Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
b) Chyby vlivem okolí, nepravidelně kolísající
kol určité střední hodnoty (teplota okolí). mag polem zemským, neb
mag polem přípojnic, teplotou odlišnou „norm ální“ zmenší se
pomocným měřením, kompensací (na př.
|3) Pozorovací chyby, př.
y) Chyba metody; zmenšit účelným provedením měření,
pomocným měřením, vypočtenou korekcí. pro u/v da/a (2)
pro da/a (3)
u v
m .
Ku př. zpoždění při měření času stopkami.
Podle povahy1) jsou chyby:
a) Nepřesností etalonu, nímž měřená veličina
srovnává, př.
Ô) Chyby livy vnějšími, př. teploty), změnou polohy
přístroje, komutací baterie. 1009. které určují výsledek vztahem
a f(u ají-li naměřené hodnoty absolutní chyby U,
dv, div, výsledku
da=(Jí■**}+(Jí■dv)+(Jídw)+••• (i)
Sečítají tedy jednotlivé chyby tak, každá částečná chyba
výslednou chybu zvětší.
C Veličina vypočte
z jiných naměřených veličin ,. příklady, Praha 1920, ČMT. Při nulovém měření odstraní emsíly
kontaktní termoel. metodou nulovou
výchylku galvanometru bere výchylka při odpojeném zdroji. můstek příliš hrubým dělením měřicího drátu, ale velm i
citlivým galvanometrem, neb naopak; zmenší příznivějším pod
mínkami opakováním měření. normál odporu, stupnice, měřítka.
2) List: Elektrotech.
..
|3) Neúplným dodržením teoretických předpokladů, jako změna
odporu vodiče proudem, kolísání napětí zdroje.
y) Pozorovací chyby způsobené nemožností dokonalého čtení, na
př.
pro ----- --------h ----- (4)
a v
P při měření nepřímém je
dpa —
f(Jíd“)+(JíH+( +••• (5)
M á-li nepřímo měřená veličina změřiti předepsanou přes-,
ností, aby pravděpodobná chyba byla dpa, může přesnost roz-
») ETZ 1928, str. jednoduchých funkcích výpočet
zjednoduší.Měření
