Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
pokládati oteplení při zatížení rovné součtu ote
plení způsobených příslušným chodem prázdno krátko.
Měrné odpory tepelný činitel těchto roztoků jsou:
1} Delalande Essais des Mascliines électriques, str. 617) naplněnou vodou
rozdíl tlaku otvoru proti proudu proudu. Je-li průměrné oteplení takto zjištěné
í° příkon odporu (W) množství prošlého vzduchu
V JVr/l'3 (l/s, °C). Vodních odporů2) užívá často pro zatěžování při přijí
macích zkouškách.
142.
Nejpohodlněji měří
s Do
přívodu vzduchu dáme odpor, kte
rým zahříváme vzduch uměle, a
měříme několika teploměry teplotu
vzduchu vstupujícího vystu
pujícího. vstupu výstupu, přírůstku
odporu vypočísti oteplení (viz
ČSN-ESC str. 193, Béranger 1923,
Paris. Pitotův manometr. Je-li tento tlak
svisle měřený vody, rychlost vzduchu onom průřezu
V= f20 9'81 h/í'3 12-25 VA. Při tlaku barometric
kém místo hod
nota 1-3 6/(1 ¡5/273) 760. Měrný odpor říční vody bývá Q/cm3, mění
se však mnoho nečistotami.286 Měření.
. 617. Ohřátím mění podle
Bt B/(20 t)
kde značí odpor vody při 20° při Pro zkoušky nn
se učiní voda vodivější přidáním sody, soli, neb kyseliny sírové. (m/s, cm)
Rovnice platí pro tlak 760 mm
rtuti 0°C.
143.
Stanovití při jmenovitém zatížení ů
není laboratoři často možné; proto tam aplikujeme su
pe jenž praví, oteplení nějaké části elektrického stroje
je rovno součtu oteplení, způsobených jednotlivými ztrátami. Přesněji měří, vede-li se
vzduch obdélníkovým kanálem hladkými stěnami prken neb
plechů) měří-li opětně každém jednotlivém čtverci
m (Pitot) šikmou trubicí (obr. List, Reostaty, Brno, Donátův fond, 1930. Tak
je možno př. 18). Měření málo přesné. spotřeba chladicího vzduchu měří tak, se,hrdlo,
jímž vzduch stroje vstupuje neb vystupuje, rozdělí nitmi na
čtverce asi dm2, uprostřed každého pak m
měří rychlost. Místo teploměru lze užiti
měděných drátů vložených do
Obr
