Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Toho
lze užiti při proudu. Hledání místa přerušení
vodiče kabelu.
_B. 549. Měří obou koncích kmitočet při kterém na
stává resonance (t.
‘ 1919, str. Metod užitých
při kabelech lze užiti jen výjimečně jen, není-li vadný vodič pře
rušen. při chybě jedné fázi
3fázového kabelu nejprv zjistí, mezi kterými dvěma kabelovými hla
vami chyba. místě poruchy přejde
proud vodiče pláště něho vstupuje země.
. Hledá přístrojem podle obr.
254 Měření.
C) Krátké spojení vodičů mezi sebou. 86, str. Určení místa chyb vedení venkovního. Výhodné
je měřící proud pomalu přerušovat, takže galvanometr dostává
nárazy. Při
trojfázovom kabelu lze
měřiti chodu, není-li
uzemněn nulový bod. 211. Je-li
přepínač poloze dostává galvanometr impulsy podle směru
proudu plášti jednu neb druhou stranu.
Obr.. 188. Tento proud pozná
galvanometrom jenž se
připojí dva kontakty
a jež přitisknou
na plášť.
a) vodiče (obr. (m, 1/s),
kde jsou délky obou částí kabelu. Ruší-lí
cizí proudy téhož kmitočtu, spojí zdravá fáze zemí přes pře
rušovač asi 500 Tento zvuk jasně rozezná jiných. (1924),
*) Ett 1921
str. &
P Co. Proud něm nastaví tak,
že při vypiatém měřicím proudu galvanometr nulu.jhu, jež napájí přes dělič napětí.
3) (1932), str.\ kapacita délky kabelu je
v )
Stejně změří Cy\ toho x/C
Je-li isolace zeslabena, užije
se střídavého můstku (str. Voltmetrem změří
napětí zdroje druhým voltmetrem odporem rv, jenž sérii
s kapacitou části kabelu, změří napětí Kmitočet proudu
je f. met ody.
551a). Měří-li chodu, nesmí býti uzemněn
střední vodič.
Pro měření nutno znát hodnoty vedení:
x coL indukční reaktance (Q/km)
6= cúC kapacitní susceptance, j
str.
b)
kém Napájí-li se
vodič kabelu vysokým kmitočtem,
je resonanci, je-li X/4 (m),
kde délka kabelu,.
b) Uzemnění jednoho nebo více vodičů, bez přetržení (obr. 73) na
zjištění kapacit částí vodiče;2) SH,
HB jiní dělají zvláštní
přístroje. Jednu
zdravou fázi blízko kabelové hlavy spojí zem pak prochází proud
z vadné fáze přes zem vrací zdravé.
133., ;
k tomu užívá periodicky přerušovaného proudu. Blížíme-li se
místu poruchy, výchylka
se zvětšuje změní směr
na místě poruchy. 551. tomto úseku pak přesně zjistí místo chyby. Chyba hledá podle úbytku napětí
v plášti kabelu nebo okolní zemi.
Obr. 549. 550. 637. Poruchy venkovního vedení. Určení místa přerušení vodiče kabelu,
ř Je-li isolace neporušena, lze měřením kapacit
obou částí zjistit místo přerušení (obr. 1
neb Tyto
hodnoty jsou úměrné délce
vodiče, jsou poměrně stálé
a nezávisí druhu poruchy. Každý impuls trvá
*/2s jich 30— 40/min.
Hledání místa vady přerušovaným proudem. Mimo hodí tyto t
způsoby zvláštní: [7jť) (J) r<
A. 712. 550).
255
Obr. 548), jenž zemní spojení,
se zavede měřící proud baterie. největší proud), pak x/y . Jde-li podél kabelu místa,
kde zdravá fáze uzemněna, zvuk nejprve silný, pak slábne,]
blížíme-li místu chyby opět sílí, překročení zanikne.
T Souborná měření. BSEV 1932, str..
Na vedení jsou možné tyto
druhy poruch:
ítj ,
při čemž žádný neb jen je
den, neb oba přetržené
konce leží zemi (obr. 551b). 557, 922.
b) Jsou-li plášti ka
belu cizí potulné prou
dy, nutno jejich vliv od
strániti. Má-li stálou vý
chylku, způsobenou cizími proudy, odstraní tato pomocným
napětím obvodu galvanometru, jež nastaví běžcem od
poru Téhož účinku dosáhne isolačním transformátorem T,
je-li poloze je-li klíč spojen. 1297. obě strany
od místa poruchy ubývá proud plášti. 1925, sv. délka
vlny.
e) Soc. pole, jež tím;
v zemi vzniká, zjišťuje telefonem, připojeným dvě elektrody,!
jež vrazí blízko sebe země.
132
