Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 275 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Měření bylo by složité, neboť zemnímu odporu paralelně část vedení Převede tím, že konec spojí zemí přes ohmický odpor rovný Pak se celá část chová jako odpor ohmický, nebere jalového příkonu. Vedení napájí proudem měří proud I, napětí příkon (obr. Při úplném zkratu nebo spojení zemí se pozná vzdálenost chyby km. 1930, str. toho: Z \x/b charakteristická reaktance (Q) £ bjx charakteristická susceptance (1/£Í) ad c). Obr. Transformátoru předřazen řiditelný odpor který při krátkém spojení omezí proud jehož vlivem lze rozeznati druh poruchy (krátké spojení, neb zemní spo­ jení, nastávající teprve při vn, svod) její vzdálenost, je-li při­ pojena cívka napětí fázometru před odpor však nutno kreslit vektorové diagramy neb užiti nomogramu. lépe počítá zdánlivými odpory: Délka vedení i 1= (km> Q/km’ ň) kde /I2, l2. Je-li zemní odpor přetrženého konce vedení jalový příkon indukční. 88, 153. 552. Přístroj tomto principu můstkem dělá SH,2) užívá 100 c aby obyčejný kmitočet nerušil měření. 102). Je-li B blízko jalový příkon malý, měření je nepřesné. 551a). (Q, V) Je-li jalový příkon kapacitní počítá snadněji se zdánlivými vodivostmi. možno zkoušeti dráhová vrchní vedení podle obr. ‘) 1929, str. 552 (Tauber). Délka vedení \ l km- /km) kde P/N 2lyW N*. 791. . 1125. Jsou možný dva případy. Určení místa vady dráhového vedení. kde indukčnost kapacita jednoho vedení.256 Měření. Lze jím měřit nerozvětvené vedení 200 km. B. j Je-li nebere ve­ dení jalový příkon, a nelze vůbec měřiti. Jalový výkon lze přímo1) měřiti jalo­ vým wattmetrem (viz str. 1930, str