Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Zkrat jednoduchém dvojitém vedení.
259
kde odpor, reaktanee impedance jedné fáze za
čátku poruše.oblouk).
Ľ
b)
c. závislost doby vy
pětí vzdále
nosti (po př. Relé
ovšem musí míti za
r 4,
ztzd c
Z X
/ 3
Obr. 557 c.
E.Souborná měřeni.)
řízeni ukazující dobu, niž relé působilo, počátku zkratu
až zápětí nebo vypětí kontaktu relé (ne vypětí zkratu). &
17*
. Tím
se vyloučí vliv od
poru oblouku při
zemním spojení.
') ETZ 1931, str.K zji
štění místa chyby je
třebaznáti
t t.
Distanční relé při
poruše vypne vedení
v době, jež býti
přímo úměrná vzdá
lenosti chyby relé,
bez ohledu veli
kost napětí proudu.
Tomu nejlépe vy
hoví, závisí-li půso
bení relé ak
ta části vedení
od relé poruše,
neboť reaktanee (in
dukční) přímo
úměrná délce.
s 1)
(impedančních, reak-
tančních, selektiv
ních) místo chyby
najde jen zhruba. im
pedanci neb reák-
tanci). Zhruba bývá
t —{- JcZ^ kde Íqje
základní čas, do
ba, niž běží relé
při zkrat
je přímo relé; k
je konstanta.
j. 148. Je-li skutečné napětí tedy kovový
zkrat, je-li '
je místě poruchy
odpor (např. lOS?; Kesselring: Selektivschutz Berlin 1930, Sprinter,
str
