Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
. 1
neb Tyto
hodnoty jsou úměrné délce
vodiče, jsou poměrně stálé
a nezávisí druhu poruchy. Jde-li podél kabelu místa,
kde zdravá fáze uzemněna, zvuk nejprve silný, pak slábne,]
blížíme-li místu chyby opět sílí, překročení zanikne. 1925, sv. 1297. Každý impuls trvá
*/2s jich 30— 40/min. Je-li
přepínač poloze dostává galvanometr impulsy podle směru
proudu plášti jednu neb druhou stranu.
Pro měření nutno znát hodnoty vedení:
x coL indukční reaktance (Q/km)
6= cúC kapacitní susceptance, j
str. tomto úseku pak přesně zjistí místo chyby.
a) vodiče (obr.
. BSEV 1932, str. Tento proud pozná
galvanometrom jenž se
připojí dva kontakty
a jež přitisknou
na plášť.jhu, jež napájí přes dělič napětí. Voltmetrem změří
napětí zdroje druhým voltmetrem odporem rv, jenž sérii
s kapacitou části kabelu, změří napětí Kmitočet proudu
je f. největší proud), pak x/y . Výhodné
je měřící proud pomalu přerušovat, takže galvanometr dostává
nárazy. 550).
Hledání místa vady přerušovaným proudem. 548), jenž zemní spojení,
se zavede měřící proud baterie. (m, 1/s),
kde jsou délky obou částí kabelu.
b) Uzemnění jednoho nebo více vodičů, bez přetržení (obr.
‘ 1919, str. Proud něm nastaví tak,
že při vypiatém měřicím proudu galvanometr nulu. 637. pole, jež tím;
v zemi vzniká, zjišťuje telefonem, připojeným dvě elektrody,!
jež vrazí blízko sebe země. (1924),
*) Ett 1921
str. při chybě jedné fázi
3fázového kabelu nejprv zjistí, mezi kterými dvěma kabelovými hla
vami chyba. 550.
C) Krátké spojení vodičů mezi sebou. Poruchy venkovního vedení.
Obr. Chyba hledá podle úbytku napětí
v plášti kabelu nebo okolní zemi. Jednu
zdravou fázi blízko kabelové hlavy spojí zem pak prochází proud
z vadné fáze přes zem vrací zdravé.
254 Měření. Mimo hodí tyto t
způsoby zvláštní: [7jť) (J) r<
A.
255
Obr. Při
trojfázovom kabelu lze
měřiti chodu, není-li
uzemněn nulový bod. délka
vlny. Určení místa chyb vedení venkovního. Ruší-lí
cizí proudy téhož kmitočtu, spojí zdravá fáze zemí přes pře
rušovač asi 500 Tento zvuk jasně rozezná jiných. Blížíme-li se
místu poruchy, výchylka
se zvětšuje změní směr
na místě poruchy. Hledání místa přerušení
vodiče kabelu. 188.
132.
133. Hledá přístrojem podle obr., ;
k tomu užívá periodicky přerušovaného proudu.
551a). Měří-li chodu, nesmí býti uzemněn
střední vodič. Měří obou koncích kmitočet při kterém na
stává resonance (t. Má-li stálou vý
chylku, způsobenou cizími proudy, odstraní tato pomocným
napětím obvodu galvanometru, jež nastaví běžcem od
poru Téhož účinku dosáhne isolačním transformátorem T,
je-li poloze je-li klíč spojen.
T Souborná měření. 86, str. Určení místa přerušení vodiče kabelu,
ř Je-li isolace neporušena, lze měřením kapacit
obou částí zjistit místo přerušení (obr. 551b). Toho
lze užiti při proudu. met ody.
3) (1932), str. 549. 557, 922.\ kapacita délky kabelu je
v )
Stejně změří Cy\ toho x/C
Je-li isolace zeslabena, užije
se střídavého můstku (str. 211.
b) Jsou-li plášti ka
belu cizí potulné prou
dy, nutno jejich vliv od
strániti. 551. Metod užitých
při kabelech lze užiti jen výjimečně jen, není-li vadný vodič pře
rušen.
b)
kém Napájí-li se
vodič kabelu vysokým kmitočtem,
je resonanci, je-li X/4 (m),
kde délka kabelu,. místě poruchy přejde
proud vodiče pláště něho vstupuje země.. 712.
_B. 73) na
zjištění kapacit částí vodiče;2) SH,
HB jiní dělají zvláštní
přístroje. 549. obě strany
od místa poruchy ubývá proud plášti.
e) Soc.
Obr. &
P Co.
Na vedení jsou možné tyto
druhy poruch:
ítj ,
při čemž žádný neb jen je
den, neb oba přetržené
konce leží zemi (obr
