Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
b) Uzemnění jednoho nebo více vodičů, bez přetržení (obr.
255
Obr. 549. Určení místa přerušení vodiče kabelu,
ř Je-li isolace neporušena, lze měřením kapacit
obou částí zjistit místo přerušení (obr. 550. 211.jhu, jež napájí přes dělič napětí. Chyba hledá podle úbytku napětí
v plášti kabelu nebo okolní zemi. délka
vlny. místě poruchy přejde
proud vodiče pláště něho vstupuje země. Jednu
zdravou fázi blízko kabelové hlavy spojí zem pak prochází proud
z vadné fáze přes zem vrací zdravé. 73) na
zjištění kapacit částí vodiče;2) SH,
HB jiní dělají zvláštní
přístroje. 1
neb Tyto
hodnoty jsou úměrné délce
vodiče, jsou poměrně stálé
a nezávisí druhu poruchy.
a) vodiče (obr.
Pro měření nutno znát hodnoty vedení:
x coL indukční reaktance (Q/km)
6= cúC kapacitní susceptance, j
str. (m, 1/s),
kde jsou délky obou částí kabelu. Poruchy venkovního vedení.
‘ 1919, str. Měří-li chodu, nesmí býti uzemněn
střední vodič.
Na vedení jsou možné tyto
druhy poruch:
ítj ,
při čemž žádný neb jen je
den, neb oba přetržené
konce leží zemi (obr. 86, str.
C) Krátké spojení vodičů mezi sebou.. 1925, sv. při chybě jedné fázi
3fázového kabelu nejprv zjistí, mezi kterými dvěma kabelovými hla
vami chyba. Voltmetrem změří
napětí zdroje druhým voltmetrem odporem rv, jenž sérii
s kapacitou části kabelu, změří napětí Kmitočet proudu
je f. Jde-li podél kabelu místa,
kde zdravá fáze uzemněna, zvuk nejprve silný, pak slábne,]
blížíme-li místu chyby opět sílí, překročení zanikne. největší proud), pak x/y .
551a). 548), jenž zemní spojení,
se zavede měřící proud baterie. Má-li stálou vý
chylku, způsobenou cizími proudy, odstraní tato pomocným
napětím obvodu galvanometru, jež nastaví běžcem od
poru Téhož účinku dosáhne isolačním transformátorem T,
je-li poloze je-li klíč spojen. Proud něm nastaví tak,
že při vypiatém měřicím proudu galvanometr nulu.
254 Měření. obě strany
od místa poruchy ubývá proud plášti.
. (1924),
*) Ett 1921
str. met ody., ;
k tomu užívá periodicky přerušovaného proudu. Každý impuls trvá
*/2s jich 30— 40/min.
Obr.
b) Jsou-li plášti ka
belu cizí potulné prou
dy, nutno jejich vliv od
strániti.
133. Hledá přístrojem podle obr. &
P Co.
e) Soc. 551b). Výhodné
je měřící proud pomalu přerušovat, takže galvanometr dostává
nárazy. 637. 557, 922. Toho
lze užiti při proudu.
T Souborná měření. pole, jež tím;
v zemi vzniká, zjišťuje telefonem, připojeným dvě elektrody,!
jež vrazí blízko sebe země.
132. Ruší-lí
cizí proudy téhož kmitočtu, spojí zdravá fáze zemí přes pře
rušovač asi 500 Tento zvuk jasně rozezná jiných.
b)
kém Napájí-li se
vodič kabelu vysokým kmitočtem,
je resonanci, je-li X/4 (m),
kde délka kabelu,.\ kapacita délky kabelu je
v )
Stejně změří Cy\ toho x/C
Je-li isolace zeslabena, užije
se střídavého můstku (str. Měří obou koncích kmitočet při kterém na
stává resonance (t. 549. Je-li
přepínač poloze dostává galvanometr impulsy podle směru
proudu plášti jednu neb druhou stranu.
3) (1932), str. Blížíme-li se
místu poruchy, výchylka
se zvětšuje změní směr
na místě poruchy. tomto úseku pak přesně zjistí místo chyby. 1297. BSEV 1932, str. 188. 551.
_B. Hledání místa přerušení
vodiče kabelu.. 712. Mimo hodí tyto t
způsoby zvláštní: [7jť) (J) r<
A. 550).
Obr. Tento proud pozná
galvanometrom jenž se
připojí dva kontakty
a jež přitisknou
na plášť. Metod užitých
při kabelech lze užiti jen výjimečně jen, není-li vadný vodič pře
rušen.
Hledání místa vady přerušovaným proudem. Určení místa chyb vedení venkovního. Při
trojfázovom kabelu lze
měřiti chodu, není-li
uzemněn nulový bod
