Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 279 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jeho přítomnost zjistí dvěma elektrodami připojenými telefon. Z doby běhu relé charakteristiky zjistí príslušná impedance neb reaktance, toho délka. 10, 15, atd. proudu měřicího transformátoru). Vedení napájí vysokým napětím, vzniknou vadném místě přeskoky. Ve všech připojených stanicích měří síla přicházejících kmitů. Blíží-li se vůz stožáru vadným isolátorem, jde proud závitem: rameno na stožáru, stožár, zem. Celé zařízení voze jedoucím trati. b) Způsob (SH) zakládá, tom, sto­ žáru, němž proražený isolátor vn, jde země proud, tvořící kolem stožáru povrchu země pole. 1925, str. 421; 1933, str.260 Měření. Ve složitých sítích třeba spojit oba poslední způsoby: užije se tedy průběhu napětí doby běhu distančního relé. 143, 226. d) Vadné isolátory4) neb vadná místa vedení vůbec určuje Telefunken, Berlin, užitím vysokého kmitočtu. e) Proražený isolátor řetězci isolátorů neprojeví proudem k zemi. voze generátor a transformátor vn, neboť vedení musí být odpojeno, napájí se pouze vozu. . Po­ něvadž síla závisí odporech, tedy vzdálenostech těchto stanic místa chyby, zjistí tak místo vady bez hledání po vedení. Aby anténa nepodléhala poli, je stíněná. s) 1930, str. Před měřením nutno empiricky zjistiti umělými výboji v různých místech jak šíří kmity podél vedení stanoviti tak závislost síly přijímaných kmitů vzdálenosti. Hledání vadných isolátorfl vedení chodu, Vla­ sové trhliny vedení se poznají zrcadlem (Jaroslaw’s Erste Glimmerwarenfabrik, Berlin- Weissensee) Zrcadlo dvojdílné isolační tyči, lze jakkoliv natočit, takže lze isolátor pozorovat kterékoli strany. třeba znáti závislost doby běhu relé proudu napětí při zkratu. 134. doby a napětí pak zjistí proud jenž šel zkratu; pak impe­ dance vedení toho určí vzdálenost relé. 207. Elektrody jsou san­ dálech měřicí osoby, která jde tak, aby zvuk stále zesiloval, čímž blíží sloupu vadou. Je-li obou koncích vedení distanční relé, lze jejich dob zjistiti místo chyby přesněji. c) Vadné Isolátory hledá tak, že vedení napájí přes jiskřiště, čímž vzniknou vedení kmity s vysokým kmitočtem. Jeho mag pole zjišťuje rámovou anténou, jejíž rovina je kolmo směr jízdy. 1921, str. Její účinek zvýší zesilovačem. Pak proud drátě koleji anténu nepůsobí. Tak lze poznat chyby vzdále­ nost m. Jimi se budí vlny vysokým kmitočtem, jež šíří podél vedení. Proto zjišťuje napětí mezi čapkou roubíkem isolátorů 1) Elw 1932, str. 552. Charakteristiky jsou pak čáry f(E pro několik proudů (na př. 306. Tento závit kolmo trať jeho pole pro­ stupuje anténou; tím projeví. Proud takto způsobený jde drátem směru, trati