Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
551a). 1930, str. Jalový výkon
lze přímo1) měřiti jalo
vým wattmetrem (viz
str.
Přístroj tomto principu můstkem dělá SH,2) užívá 100 c
aby obyčejný kmitočet nerušil měření. Vedení napájí proudem měří proud I,
napětí příkon (obr. Při úplném zkratu nebo spojení zemí se
pozná vzdálenost chyby km. Lze jím měřit nerozvětvené
vedení 200 km. Jsou možný dva případy. Je-li
zemní odpor přetrženého konce vedení jalový příkon
indukční.
B. 791.
Obr. 552. (Q, V)
Je-li jalový příkon kapacitní počítá snadněji se
zdánlivými vodivostmi. 1125. Je-li
B blízko jalový
příkon malý, měření je
nepřesné. 552 (Tauber).
kde indukčnost kapacita jednoho vedení. Transformátoru předřazen
řiditelný odpor který při krátkém spojení omezí proud jehož
vlivem lze rozeznati druh poruchy (krátké spojení, neb zemní spo
jení, nastávající teprve při vn, svod) její vzdálenost, je-li při
pojena cívka napětí fázometru před odpor však nutno kreslit
vektorové diagramy neb užiti nomogramu.256 Měření.
Délka vedení \
l km- /km)
kde P/N 2lyW N*. Měření bylo by
složité, neboť zemnímu
odporu paralelně část vedení Převede tím,
že konec spojí zemí přes ohmický odpor rovný Pak se
celá část chová jako odpor ohmický, nebere jalového příkonu.
. možno zkoušeti dráhová vrchní
vedení podle obr. Určení místa vady dráhového vedení. 88, 153. 1930, str. lépe počítá zdánlivými odpory:
Délka vedení i
1= (km> Q/km’ ň)
kde /I2, l2. j
Je-li nebere ve
dení jalový příkon, a
nelze vůbec měřiti. 102). toho:
Z \x/b charakteristická reaktance (Q)
£ bjx charakteristická susceptance (1/£Í)
ad c).
‘) 1929, str
