Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Všeobecný úvod. Veličina jiných měřených veličinách, jako na
proudu neb napětí, neb jiné veličině.
2. odpor napětí proudu lze
měřiti libovolným proudem neb napětím nejlépe, nastaví-li se
proud napětí tak, aby četlo hlavních dílcích stupnice. různě; nejjednodušeji však podie
> m
du div n
je-li složek měření (veličin). Pak l3l4bh3a.
Sumec: Návody cvičením, Brno 1920, Donátův fond. Pro ostatní složky (měřené veličiny) podle (2—5)
dp ]/(3 dlll)*-\- (dblb)--\- dhjh)*-f {dala)' 1/100
a podle (6) l\l 6/6 dh',h ala 1/100 ]/4 1/200 ;
tedy nutno změřiti 0’l7(,/u, 0’5°/„. Jsou zv.
P změřiti pravděpodobnou přesností 1"/!* modul pružnosti E
na tyči obdélným průřezem stranami délky TyČ prohne silou
P Cl. př. př. lze změřiti snadno velkou přesností, takže je
považujeme konstantu. Minimum
je při [//¿i a)]/ čili při Z/2 tedy uprostřed drátu. účelné, aby všechny složky
byly určeny tak přesně, aby jejich vliv přesnost výsledku byl
asi stejný. ěře .
. 3
děliti složky měření ,. magnetisační křivka,
svítivost neb spotřeba žárovky závislosti napětí.
O jsou: podmíněné metodou, př. přístrojů; opravy čtení přístrojů.1) měření zjišťuje:
1.
P Měřený odpor Wheatstoneovým můstkem (drátovým) a\l,
at části drátu.
Zavádět opravy třeba, jen jsou-li větší než pravděpodobná
chyba měření. jmenovitou).
2. vlastní spotřeba
. Tyto mají význam jen při nej
přesnějších měřeních..
c Zde třeba nastaviti proud neb napětí na
zcela určitou hodnotu (na př. Nejmenší při
dep (a)¡da čehož cos 45°.
P volí podle žádané přesnosti výsledku;
podle toho volí metoda přístroje. př. při měření objemu válce průměru délky má
se určiti průměr dvojnásobnou poměrnou přesností než délka,
neboť výsledku druhé mocnině. Je-li a-j- a\(l— a), dxjx lda\a a).
Proud ovšem nesmí býti přílišný, aby nezpůsobil oteplení. Měřicí metoda má
býti taková, aby nejrychleji vedla íli; ani zbytečně přesná,
ani zbytečně nákladná.
P Měří-li prord tangentovou busolou, lze měnit
libovolně šunty. Veličina jiných měřených veličinách, jako
na užitém napětí neb proudu.. Poměrná chyba di\i cřa/sin (a).
N Lze-li některé veličiny
při měření měnit libovolně, najít jejich nejvhodnější velikost
