Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
1925, sv. 557, 922. obě strany
od místa poruchy ubývá proud plášti..
T Souborná měření.
133. 637. 549.
.
551a).
254 Měření. (1924),
*) Ett 1921
str. Je-li
přepínač poloze dostává galvanometr impulsy podle směru
proudu plášti jednu neb druhou stranu. 1297. Výhodné
je měřící proud pomalu přerušovat, takže galvanometr dostává
nárazy. pole, jež tím;
v zemi vzniká, zjišťuje telefonem, připojeným dvě elektrody,!
jež vrazí blízko sebe země. 548), jenž zemní spojení,
se zavede měřící proud baterie. 86, str. BSEV 1932, str. Toho
lze užiti při proudu. Proud něm nastaví tak,
že při vypiatém měřicím proudu galvanometr nulu.
Obr. 1
neb Tyto
hodnoty jsou úměrné délce
vodiče, jsou poměrně stálé
a nezávisí druhu poruchy. Chyba hledá podle úbytku napětí
v plášti kabelu nebo okolní zemi. Hledá přístrojem podle obr. Určení místa přerušení vodiče kabelu,
ř Je-li isolace neporušena, lze měřením kapacit
obou částí zjistit místo přerušení (obr.
3) (1932), str.
Hledání místa vady přerušovaným proudem.
Pro měření nutno znát hodnoty vedení:
x coL indukční reaktance (Q/km)
6= cúC kapacitní susceptance, j
str. Voltmetrem změří
napětí zdroje druhým voltmetrem odporem rv, jenž sérii
s kapacitou části kabelu, změří napětí Kmitočet proudu
je f.
a) vodiče (obr. místě poruchy přejde
proud vodiče pláště něho vstupuje země. 73) na
zjištění kapacit částí vodiče;2) SH,
HB jiní dělají zvláštní
přístroje. 188., ;
k tomu užívá periodicky přerušovaného proudu.\ kapacita délky kabelu je
v )
Stejně změří Cy\ toho x/C
Je-li isolace zeslabena, užije
se střídavého můstku (str.
e) Soc. met ody. 551. Ruší-lí
cizí proudy téhož kmitočtu, spojí zdravá fáze zemí přes pře
rušovač asi 500 Tento zvuk jasně rozezná jiných. 549. Metod užitých
při kabelech lze užiti jen výjimečně jen, není-li vadný vodič pře
rušen. 551b). Blížíme-li se
místu poruchy, výchylka
se zvětšuje změní směr
na místě poruchy. Má-li stálou vý
chylku, způsobenou cizími proudy, odstraní tato pomocným
napětím obvodu galvanometru, jež nastaví běžcem od
poru Téhož účinku dosáhne isolačním transformátorem T,
je-li poloze je-li klíč spojen.
‘ 1919, str.
b) Uzemnění jednoho nebo více vodičů, bez přetržení (obr.. Při
trojfázovom kabelu lze
měřiti chodu, není-li
uzemněn nulový bod. 550). největší proud), pak x/y . délka
vlny.
b) Jsou-li plášti ka
belu cizí potulné prou
dy, nutno jejich vliv od
strániti. &
P Co.
b)
kém Napájí-li se
vodič kabelu vysokým kmitočtem,
je resonanci, je-li X/4 (m),
kde délka kabelu,. Jde-li podél kabelu místa,
kde zdravá fáze uzemněna, zvuk nejprve silný, pak slábne,]
blížíme-li místu chyby opět sílí, překročení zanikne.jhu, jež napájí přes dělič napětí. 550.
C) Krátké spojení vodičů mezi sebou.
Obr. tomto úseku pak přesně zjistí místo chyby. Poruchy venkovního vedení. Každý impuls trvá
*/2s jich 30— 40/min. při chybě jedné fázi
3fázového kabelu nejprv zjistí, mezi kterými dvěma kabelovými hla
vami chyba. 211. 712.
255
Obr. (m, 1/s),
kde jsou délky obou částí kabelu. Jednu
zdravou fázi blízko kabelové hlavy spojí zem pak prochází proud
z vadné fáze přes zem vrací zdravé.
132.
_B. Hledání místa přerušení
vodiče kabelu. Mimo hodí tyto t
způsoby zvláštní: [7jť) (J) r<
A. Tento proud pozná
galvanometrom jenž se
připojí dva kontakty
a jež přitisknou
na plášť. Určení místa chyb vedení venkovního. Měří obou koncích kmitočet při kterém na
stává resonance (t. Měří-li chodu, nesmí býti uzemněn
střední vodič.
Na vedení jsou možné tyto
druhy poruch:
ítj ,
při čemž žádný neb jen je
den, neb oba přetržené
konce leží zemi (obr
