Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
') ETZ 1931, str. 148. Relé
ovšem musí míti za
r 4,
ztzd c
Z X
/ 3
Obr. im
pedanci neb reák-
tanci). lOS?; Kesselring: Selektivschutz Berlin 1930, Sprinter,
str. Tím
se vyloučí vliv od
poru oblouku při
zemním spojení. Zhruba bývá
t —{- JcZ^ kde Íqje
základní čas, do
ba, niž běží relé
při zkrat
je přímo relé; k
je konstanta.oblouk). &
17*
.
j.
s 1)
(impedančních, reak-
tančních, selektiv
ních) místo chyby
najde jen zhruba.
Ľ
b)
c.
Zkrat jednoduchém dvojitém vedení. závislost doby vy
pětí vzdále
nosti (po př.K zji
štění místa chyby je
třebaznáti
t t.
Distanční relé při
poruše vypne vedení
v době, jež býti
přímo úměrná vzdá
lenosti chyby relé,
bez ohledu veli
kost napětí proudu. 557 c.
E.
Tomu nejlépe vy
hoví, závisí-li půso
bení relé ak
ta části vedení
od relé poruše,
neboť reaktanee (in
dukční) přímo
úměrná délce. Je-li skutečné napětí tedy kovový
zkrat, je-li '
je místě poruchy
odpor (např.
259
kde odpor, reaktanee impedance jedné fáze za
čátku poruše.)
řízeni ukazující dobu, niž relé působilo, počátku zkratu
až zápětí nebo vypětí kontaktu relé (ne vypětí zkratu).Souborná měřeni
