Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Měření. jednoduchých funkcích výpočet
zjednoduší.
Podle povahy1) jsou chyby:
a) Nepřesností etalonu, nímž měřená veličina
srovnává, př. 1009. zpoždění při měření času stopkami. metodou nulovou
výchylku galvanometru bere výchylka při odpojeném zdroji.
C Veličina vypočte
z jiných naměřených veličin ,.
2) List: Elektrotech. které určují výsledek vztahem
a f(u ají-li naměřené hodnoty absolutní chyby U,
dv, div, výsledku
da=(Jí■**}+(Jí■dv)+(Jídw)+••• (i)
Sečítají tedy jednotlivé chyby tak, každá částečná chyba
výslednou chybu zvětší. normál odporu, stupnice, měřítka.
y) Pozorovací chyby způsobené nemožností dokonalého čtení, na
př. pro u/v da/a (2)
pro da/a (3)
u v
m .
Ô) Chyby livy vnějšími, př.
b) Chyby vlivem okolí, nepravidelně kolísající
kol určité střední hodnoty (teplota okolí).
|3) Neúplným dodržením teoretických předpokladů, jako změna
odporu vodiče proudem, kolísání napětí zdroje. Při nulovém měření odstraní emsíly
kontaktní termoel.
y) Chyba metody; zmenšit účelným provedením měření,
pomocným měřením, vypočtenou korekcí. teploty), změnou polohy
přístroje, komutací baterie. příklady, Praha 1920, ČMT. mag polem zemským, neb
mag polem přípojnic, teplotou odlišnou „norm ální“ zmenší se
pomocným měřením, kompensací (na př.
Ku př..
.
|3) Pozorovací chyby, př. můstek příliš hrubým dělením měřicího drátu, ale velm i
citlivým galvanometrem, neb naopak; zmenší příznivějším pod
mínkami opakováním měření.
pro ----- --------h ----- (4)
a v
P při měření nepřímém je
dpa —
f(Jíd“)+(JíH+( +••• (5)
M á-li nepřímo měřená veličina změřiti předepsanou přes-,
ností, aby pravděpodobná chyba byla dpa, může přesnost roz-
») ETZ 1928, str
