Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Určení místa chyb vedení venkovního. Jde-li podél kabelu místa,
kde zdravá fáze uzemněna, zvuk nejprve silný, pak slábne,]
blížíme-li místu chyby opět sílí, překročení zanikne.
b) Uzemnění jednoho nebo více vodičů, bez přetržení (obr. Měří-li chodu, nesmí býti uzemněn
střední vodič.
. Určení místa přerušení vodiče kabelu,
ř Je-li isolace neporušena, lze měřením kapacit
obou částí zjistit místo přerušení (obr. (m, 1/s),
kde jsou délky obou částí kabelu. obě strany
od místa poruchy ubývá proud plášti.
Obr. Jednu
zdravou fázi blízko kabelové hlavy spojí zem pak prochází proud
z vadné fáze přes zem vrací zdravé. největší proud), pak x/y . 86, str.
Pro měření nutno znát hodnoty vedení:
x coL indukční reaktance (Q/km)
6= cúC kapacitní susceptance, j
str.
C) Krátké spojení vodičů mezi sebou. Při
trojfázovom kabelu lze
měřiti chodu, není-li
uzemněn nulový bod. 550. Tento proud pozná
galvanometrom jenž se
připojí dva kontakty
a jež přitisknou
na plášť.
3) (1932), str.
254 Měření. (1924),
*) Ett 1921
str. 1925, sv. 637. 551. Každý impuls trvá
*/2s jich 30— 40/min. Metod užitých
při kabelech lze užiti jen výjimečně jen, není-li vadný vodič pře
rušen. Mimo hodí tyto t
způsoby zvláštní: [7jť) (J) r<
A.
551a).
255
Obr. Poruchy venkovního vedení. Má-li stálou vý
chylku, způsobenou cizími proudy, odstraní tato pomocným
napětím obvodu galvanometru, jež nastaví běžcem od
poru Téhož účinku dosáhne isolačním transformátorem T,
je-li poloze je-li klíč spojen.
Na vedení jsou možné tyto
druhy poruch:
ítj ,
při čemž žádný neb jen je
den, neb oba přetržené
konce leží zemi (obr. 73) na
zjištění kapacit částí vodiče;2) SH,
HB jiní dělají zvláštní
přístroje. 548), jenž zemní spojení,
se zavede měřící proud baterie. tomto úseku pak přesně zjistí místo chyby. místě poruchy přejde
proud vodiče pláště něho vstupuje země. Hledá přístrojem podle obr. pole, jež tím;
v zemi vzniká, zjišťuje telefonem, připojeným dvě elektrody,!
jež vrazí blízko sebe země.
Obr. 712. 549. Měří obou koncích kmitočet při kterém na
stává resonance (t. met ody. 550).
132. 188. Toho
lze užiti při proudu. Blížíme-li se
místu poruchy, výchylka
se zvětšuje změní směr
na místě poruchy., ;
k tomu užívá periodicky přerušovaného proudu.. Hledání místa přerušení
vodiče kabelu. 557, 922. 211.
Hledání místa vady přerušovaným proudem. Ruší-lí
cizí proudy téhož kmitočtu, spojí zdravá fáze zemí přes pře
rušovač asi 500 Tento zvuk jasně rozezná jiných.
b) Jsou-li plášti ka
belu cizí potulné prou
dy, nutno jejich vliv od
strániti.jhu, jež napájí přes dělič napětí. 1
neb Tyto
hodnoty jsou úměrné délce
vodiče, jsou poměrně stálé
a nezávisí druhu poruchy. 549.
a) vodiče (obr. &
P Co. 551b).
133. 1297. Je-li
přepínač poloze dostává galvanometr impulsy podle směru
proudu plášti jednu neb druhou stranu.
_B.
T Souborná měření. Proud něm nastaví tak,
že při vypiatém měřicím proudu galvanometr nulu. BSEV 1932, str.\ kapacita délky kabelu je
v )
Stejně změří Cy\ toho x/C
Je-li isolace zeslabena, užije
se střídavého můstku (str. Výhodné
je měřící proud pomalu přerušovat, takže galvanometr dostává
nárazy. délka
vlny.. Voltmetrem změří
napětí zdroje druhým voltmetrem odporem rv, jenž sérii
s kapacitou části kabelu, změří napětí Kmitočet proudu
je f. při chybě jedné fázi
3fázového kabelu nejprv zjistí, mezi kterými dvěma kabelovými hla
vami chyba.
b)
kém Napájí-li se
vodič kabelu vysokým kmitočtem,
je resonanci, je-li X/4 (m),
kde délka kabelu,. Chyba hledá podle úbytku napětí
v plášti kabelu nebo okolní zemi.
‘ 1919, str.
e) Soc
