Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
b) Uzemnění jednoho nebo více vodičů, bez přetržení (obr. 549. met ody. (m, 1/s),
kde jsou délky obou částí kabelu.
a) vodiče (obr. 1925, sv. 549.
255
Obr. Blížíme-li se
místu poruchy, výchylka
se zvětšuje změní směr
na místě poruchy. Poruchy venkovního vedení.
3) (1932), str. Má-li stálou vý
chylku, způsobenou cizími proudy, odstraní tato pomocným
napětím obvodu galvanometru, jež nastaví běžcem od
poru Téhož účinku dosáhne isolačním transformátorem T,
je-li poloze je-li klíč spojen. Hledání místa přerušení
vodiče kabelu. Při
trojfázovom kabelu lze
měřiti chodu, není-li
uzemněn nulový bod. 551b). Výhodné
je měřící proud pomalu přerušovat, takže galvanometr dostává
nárazy.
Pro měření nutno znát hodnoty vedení:
x coL indukční reaktance (Q/km)
6= cúC kapacitní susceptance, j
str. největší proud), pak x/y .
T Souborná měření. Metod užitých
při kabelech lze užiti jen výjimečně jen, není-li vadný vodič pře
rušen. Mimo hodí tyto t
způsoby zvláštní: [7jť) (J) r<
A. (1924),
*) Ett 1921
str. 211. Toho
lze užiti při proudu. 712. 188. Jednu
zdravou fázi blízko kabelové hlavy spojí zem pak prochází proud
z vadné fáze přes zem vrací zdravé.jhu, jež napájí přes dělič napětí.. 637.
551a). Proud něm nastaví tak,
že při vypiatém měřicím proudu galvanometr nulu. Je-li
přepínač poloze dostává galvanometr impulsy podle směru
proudu plášti jednu neb druhou stranu. Jde-li podél kabelu místa,
kde zdravá fáze uzemněna, zvuk nejprve silný, pak slábne,]
blížíme-li místu chyby opět sílí, překročení zanikne. Každý impuls trvá
*/2s jich 30— 40/min. při chybě jedné fázi
3fázového kabelu nejprv zjistí, mezi kterými dvěma kabelovými hla
vami chyba. 73) na
zjištění kapacit částí vodiče;2) SH,
HB jiní dělají zvláštní
přístroje. 551.
Obr. &
P Co. Určení místa chyb vedení venkovního. 86, str. Ruší-lí
cizí proudy téhož kmitočtu, spojí zdravá fáze zemí přes pře
rušovač asi 500 Tento zvuk jasně rozezná jiných. Tento proud pozná
galvanometrom jenž se
připojí dva kontakty
a jež přitisknou
na plášť.
b) Jsou-li plášti ka
belu cizí potulné prou
dy, nutno jejich vliv od
strániti. 1297.
e) Soc.
Hledání místa vady přerušovaným proudem.
Obr. Hledá přístrojem podle obr. délka
vlny. 557, 922. tomto úseku pak přesně zjistí místo chyby.
b)
kém Napájí-li se
vodič kabelu vysokým kmitočtem,
je resonanci, je-li X/4 (m),
kde délka kabelu,. Určení místa přerušení vodiče kabelu,
ř Je-li isolace neporušena, lze měřením kapacit
obou částí zjistit místo přerušení (obr., ;
k tomu užívá periodicky přerušovaného proudu.\ kapacita délky kabelu je
v )
Stejně změří Cy\ toho x/C
Je-li isolace zeslabena, užije
se střídavého můstku (str. Chyba hledá podle úbytku napětí
v plášti kabelu nebo okolní zemi.
C) Krátké spojení vodičů mezi sebou. Měří-li chodu, nesmí býti uzemněn
střední vodič.
Na vedení jsou možné tyto
druhy poruch:
ítj ,
při čemž žádný neb jen je
den, neb oba přetržené
konce leží zemi (obr. 550. Voltmetrem změří
napětí zdroje druhým voltmetrem odporem rv, jenž sérii
s kapacitou části kabelu, změří napětí Kmitočet proudu
je f. obě strany
od místa poruchy ubývá proud plášti.
132. pole, jež tím;
v zemi vzniká, zjišťuje telefonem, připojeným dvě elektrody,!
jež vrazí blízko sebe země.
133.
_B. místě poruchy přejde
proud vodiče pláště něho vstupuje země.
. 550). BSEV 1932, str. 548), jenž zemní spojení,
se zavede měřící proud baterie.
254 Měření. 1
neb Tyto
hodnoty jsou úměrné délce
vodiče, jsou poměrně stálé
a nezávisí druhu poruchy.
‘ 1919, str.. Měří obou koncích kmitočet při kterém na
stává resonance (t
