Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
&
17*
.
Tomu nejlépe vy
hoví, závisí-li půso
bení relé ak
ta části vedení
od relé poruše,
neboť reaktanee (in
dukční) přímo
úměrná délce.)
řízeni ukazující dobu, niž relé působilo, počátku zkratu
až zápětí nebo vypětí kontaktu relé (ne vypětí zkratu). závislost doby vy
pětí vzdále
nosti (po př. Tím
se vyloučí vliv od
poru oblouku při
zemním spojení.
s 1)
(impedančních, reak-
tančních, selektiv
ních) místo chyby
najde jen zhruba. Zhruba bývá
t —{- JcZ^ kde Íqje
základní čas, do
ba, niž běží relé
při zkrat
je přímo relé; k
je konstanta.K zji
štění místa chyby je
třebaznáti
t t. im
pedanci neb reák-
tanci).
Zkrat jednoduchém dvojitém vedení. 148.oblouk).Souborná měřeni.
Distanční relé při
poruše vypne vedení
v době, jež býti
přímo úměrná vzdá
lenosti chyby relé,
bez ohledu veli
kost napětí proudu. Relé
ovšem musí míti za
r 4,
ztzd c
Z X
/ 3
Obr. Je-li skutečné napětí tedy kovový
zkrat, je-li '
je místě poruchy
odpor (např.
') ETZ 1931, str.
j.
Ľ
b)
c. 557 c. lOS?; Kesselring: Selektivschutz Berlin 1930, Sprinter,
str.
259
kde odpor, reaktanee impedance jedné fáze za
čátku poruše.
E
