Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
ěře . Veličina jiných měřených veličinách, jako
na užitém napětí neb proudu.
c Zde třeba nastaviti proud neb napětí na
zcela určitou hodnotu (na př.
2.
Sumec: Návody cvičením, Brno 1920, Donátův fond.
P Měřený odpor Wheatstoneovým můstkem (drátovým) a\l,
at části drátu.
P Měří-li prord tangentovou busolou, lze měnit
libovolně šunty. odpor napětí proudu lze
měřiti libovolným proudem neb napětím nejlépe, nastaví-li se
proud napětí tak, aby četlo hlavních dílcích stupnice.
. 3
děliti složky měření ,. přístrojů; opravy čtení přístrojů. př. Veličina jiných měřených veličinách, jako na
proudu neb napětí, neb jiné veličině. Pro ostatní složky (měřené veličiny) podle (2—5)
dp ]/(3 dlll)*-\- (dblb)--\- dhjh)*-f {dala)' 1/100
a podle (6) l\l 6/6 dh',h ala 1/100 ]/4 1/200 ;
tedy nutno změřiti 0’l7(,/u, 0’5°/„. lze změřiti snadno velkou přesností, takže je
považujeme konstantu..
Proud ovšem nesmí býti přílišný, aby nezpůsobil oteplení. Tyto mají význam jen při nej
přesnějších měřeních.Všeobecný úvod. jmenovitou). Jsou zv.
O jsou: podmíněné metodou, př. magnetisační křivka,
svítivost neb spotřeba žárovky závislosti napětí. Minimum
je při [//¿i a)]/ čili při Z/2 tedy uprostřed drátu. vlastní spotřeba
.. př. Měřicí metoda má
býti taková, aby nejrychleji vedla íli; ani zbytečně přesná,
ani zbytečně nákladná. Poměrná chyba di\i cřa/sin (a). Nejmenší při
dep (a)¡da čehož cos 45°. různě; nejjednodušeji však podie
> m
du div n
je-li složek měření (veličin).
P volí podle žádané přesnosti výsledku;
podle toho volí metoda přístroje. Je-li a-j- a\(l— a), dxjx lda\a a). účelné, aby všechny složky
byly určeny tak přesně, aby jejich vliv přesnost výsledku byl
asi stejný.
N Lze-li některé veličiny
při měření měnit libovolně, najít jejich nejvhodnější velikost. při měření objemu válce průměru délky má
se určiti průměr dvojnásobnou poměrnou přesností než délka,
neboť výsledku druhé mocnině. př.
2.
P změřiti pravděpodobnou přesností 1"/!* modul pružnosti E
na tyči obdélným průřezem stranami délky TyČ prohne silou
P Cl. Pak l3l4bh3a.
Zavádět opravy třeba, jen jsou-li větší než pravděpodobná
chyba měření.1) měření zjišťuje:
1
