Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
|3) Pozorovací chyby, př.
|3) Neúplným dodržením teoretických předpokladů, jako změna
odporu vodiče proudem, kolísání napětí zdroje.
y) Chyba metody; zmenšit účelným provedením měření,
pomocným měřením, vypočtenou korekcí. teploty), změnou polohy
přístroje, komutací baterie. mag polem zemským, neb
mag polem přípojnic, teplotou odlišnou „norm ální“ zmenší se
pomocným měřením, kompensací (na př.
2) List: Elektrotech. zpoždění při měření času stopkami.
y) Pozorovací chyby způsobené nemožností dokonalého čtení, na
př.
.
Ku př. příklady, Praha 1920, ČMT.Měření. 1009. můstek příliš hrubým dělením měřicího drátu, ale velm i
citlivým galvanometrem, neb naopak; zmenší příznivějším pod
mínkami opakováním měření.
Ô) Chyby livy vnějšími, př. normál odporu, stupnice, měřítka. jednoduchých funkcích výpočet
zjednoduší. Při nulovém měření odstraní emsíly
kontaktní termoel. pro u/v da/a (2)
pro da/a (3)
u v
m .. metodou nulovou
výchylku galvanometru bere výchylka při odpojeném zdroji.
b) Chyby vlivem okolí, nepravidelně kolísající
kol určité střední hodnoty (teplota okolí).
Podle povahy1) jsou chyby:
a) Nepřesností etalonu, nímž měřená veličina
srovnává, př. které určují výsledek vztahem
a f(u ají-li naměřené hodnoty absolutní chyby U,
dv, div, výsledku
da=(Jí■**}+(Jí■dv)+(Jídw)+••• (i)
Sečítají tedy jednotlivé chyby tak, každá částečná chyba
výslednou chybu zvětší.
C Veličina vypočte
z jiných naměřených veličin ,.
pro ----- --------h ----- (4)
a v
P při měření nepřímém je
dpa —
f(Jíd“)+(JíH+( +••• (5)
M á-li nepřímo měřená veličina změřiti předepsanou přes-,
ností, aby pravděpodobná chyba byla dpa, může přesnost roz-
») ETZ 1928, str
