Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
P změřiti pravděpodobnou přesností 1"/!* modul pružnosti E
na tyči obdélným průřezem stranami délky TyČ prohne silou
P Cl. Poměrná chyba di\i cřa/sin (a). 3
děliti složky měření ,.
O jsou: podmíněné metodou, př. lze změřiti snadno velkou přesností, takže je
považujeme konstantu. odpor napětí proudu lze
měřiti libovolným proudem neb napětím nejlépe, nastaví-li se
proud napětí tak, aby četlo hlavních dílcích stupnice. Nejmenší při
dep (a)¡da čehož cos 45°. Jsou zv. př. magnetisační křivka,
svítivost neb spotřeba žárovky závislosti napětí. př. při měření objemu válce průměru délky má
se určiti průměr dvojnásobnou poměrnou přesností než délka,
neboť výsledku druhé mocnině.
P Měřený odpor Wheatstoneovým můstkem (drátovým) a\l,
at části drátu..
c Zde třeba nastaviti proud neb napětí na
zcela určitou hodnotu (na př.1) měření zjišťuje:
1. přístrojů; opravy čtení přístrojů. Je-li a-j- a\(l— a), dxjx lda\a a). účelné, aby všechny složky
byly určeny tak přesně, aby jejich vliv přesnost výsledku byl
asi stejný. Veličina jiných měřených veličinách, jako na
proudu neb napětí, neb jiné veličině..
Proud ovšem nesmí býti přílišný, aby nezpůsobil oteplení.Všeobecný úvod.
P Měří-li prord tangentovou busolou, lze měnit
libovolně šunty. různě; nejjednodušeji však podie
> m
du div n
je-li složek měření (veličin). Měřicí metoda má
býti taková, aby nejrychleji vedla íli; ani zbytečně přesná,
ani zbytečně nákladná. Tyto mají význam jen při nej
přesnějších měřeních.
.
N Lze-li některé veličiny
při měření měnit libovolně, najít jejich nejvhodnější velikost. jmenovitou).
2. Pak l3l4bh3a. Minimum
je při [//¿i a)]/ čili při Z/2 tedy uprostřed drátu. Veličina jiných měřených veličinách, jako
na užitém napětí neb proudu. vlastní spotřeba
.
P volí podle žádané přesnosti výsledku;
podle toho volí metoda přístroje. ěře .
Zavádět opravy třeba, jen jsou-li větší než pravděpodobná
chyba měření. př.
Sumec: Návody cvičením, Brno 1920, Donátův fond.
2. Pro ostatní složky (měřené veličiny) podle (2—5)
dp ]/(3 dlll)*-\- (dblb)--\- dhjh)*-f {dala)' 1/100
a podle (6) l\l 6/6 dh',h ala 1/100 ]/4 1/200 ;
tedy nutno změřiti 0’l7(,/u, 0’5°/„
