Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
obě strany
od místa poruchy ubývá proud plášti.
Obr. 1297.
a) vodiče (obr. 73) na
zjištění kapacit částí vodiče;2) SH,
HB jiní dělají zvláštní
přístroje.
b) Jsou-li plášti ka
belu cizí potulné prou
dy, nutno jejich vliv od
strániti.
Na vedení jsou možné tyto
druhy poruch:
ítj ,
při čemž žádný neb jen je
den, neb oba přetržené
konce leží zemi (obr.
3) (1932), str. 86, str.\ kapacita délky kabelu je
v )
Stejně změří Cy\ toho x/C
Je-li isolace zeslabena, užije
se střídavého můstku (str. Chyba hledá podle úbytku napětí
v plášti kabelu nebo okolní zemi. Blížíme-li se
místu poruchy, výchylka
se zvětšuje změní směr
na místě poruchy. tomto úseku pak přesně zjistí místo chyby.. Hledá přístrojem podle obr.
b) Uzemnění jednoho nebo více vodičů, bez přetržení (obr. (1924),
*) Ett 1921
str. největší proud), pak x/y .
b)
kém Napájí-li se
vodič kabelu vysokým kmitočtem,
je resonanci, je-li X/4 (m),
kde délka kabelu,. 211.
_B.
Obr. 557, 922. 712.
133. Voltmetrem změří
napětí zdroje druhým voltmetrem odporem rv, jenž sérii
s kapacitou části kabelu, změří napětí Kmitočet proudu
je f.
Hledání místa vady přerušovaným proudem. Při
trojfázovom kabelu lze
měřiti chodu, není-li
uzemněn nulový bod.
‘ 1919, str. Jednu
zdravou fázi blízko kabelové hlavy spojí zem pak prochází proud
z vadné fáze přes zem vrací zdravé. Proud něm nastaví tak,
že při vypiatém měřicím proudu galvanometr nulu. Jde-li podél kabelu místa,
kde zdravá fáze uzemněna, zvuk nejprve silný, pak slábne,]
blížíme-li místu chyby opět sílí, překročení zanikne. 188. Metod užitých
při kabelech lze užiti jen výjimečně jen, není-li vadný vodič pře
rušen. met ody. 551.
Pro měření nutno znát hodnoty vedení:
x coL indukční reaktance (Q/km)
6= cúC kapacitní susceptance, j
str. 551b). 1925, sv. Měří obou koncích kmitočet při kterém na
stává resonance (t. Poruchy venkovního vedení.
132. 548), jenž zemní spojení,
se zavede měřící proud baterie.
254 Měření., ;
k tomu užívá periodicky přerušovaného proudu. délka
vlny. Je-li
přepínač poloze dostává galvanometr impulsy podle směru
proudu plášti jednu neb druhou stranu. 1
neb Tyto
hodnoty jsou úměrné délce
vodiče, jsou poměrně stálé
a nezávisí druhu poruchy.
C) Krátké spojení vodičů mezi sebou.. (m, 1/s),
kde jsou délky obou částí kabelu. &
P Co. Má-li stálou vý
chylku, způsobenou cizími proudy, odstraní tato pomocným
napětím obvodu galvanometru, jež nastaví běžcem od
poru Téhož účinku dosáhne isolačním transformátorem T,
je-li poloze je-li klíč spojen. při chybě jedné fázi
3fázového kabelu nejprv zjistí, mezi kterými dvěma kabelovými hla
vami chyba.jhu, jež napájí přes dělič napětí. Každý impuls trvá
*/2s jich 30— 40/min. Tento proud pozná
galvanometrom jenž se
připojí dva kontakty
a jež přitisknou
na plášť. Určení místa chyb vedení venkovního. Mimo hodí tyto t
způsoby zvláštní: [7jť) (J) r<
A. Určení místa přerušení vodiče kabelu,
ř Je-li isolace neporušena, lze měřením kapacit
obou částí zjistit místo přerušení (obr. 550.
T Souborná měření. Měří-li chodu, nesmí býti uzemněn
střední vodič.
255
Obr.
551a). Toho
lze užiti při proudu. BSEV 1932, str. Výhodné
je měřící proud pomalu přerušovat, takže galvanometr dostává
nárazy. místě poruchy přejde
proud vodiče pláště něho vstupuje země. 550).
e) Soc.
. Ruší-lí
cizí proudy téhož kmitočtu, spojí zdravá fáze zemí přes pře
rušovač asi 500 Tento zvuk jasně rozezná jiných. 549. Hledání místa přerušení
vodiče kabelu. pole, jež tím;
v zemi vzniká, zjišťuje telefonem, připojeným dvě elektrody,!
jež vrazí blízko sebe země. 637. 549
