Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
1930, str. toho:
Z \x/b charakteristická reaktance (Q)
£ bjx charakteristická susceptance (1/£Í)
ad c). j
Je-li nebere ve
dení jalový příkon, a
nelze vůbec měřiti.
Délka vedení \
l km- /km)
kde P/N 2lyW N*. 791.
B. 552. Vedení napájí proudem měří proud I,
napětí příkon (obr. Je-li
zemní odpor přetrženého konce vedení jalový příkon
indukční. Transformátoru předřazen
řiditelný odpor který při krátkém spojení omezí proud jehož
vlivem lze rozeznati druh poruchy (krátké spojení, neb zemní spo
jení, nastávající teprve při vn, svod) její vzdálenost, je-li při
pojena cívka napětí fázometru před odpor však nutno kreslit
vektorové diagramy neb užiti nomogramu.
Obr. 1930, str.
‘) 1929, str.
. Určení místa vady dráhového vedení. 552 (Tauber). 88, 153. 102). Jalový výkon
lze přímo1) měřiti jalo
vým wattmetrem (viz
str. Měření bylo by
složité, neboť zemnímu
odporu paralelně část vedení Převede tím,
že konec spojí zemí přes ohmický odpor rovný Pak se
celá část chová jako odpor ohmický, nebere jalového příkonu. možno zkoušeti dráhová vrchní
vedení podle obr.256 Měření. Je-li
B blízko jalový
příkon malý, měření je
nepřesné. Při úplném zkratu nebo spojení zemí se
pozná vzdálenost chyby km.
kde indukčnost kapacita jednoho vedení.
Přístroj tomto principu můstkem dělá SH,2) užívá 100 c
aby obyčejný kmitočet nerušil měření. 551a). Jsou možný dva případy. (Q, V)
Je-li jalový příkon kapacitní počítá snadněji se
zdánlivými vodivostmi. Lze jím měřit nerozvětvené
vedení 200 km. 1125. lépe počítá zdánlivými odpory:
Délka vedení i
1= (km> Q/km’ ň)
kde /I2, l2
