Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
1297. Výhodné
je měřící proud pomalu přerušovat, takže galvanometr dostává
nárazy. 548), jenž zemní spojení,
se zavede měřící proud baterie. při chybě jedné fázi
3fázového kabelu nejprv zjistí, mezi kterými dvěma kabelovými hla
vami chyba..
Na vedení jsou možné tyto
druhy poruch:
ítj ,
při čemž žádný neb jen je
den, neb oba přetržené
konce leží zemi (obr. 549.
551a). největší proud), pak x/y .
. Měří-li chodu, nesmí býti uzemněn
střední vodič. Hledá přístrojem podle obr. 551b). Chyba hledá podle úbytku napětí
v plášti kabelu nebo okolní zemi. &
P Co. pole, jež tím;
v zemi vzniká, zjišťuje telefonem, připojeným dvě elektrody,!
jež vrazí blízko sebe země.
Hledání místa vady přerušovaným proudem. Určení místa chyb vedení venkovního. 188.
_B.
255
Obr. 211. 712.
C) Krátké spojení vodičů mezi sebou. Toho
lze užiti při proudu. místě poruchy přejde
proud vodiče pláště něho vstupuje země. 550).jhu, jež napájí přes dělič napětí.
133. Voltmetrem změří
napětí zdroje druhým voltmetrem odporem rv, jenž sérii
s kapacitou části kabelu, změří napětí Kmitočet proudu
je f.
b) Jsou-li plášti ka
belu cizí potulné prou
dy, nutno jejich vliv od
strániti.
T Souborná měření. 86, str. Mimo hodí tyto t
způsoby zvláštní: [7jť) (J) r<
A., ;
k tomu užívá periodicky přerušovaného proudu. (1924),
*) Ett 1921
str. Jednu
zdravou fázi blízko kabelové hlavy spojí zem pak prochází proud
z vadné fáze přes zem vrací zdravé. (m, 1/s),
kde jsou délky obou částí kabelu.
254 Měření. obě strany
od místa poruchy ubývá proud plášti. Měří obou koncích kmitočet při kterém na
stává resonance (t.
Pro měření nutno znát hodnoty vedení:
x coL indukční reaktance (Q/km)
6= cúC kapacitní susceptance, j
str. Jde-li podél kabelu místa,
kde zdravá fáze uzemněna, zvuk nejprve silný, pak slábne,]
blížíme-li místu chyby opět sílí, překročení zanikne. Hledání místa přerušení
vodiče kabelu. Při
trojfázovom kabelu lze
měřiti chodu, není-li
uzemněn nulový bod.. tomto úseku pak přesně zjistí místo chyby. 1925, sv.\ kapacita délky kabelu je
v )
Stejně změří Cy\ toho x/C
Je-li isolace zeslabena, užije
se střídavého můstku (str. met ody.
e) Soc.
b) Uzemnění jednoho nebo více vodičů, bez přetržení (obr.
3) (1932), str. Metod užitých
při kabelech lze užiti jen výjimečně jen, není-li vadný vodič pře
rušen. Ruší-lí
cizí proudy téhož kmitočtu, spojí zdravá fáze zemí přes pře
rušovač asi 500 Tento zvuk jasně rozezná jiných.
a) vodiče (obr.
b)
kém Napájí-li se
vodič kabelu vysokým kmitočtem,
je resonanci, je-li X/4 (m),
kde délka kabelu,. Určení místa přerušení vodiče kabelu,
ř Je-li isolace neporušena, lze měřením kapacit
obou částí zjistit místo přerušení (obr. 551. Poruchy venkovního vedení.
‘ 1919, str.
132. 73) na
zjištění kapacit částí vodiče;2) SH,
HB jiní dělají zvláštní
přístroje. 550. Každý impuls trvá
*/2s jich 30— 40/min. 637. Je-li
přepínač poloze dostává galvanometr impulsy podle směru
proudu plášti jednu neb druhou stranu. 1
neb Tyto
hodnoty jsou úměrné délce
vodiče, jsou poměrně stálé
a nezávisí druhu poruchy.
Obr. Tento proud pozná
galvanometrom jenž se
připojí dva kontakty
a jež přitisknou
na plášť. délka
vlny. 549. Blížíme-li se
místu poruchy, výchylka
se zvětšuje změní směr
na místě poruchy.
Obr. Proud něm nastaví tak,
že při vypiatém měřicím proudu galvanometr nulu. 557, 922. Má-li stálou vý
chylku, způsobenou cizími proudy, odstraní tato pomocným
napětím obvodu galvanometru, jež nastaví běžcem od
poru Téhož účinku dosáhne isolačním transformátorem T,
je-li poloze je-li klíč spojen. BSEV 1932, str