Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
y) Pozorovací chyby způsobené nemožností dokonalého čtení, na
př.. metodou nulovou
výchylku galvanometru bere výchylka při odpojeném zdroji. 1009. Při nulovém měření odstraní emsíly
kontaktní termoel. pro u/v da/a (2)
pro da/a (3)
u v
m . mag polem zemským, neb
mag polem přípojnic, teplotou odlišnou „norm ální“ zmenší se
pomocným měřením, kompensací (na př.
C Veličina vypočte
z jiných naměřených veličin ,.
.
|3) Neúplným dodržením teoretických předpokladů, jako změna
odporu vodiče proudem, kolísání napětí zdroje.
Ô) Chyby livy vnějšími, př. zpoždění při měření času stopkami. normál odporu, stupnice, měřítka. jednoduchých funkcích výpočet
zjednoduší.
2) List: Elektrotech.
Ku př. které určují výsledek vztahem
a f(u ají-li naměřené hodnoty absolutní chyby U,
dv, div, výsledku
da=(Jí■**}+(Jí■dv)+(Jídw)+••• (i)
Sečítají tedy jednotlivé chyby tak, každá částečná chyba
výslednou chybu zvětší.Měření. příklady, Praha 1920, ČMT.
pro ----- --------h ----- (4)
a v
P při měření nepřímém je
dpa —
f(Jíd“)+(JíH+( +••• (5)
M á-li nepřímo měřená veličina změřiti předepsanou přes-,
ností, aby pravděpodobná chyba byla dpa, může přesnost roz-
») ETZ 1928, str.
b) Chyby vlivem okolí, nepravidelně kolísající
kol určité střední hodnoty (teplota okolí). teploty), změnou polohy
přístroje, komutací baterie. můstek příliš hrubým dělením měřicího drátu, ale velm i
citlivým galvanometrem, neb naopak; zmenší příznivějším pod
mínkami opakováním měření.
Podle povahy1) jsou chyby:
a) Nepřesností etalonu, nímž měřená veličina
srovnává, př.
y) Chyba metody; zmenšit účelným provedením měření,
pomocným měřením, vypočtenou korekcí.
|3) Pozorovací chyby, př
