Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
e) Soc.
T Souborná měření. 73) na
zjištění kapacit částí vodiče;2) SH,
HB jiní dělají zvláštní
přístroje. Blížíme-li se
místu poruchy, výchylka
se zvětšuje změní směr
na místě poruchy. Jednu
zdravou fázi blízko kabelové hlavy spojí zem pak prochází proud
z vadné fáze přes zem vrací zdravé.
‘ 1919, str. 1
neb Tyto
hodnoty jsou úměrné délce
vodiče, jsou poměrně stálé
a nezávisí druhu poruchy. obě strany
od místa poruchy ubývá proud plášti.
b)
kém Napájí-li se
vodič kabelu vysokým kmitočtem,
je resonanci, je-li X/4 (m),
kde délka kabelu,.
254 Měření. Voltmetrem změří
napětí zdroje druhým voltmetrem odporem rv, jenž sérii
s kapacitou části kabelu, změří napětí Kmitočet proudu
je f. Poruchy venkovního vedení., ;
k tomu užívá periodicky přerušovaného proudu.
_B. 637.
b) Uzemnění jednoho nebo více vodičů, bez přetržení (obr. Je-li
přepínač poloze dostává galvanometr impulsy podle směru
proudu plášti jednu neb druhou stranu. 550. Jde-li podél kabelu místa,
kde zdravá fáze uzemněna, zvuk nejprve silný, pak slábne,]
blížíme-li místu chyby opět sílí, překročení zanikne.
255
Obr.
Obr. BSEV 1932, str.jhu, jež napájí přes dělič napětí. Ruší-lí
cizí proudy téhož kmitočtu, spojí zdravá fáze zemí přes pře
rušovač asi 500 Tento zvuk jasně rozezná jiných. Chyba hledá podle úbytku napětí
v plášti kabelu nebo okolní zemi. místě poruchy přejde
proud vodiče pláště něho vstupuje země. 549. Měří obou koncích kmitočet při kterém na
stává resonance (t. 551.
Obr. pole, jež tím;
v zemi vzniká, zjišťuje telefonem, připojeným dvě elektrody,!
jež vrazí blízko sebe země. při chybě jedné fázi
3fázového kabelu nejprv zjistí, mezi kterými dvěma kabelovými hla
vami chyba. met ody. 557, 922. Určení místa chyb vedení venkovního.
Pro měření nutno znát hodnoty vedení:
x coL indukční reaktance (Q/km)
6= cúC kapacitní susceptance, j
str.
133. 550). 549. Mimo hodí tyto t
způsoby zvláštní: [7jť) (J) r<
A. &
P Co. tomto úseku pak přesně zjistí místo chyby. Proud něm nastaví tak,
že při vypiatém měřicím proudu galvanometr nulu. 1297.
C) Krátké spojení vodičů mezi sebou.\ kapacita délky kabelu je
v )
Stejně změří Cy\ toho x/C
Je-li isolace zeslabena, užije
se střídavého můstku (str.. Tento proud pozná
galvanometrom jenž se
připojí dva kontakty
a jež přitisknou
na plášť.
b) Jsou-li plášti ka
belu cizí potulné prou
dy, nutno jejich vliv od
strániti. Metod užitých
při kabelech lze užiti jen výjimečně jen, není-li vadný vodič pře
rušen. Měří-li chodu, nesmí býti uzemněn
střední vodič. 712. 188.
Na vedení jsou možné tyto
druhy poruch:
ítj ,
při čemž žádný neb jen je
den, neb oba přetržené
konce leží zemi (obr. největší proud), pak x/y .
551a).
. (m, 1/s),
kde jsou délky obou částí kabelu. Toho
lze užiti při proudu.
a) vodiče (obr. 86, str. (1924),
*) Ett 1921
str. délka
vlny. Má-li stálou vý
chylku, způsobenou cizími proudy, odstraní tato pomocným
napětím obvodu galvanometru, jež nastaví běžcem od
poru Téhož účinku dosáhne isolačním transformátorem T,
je-li poloze je-li klíč spojen.
Hledání místa vady přerušovaným proudem. 551b). Výhodné
je měřící proud pomalu přerušovat, takže galvanometr dostává
nárazy. Každý impuls trvá
*/2s jich 30— 40/min. 211. 548), jenž zemní spojení,
se zavede měřící proud baterie.. Určení místa přerušení vodiče kabelu,
ř Je-li isolace neporušena, lze měřením kapacit
obou částí zjistit místo přerušení (obr. 1925, sv. Hledání místa přerušení
vodiče kabelu. Hledá přístrojem podle obr.
132. Při
trojfázovom kabelu lze
měřiti chodu, není-li
uzemněn nulový bod.
3) (1932), str
