Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Minimum
je při [//¿i a)]/ čili při Z/2 tedy uprostřed drátu.Všeobecný úvod. jmenovitou). magnetisační křivka,
svítivost neb spotřeba žárovky závislosti napětí.
2.1) měření zjišťuje:
1.
P Měřený odpor Wheatstoneovým můstkem (drátovým) a\l,
at části drátu. Pak l3l4bh3a. 3
děliti složky měření ,.
P změřiti pravděpodobnou přesností 1"/!* modul pružnosti E
na tyči obdélným průřezem stranami délky TyČ prohne silou
P Cl. Je-li a-j- a\(l— a), dxjx lda\a a).
c Zde třeba nastaviti proud neb napětí na
zcela určitou hodnotu (na př. účelné, aby všechny složky
byly určeny tak přesně, aby jejich vliv přesnost výsledku byl
asi stejný. Měřicí metoda má
býti taková, aby nejrychleji vedla íli; ani zbytečně přesná,
ani zbytečně nákladná. Poměrná chyba di\i cřa/sin (a)..
O jsou: podmíněné metodou, př.
P Měří-li prord tangentovou busolou, lze měnit
libovolně šunty.
Sumec: Návody cvičením, Brno 1920, Donátův fond. vlastní spotřeba
. Pro ostatní složky (měřené veličiny) podle (2—5)
dp ]/(3 dlll)*-\- (dblb)--\- dhjh)*-f {dala)' 1/100
a podle (6) l\l 6/6 dh',h ala 1/100 ]/4 1/200 ;
tedy nutno změřiti 0’l7(,/u, 0’5°/„. Jsou zv. př. přístrojů; opravy čtení přístrojů. ěře . odpor napětí proudu lze
měřiti libovolným proudem neb napětím nejlépe, nastaví-li se
proud napětí tak, aby četlo hlavních dílcích stupnice.
Proud ovšem nesmí býti přílišný, aby nezpůsobil oteplení.
P volí podle žádané přesnosti výsledku;
podle toho volí metoda přístroje. lze změřiti snadno velkou přesností, takže je
považujeme konstantu.. Tyto mají význam jen při nej
přesnějších měřeních.
2. Veličina jiných měřených veličinách, jako na
proudu neb napětí, neb jiné veličině. Nejmenší při
dep (a)¡da čehož cos 45°. různě; nejjednodušeji však podie
> m
du div n
je-li složek měření (veličin).
.
Zavádět opravy třeba, jen jsou-li větší než pravděpodobná
chyba měření. př. při měření objemu válce průměru délky má
se určiti průměr dvojnásobnou poměrnou přesností než délka,
neboť výsledku druhé mocnině. Veličina jiných měřených veličinách, jako
na užitém napětí neb proudu.
N Lze-li některé veličiny
při měření měnit libovolně, najít jejich nejvhodnější velikost. př
