Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
BSEV 1932, str. met ody.
Obr. Metod užitých
při kabelech lze užiti jen výjimečně jen, není-li vadný vodič pře
rušen.
3) (1932), str.
a) vodiče (obr.
255
Obr. pole, jež tím;
v zemi vzniká, zjišťuje telefonem, připojeným dvě elektrody,!
jež vrazí blízko sebe země. Určení místa přerušení vodiče kabelu,
ř Je-li isolace neporušena, lze měřením kapacit
obou částí zjistit místo přerušení (obr.
b)
kém Napájí-li se
vodič kabelu vysokým kmitočtem,
je resonanci, je-li X/4 (m),
kde délka kabelu,. Tento proud pozná
galvanometrom jenž se
připojí dva kontakty
a jež přitisknou
na plášť.
T Souborná měření. Mimo hodí tyto t
způsoby zvláštní: [7jť) (J) r<
A.
Na vedení jsou možné tyto
druhy poruch:
ítj ,
při čemž žádný neb jen je
den, neb oba přetržené
konce leží zemi (obr.. 557, 922. 712. Voltmetrem změří
napětí zdroje druhým voltmetrem odporem rv, jenž sérii
s kapacitou části kabelu, změří napětí Kmitočet proudu
je f. Měří obou koncích kmitočet při kterém na
stává resonance (t.
551a). 549.
Pro měření nutno znát hodnoty vedení:
x coL indukční reaktance (Q/km)
6= cúC kapacitní susceptance, j
str. Je-li
přepínač poloze dostává galvanometr impulsy podle směru
proudu plášti jednu neb druhou stranu. 86, str.
b) Jsou-li plášti ka
belu cizí potulné prou
dy, nutno jejich vliv od
strániti. Určení místa chyb vedení venkovního. Poruchy venkovního vedení.
Hledání místa vady přerušovaným proudem. při chybě jedné fázi
3fázového kabelu nejprv zjistí, mezi kterými dvěma kabelovými hla
vami chyba.
_B. Chyba hledá podle úbytku napětí
v plášti kabelu nebo okolní zemi. 551. (1924),
*) Ett 1921
str. Ruší-lí
cizí proudy téhož kmitočtu, spojí zdravá fáze zemí přes pře
rušovač asi 500 Tento zvuk jasně rozezná jiných. obě strany
od místa poruchy ubývá proud plášti. Toho
lze užiti při proudu. délka
vlny.
132. Proud něm nastaví tak,
že při vypiatém měřicím proudu galvanometr nulu.
254 Měření.jhu, jež napájí přes dělič napětí.
‘ 1919, str. 73) na
zjištění kapacit částí vodiče;2) SH,
HB jiní dělají zvláštní
přístroje. 548), jenž zemní spojení,
se zavede měřící proud baterie. Výhodné
je měřící proud pomalu přerušovat, takže galvanometr dostává
nárazy. 550).
133. největší proud), pak x/y . Jednu
zdravou fázi blízko kabelové hlavy spojí zem pak prochází proud
z vadné fáze přes zem vrací zdravé.
e) Soc.
. Hledá přístrojem podle obr. 1925, sv. &
P Co. 188. 211. Blížíme-li se
místu poruchy, výchylka
se zvětšuje změní směr
na místě poruchy. Má-li stálou vý
chylku, způsobenou cizími proudy, odstraní tato pomocným
napětím obvodu galvanometru, jež nastaví běžcem od
poru Téhož účinku dosáhne isolačním transformátorem T,
je-li poloze je-li klíč spojen., ;
k tomu užívá periodicky přerušovaného proudu. místě poruchy přejde
proud vodiče pláště něho vstupuje země. (m, 1/s),
kde jsou délky obou částí kabelu. 1297. 549..
Obr.\ kapacita délky kabelu je
v )
Stejně změří Cy\ toho x/C
Je-li isolace zeslabena, užije
se střídavého můstku (str. 637.
C) Krátké spojení vodičů mezi sebou. Hledání místa přerušení
vodiče kabelu. Každý impuls trvá
*/2s jich 30— 40/min. 551b). 1
neb Tyto
hodnoty jsou úměrné délce
vodiče, jsou poměrně stálé
a nezávisí druhu poruchy.
b) Uzemnění jednoho nebo více vodičů, bez přetržení (obr. 550. Měří-li chodu, nesmí býti uzemněn
střední vodič. tomto úseku pak přesně zjistí místo chyby. Jde-li podél kabelu místa,
kde zdravá fáze uzemněna, zvuk nejprve silný, pak slábne,]
blížíme-li místu chyby opět sílí, překročení zanikne. Při
trojfázovom kabelu lze
měřiti chodu, není-li
uzemněn nulový bod
