Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
délka
vlny.
e) Soc.
551a).. 551b). Blížíme-li se
místu poruchy, výchylka
se zvětšuje změní směr
na místě poruchy. &
P Co.
Pro měření nutno znát hodnoty vedení:
x coL indukční reaktance (Q/km)
6= cúC kapacitní susceptance, j
str. (m, 1/s),
kde jsou délky obou částí kabelu. 637.
132.
254 Měření. BSEV 1932, str. Určení místa přerušení vodiče kabelu,
ř Je-li isolace neporušena, lze měřením kapacit
obou částí zjistit místo přerušení (obr. obě strany
od místa poruchy ubývá proud plášti. 557, 922. největší proud), pak x/y . Hledání místa přerušení
vodiče kabelu. Tento proud pozná
galvanometrom jenž se
připojí dva kontakty
a jež přitisknou
na plášť.
b) Jsou-li plášti ka
belu cizí potulné prou
dy, nutno jejich vliv od
strániti. Výhodné
je měřící proud pomalu přerušovat, takže galvanometr dostává
nárazy.
133. Ruší-lí
cizí proudy téhož kmitočtu, spojí zdravá fáze zemí přes pře
rušovač asi 500 Tento zvuk jasně rozezná jiných. Hledá přístrojem podle obr. 1925, sv. 73) na
zjištění kapacit částí vodiče;2) SH,
HB jiní dělají zvláštní
přístroje. 550.
Na vedení jsou možné tyto
druhy poruch:
ítj ,
při čemž žádný neb jen je
den, neb oba přetržené
konce leží zemi (obr. Chyba hledá podle úbytku napětí
v plášti kabelu nebo okolní zemi.
b) Uzemnění jednoho nebo více vodičů, bez přetržení (obr. tomto úseku pak přesně zjistí místo chyby. 211. při chybě jedné fázi
3fázového kabelu nejprv zjistí, mezi kterými dvěma kabelovými hla
vami chyba.
‘ 1919, str. Metod užitých
při kabelech lze užiti jen výjimečně jen, není-li vadný vodič pře
rušen. 550).
Hledání místa vady přerušovaným proudem. Voltmetrem změří
napětí zdroje druhým voltmetrem odporem rv, jenž sérii
s kapacitou části kabelu, změří napětí Kmitočet proudu
je f.
Obr. 712.\ kapacita délky kabelu je
v )
Stejně změří Cy\ toho x/C
Je-li isolace zeslabena, užije
se střídavého můstku (str. místě poruchy přejde
proud vodiče pláště něho vstupuje země.
b)
kém Napájí-li se
vodič kabelu vysokým kmitočtem,
je resonanci, je-li X/4 (m),
kde délka kabelu,. Je-li
přepínač poloze dostává galvanometr impulsy podle směru
proudu plášti jednu neb druhou stranu. (1924),
*) Ett 1921
str. Proud něm nastaví tak,
že při vypiatém měřicím proudu galvanometr nulu. Při
trojfázovom kabelu lze
měřiti chodu, není-li
uzemněn nulový bod. Jde-li podél kabelu místa,
kde zdravá fáze uzemněna, zvuk nejprve silný, pak slábne,]
blížíme-li místu chyby opět sílí, překročení zanikne.
T Souborná měření.. Poruchy venkovního vedení. Určení místa chyb vedení venkovního. 548), jenž zemní spojení,
se zavede měřící proud baterie. Mimo hodí tyto t
způsoby zvláštní: [7jť) (J) r<
A. 1297. 86, str.jhu, jež napájí přes dělič napětí.
a) vodiče (obr. Měří-li chodu, nesmí býti uzemněn
střední vodič.
3) (1932), str.
Obr.
C) Krátké spojení vodičů mezi sebou. 551.
255
Obr. Toho
lze užiti při proudu. 549., ;
k tomu užívá periodicky přerušovaného proudu. Jednu
zdravou fázi blízko kabelové hlavy spojí zem pak prochází proud
z vadné fáze přes zem vrací zdravé.
_B. pole, jež tím;
v zemi vzniká, zjišťuje telefonem, připojeným dvě elektrody,!
jež vrazí blízko sebe země. 188.
. 1
neb Tyto
hodnoty jsou úměrné délce
vodiče, jsou poměrně stálé
a nezávisí druhu poruchy. met ody. Má-li stálou vý
chylku, způsobenou cizími proudy, odstraní tato pomocným
napětím obvodu galvanometru, jež nastaví běžcem od
poru Téhož účinku dosáhne isolačním transformátorem T,
je-li poloze je-li klíč spojen. 549. Každý impuls trvá
*/2s jich 30— 40/min. Měří obou koncích kmitočet při kterém na
stává resonance (t
