Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
pro u/v da/a (2)
pro da/a (3)
u v
m . jednoduchých funkcích výpočet
zjednoduší. můstek příliš hrubým dělením měřicího drátu, ale velm i
citlivým galvanometrem, neb naopak; zmenší příznivějším pod
mínkami opakováním měření.
.
y) Chyba metody; zmenšit účelným provedením měření,
pomocným měřením, vypočtenou korekcí.
2) List: Elektrotech. normál odporu, stupnice, měřítka.
|3) Pozorovací chyby, př.
Podle povahy1) jsou chyby:
a) Nepřesností etalonu, nímž měřená veličina
srovnává, př.
|3) Neúplným dodržením teoretických předpokladů, jako změna
odporu vodiče proudem, kolísání napětí zdroje. 1009.
C Veličina vypočte
z jiných naměřených veličin ,.
y) Pozorovací chyby způsobené nemožností dokonalého čtení, na
př. Při nulovém měření odstraní emsíly
kontaktní termoel.Měření.. které určují výsledek vztahem
a f(u ají-li naměřené hodnoty absolutní chyby U,
dv, div, výsledku
da=(Jí■**}+(Jí■dv)+(Jídw)+••• (i)
Sečítají tedy jednotlivé chyby tak, každá částečná chyba
výslednou chybu zvětší.
Ku př.
pro ----- --------h ----- (4)
a v
P při měření nepřímém je
dpa —
f(Jíd“)+(JíH+( +••• (5)
M á-li nepřímo měřená veličina změřiti předepsanou přes-,
ností, aby pravděpodobná chyba byla dpa, může přesnost roz-
») ETZ 1928, str.
b) Chyby vlivem okolí, nepravidelně kolísající
kol určité střední hodnoty (teplota okolí). teploty), změnou polohy
přístroje, komutací baterie. metodou nulovou
výchylku galvanometru bere výchylka při odpojeném zdroji.
Ô) Chyby livy vnějšími, př. zpoždění při měření času stopkami. mag polem zemským, neb
mag polem přípojnic, teplotou odlišnou „norm ální“ zmenší se
pomocným měřením, kompensací (na př. příklady, Praha 1920, ČMT
