Stanovití při jmenovitém zatížení ů
není laboratoři často možné; proto tam aplikujeme su
pe jenž praví, oteplení nějaké části elektrického stroje
je rovno součtu oteplení, způsobených jednotlivými ztrátami. 18). List, Reostaty, Brno, Donátův fond, 1930. Měření málo přesné. Místo teploměru lze užiti
měděných drátů vložených do
Obr. Je-li průměrné oteplení takto zjištěné
í° příkon odporu (W) množství prošlého vzduchu
V JVr/l'3 (l/s, °C). Ohřátím mění podle
Bt B/(20 t)
kde značí odpor vody při 20° při Pro zkoušky nn
se učiní voda vodivější přidáním sody, soli, neb kyseliny sírové. Měrný odpor říční vody bývá Q/cm3, mění
se však mnoho nečistotami.
Nejpohodlněji měří
s Do
přívodu vzduchu dáme odpor, kte
rým zahříváme vzduch uměle, a
měříme několika teploměry teplotu
vzduchu vstupujícího vystu
pujícího. Pitotův manometr. Přesněji měří, vede-li se
vzduch obdélníkovým kanálem hladkými stěnami prken neb
plechů) měří-li opětně každém jednotlivém čtverci
m (Pitot) šikmou trubicí (obr. spotřeba chladicího vzduchu měří tak, se,hrdlo,
jímž vzduch stroje vstupuje neb vystupuje, rozdělí nitmi na
čtverce asi dm2, uprostřed každého pak m
měří rychlost. Při tlaku barometric
kém místo hod
nota 1-3 6/(1 ¡5/273) 760.
143.286 Měření
