Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
255
Obr.
133. Tento proud pozná
galvanometrom jenž se
připojí dva kontakty
a jež přitisknou
na plášť.
Obr. 550. 551b). 1297. Ruší-lí
cizí proudy téhož kmitočtu, spojí zdravá fáze zemí přes pře
rušovač asi 500 Tento zvuk jasně rozezná jiných. 549. 551. BSEV 1932, str. 557, 922.
‘ 1919, str. místě poruchy přejde
proud vodiče pláště něho vstupuje země. Jednu
zdravou fázi blízko kabelové hlavy spojí zem pak prochází proud
z vadné fáze přes zem vrací zdravé. &
P Co. Výhodné
je měřící proud pomalu přerušovat, takže galvanometr dostává
nárazy. Hledá přístrojem podle obr.
Na vedení jsou možné tyto
druhy poruch:
ítj ,
při čemž žádný neb jen je
den, neb oba přetržené
konce leží zemi (obr. 549. (1924),
*) Ett 1921
str. obě strany
od místa poruchy ubývá proud plášti. Proud něm nastaví tak,
že při vypiatém měřicím proudu galvanometr nulu. největší proud), pak x/y .
_B. Určení místa přerušení vodiče kabelu,
ř Je-li isolace neporušena, lze měřením kapacit
obou částí zjistit místo přerušení (obr. met ody., ;
k tomu užívá periodicky přerušovaného proudu. Je-li
přepínač poloze dostává galvanometr impulsy podle směru
proudu plášti jednu neb druhou stranu. (m, 1/s),
kde jsou délky obou částí kabelu. 1
neb Tyto
hodnoty jsou úměrné délce
vodiče, jsou poměrně stálé
a nezávisí druhu poruchy.
132.
b) Uzemnění jednoho nebo více vodičů, bez přetržení (obr. Má-li stálou vý
chylku, způsobenou cizími proudy, odstraní tato pomocným
napětím obvodu galvanometru, jež nastaví běžcem od
poru Téhož účinku dosáhne isolačním transformátorem T,
je-li poloze je-li klíč spojen. délka
vlny.
b)
kém Napájí-li se
vodič kabelu vysokým kmitočtem,
je resonanci, je-li X/4 (m),
kde délka kabelu,.
Pro měření nutno znát hodnoty vedení:
x coL indukční reaktance (Q/km)
6= cúC kapacitní susceptance, j
str.
551a). Blížíme-li se
místu poruchy, výchylka
se zvětšuje změní směr
na místě poruchy. Mimo hodí tyto t
způsoby zvláštní: [7jť) (J) r<
A.
a) vodiče (obr. 1925, sv. Určení místa chyb vedení venkovního. 548), jenž zemní spojení,
se zavede měřící proud baterie..
Obr. 188.
C) Krátké spojení vodičů mezi sebou. Metod užitých
při kabelech lze užiti jen výjimečně jen, není-li vadný vodič pře
rušen. Každý impuls trvá
*/2s jich 30— 40/min. pole, jež tím;
v zemi vzniká, zjišťuje telefonem, připojeným dvě elektrody,!
jež vrazí blízko sebe země.
T Souborná měření. Chyba hledá podle úbytku napětí
v plášti kabelu nebo okolní zemi. 712.
e) Soc.
b) Jsou-li plášti ka
belu cizí potulné prou
dy, nutno jejich vliv od
strániti. Hledání místa přerušení
vodiče kabelu. tomto úseku pak přesně zjistí místo chyby. Měří-li chodu, nesmí býti uzemněn
střední vodič. Měří obou koncích kmitočet při kterém na
stává resonance (t. Poruchy venkovního vedení.
.
254 Měření. 637.. 211. 550). Toho
lze užiti při proudu. Voltmetrem změří
napětí zdroje druhým voltmetrem odporem rv, jenž sérii
s kapacitou části kabelu, změří napětí Kmitočet proudu
je f.jhu, jež napájí přes dělič napětí. 86, str. 73) na
zjištění kapacit částí vodiče;2) SH,
HB jiní dělají zvláštní
přístroje.
Hledání místa vady přerušovaným proudem.
3) (1932), str.\ kapacita délky kabelu je
v )
Stejně změří Cy\ toho x/C
Je-li isolace zeslabena, užije
se střídavého můstku (str. Jde-li podél kabelu místa,
kde zdravá fáze uzemněna, zvuk nejprve silný, pak slábne,]
blížíme-li místu chyby opět sílí, překročení zanikne. při chybě jedné fázi
3fázového kabelu nejprv zjistí, mezi kterými dvěma kabelovými hla
vami chyba. Při
trojfázovom kabelu lze
měřiti chodu, není-li
uzemněn nulový bod
