Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Toho
lze užiti při proudu.
C) Krátké spojení vodičů mezi sebou. 86, str..
254 Měření. 550). Mimo hodí tyto t
způsoby zvláštní: [7jť) (J) r<
A. Proud něm nastaví tak,
že při vypiatém měřicím proudu galvanometr nulu. Blížíme-li se
místu poruchy, výchylka
se zvětšuje změní směr
na místě poruchy. délka
vlny.
b)
kém Napájí-li se
vodič kabelu vysokým kmitočtem,
je resonanci, je-li X/4 (m),
kde délka kabelu,. Jde-li podél kabelu místa,
kde zdravá fáze uzemněna, zvuk nejprve silný, pak slábne,]
blížíme-li místu chyby opět sílí, překročení zanikne. 557, 922. tomto úseku pak přesně zjistí místo chyby. Každý impuls trvá
*/2s jich 30— 40/min. Hledá přístrojem podle obr. Určení místa přerušení vodiče kabelu,
ř Je-li isolace neporušena, lze měřením kapacit
obou částí zjistit místo přerušení (obr. 188.
‘ 1919, str.
132. Měří obou koncích kmitočet při kterém na
stává resonance (t. 550. 551.
Hledání místa vady přerušovaným proudem.jhu, jež napájí přes dělič napětí. Měří-li chodu, nesmí býti uzemněn
střední vodič..
_B.\ kapacita délky kabelu je
v )
Stejně změří Cy\ toho x/C
Je-li isolace zeslabena, užije
se střídavého můstku (str.
551a).
255
Obr.
3) (1932), str. Chyba hledá podle úbytku napětí
v plášti kabelu nebo okolní zemi. 549.
b) Jsou-li plášti ka
belu cizí potulné prou
dy, nutno jejich vliv od
strániti. 551b). 1297. Metod užitých
při kabelech lze užiti jen výjimečně jen, není-li vadný vodič pře
rušen. pole, jež tím;
v zemi vzniká, zjišťuje telefonem, připojeným dvě elektrody,!
jež vrazí blízko sebe země.
Obr. 1
neb Tyto
hodnoty jsou úměrné délce
vodiče, jsou poměrně stálé
a nezávisí druhu poruchy. Tento proud pozná
galvanometrom jenž se
připojí dva kontakty
a jež přitisknou
na plášť. Voltmetrem změří
napětí zdroje druhým voltmetrem odporem rv, jenž sérii
s kapacitou části kabelu, změří napětí Kmitočet proudu
je f. 712.
Obr.
Na vedení jsou možné tyto
druhy poruch:
ítj ,
při čemž žádný neb jen je
den, neb oba přetržené
konce leží zemi (obr. Má-li stálou vý
chylku, způsobenou cizími proudy, odstraní tato pomocným
napětím obvodu galvanometru, jež nastaví běžcem od
poru Téhož účinku dosáhne isolačním transformátorem T,
je-li poloze je-li klíč spojen. 549. Jednu
zdravou fázi blízko kabelové hlavy spojí zem pak prochází proud
z vadné fáze přes zem vrací zdravé. (m, 1/s),
kde jsou délky obou částí kabelu. Poruchy venkovního vedení. Určení místa chyb vedení venkovního. met ody. 548), jenž zemní spojení,
se zavede měřící proud baterie. při chybě jedné fázi
3fázového kabelu nejprv zjistí, mezi kterými dvěma kabelovými hla
vami chyba. 211. největší proud), pak x/y .
e) Soc. Výhodné
je měřící proud pomalu přerušovat, takže galvanometr dostává
nárazy. 637. Ruší-lí
cizí proudy téhož kmitočtu, spojí zdravá fáze zemí přes pře
rušovač asi 500 Tento zvuk jasně rozezná jiných.
b) Uzemnění jednoho nebo více vodičů, bez přetržení (obr.
Pro měření nutno znát hodnoty vedení:
x coL indukční reaktance (Q/km)
6= cúC kapacitní susceptance, j
str. BSEV 1932, str. Hledání místa přerušení
vodiče kabelu. Je-li
přepínač poloze dostává galvanometr impulsy podle směru
proudu plášti jednu neb druhou stranu. (1924),
*) Ett 1921
str. 1925, sv., ;
k tomu užívá periodicky přerušovaného proudu. obě strany
od místa poruchy ubývá proud plášti.
a) vodiče (obr. 73) na
zjištění kapacit částí vodiče;2) SH,
HB jiní dělají zvláštní
přístroje. &
P Co.
T Souborná měření. místě poruchy přejde
proud vodiče pláště něho vstupuje země.
. Při
trojfázovom kabelu lze
měřiti chodu, není-li
uzemněn nulový bod.
133
