Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
B. Jsou možný dva případy. 88, 153. možno zkoušeti dráhová vrchní
vedení podle obr. Transformátoru předřazen
řiditelný odpor který při krátkém spojení omezí proud jehož
vlivem lze rozeznati druh poruchy (krátké spojení, neb zemní spo
jení, nastávající teprve při vn, svod) její vzdálenost, je-li při
pojena cívka napětí fázometru před odpor však nutno kreslit
vektorové diagramy neb užiti nomogramu. 102).
kde indukčnost kapacita jednoho vedení.
‘) 1929, str. 552 (Tauber).
Přístroj tomto principu můstkem dělá SH,2) užívá 100 c
aby obyčejný kmitočet nerušil měření. j
Je-li nebere ve
dení jalový příkon, a
nelze vůbec měřiti. 1125. 1930, str.256 Měření. lépe počítá zdánlivými odpory:
Délka vedení i
1= (km> Q/km’ ň)
kde /I2, l2. Měření bylo by
složité, neboť zemnímu
odporu paralelně část vedení Převede tím,
že konec spojí zemí přes ohmický odpor rovný Pak se
celá část chová jako odpor ohmický, nebere jalového příkonu. Vedení napájí proudem měří proud I,
napětí příkon (obr. 1930, str. 551a). Jalový výkon
lze přímo1) měřiti jalo
vým wattmetrem (viz
str. Při úplném zkratu nebo spojení zemí se
pozná vzdálenost chyby km. (Q, V)
Je-li jalový příkon kapacitní počítá snadněji se
zdánlivými vodivostmi. Určení místa vady dráhového vedení.
. Je-li
zemní odpor přetrženého konce vedení jalový příkon
indukční.
Obr.
Délka vedení \
l km- /km)
kde P/N 2lyW N*. Lze jím měřit nerozvětvené
vedení 200 km. toho:
Z \x/b charakteristická reaktance (Q)
£ bjx charakteristická susceptance (1/£Í)
ad c). 552. 791. Je-li
B blízko jalový
příkon malý, měření je
nepřesné
