Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 24 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
jednoduchých funkcích výpočet zjednoduší. . mag polem zemským, neb mag polem přípojnic, teplotou odlišnou „norm ální“ zmenší se pomocným měřením, kompensací (na př. metodou nulovou výchylku galvanometru bere výchylka při odpojeném zdroji. y) Chyba metody; zmenšit účelným provedením měření, pomocným měřením, vypočtenou korekcí. Ô) Chyby livy vnějšími, př. Ku př. zpoždění při měření času stopkami. 2) List: Elektrotech.. |3) Neúplným dodržením teoretických předpokladů, jako změna odporu vodiče proudem, kolísání napětí zdroje. pro ----- --------h ----- (4) a v P při měření nepřímém je dpa — f(Jíd“)+(JíH+( +••• (5) M á-li nepřímo měřená veličina změřiti předepsanou přes-, ností, aby pravděpodobná chyba byla dpa, může přesnost roz- ») ETZ 1928, str. příklady, Praha 1920, ČMT. b) Chyby vlivem okolí, nepravidelně kolísající kol určité střední hodnoty (teplota okolí). normál odporu, stupnice, měřítka. 1009. teploty), změnou polohy přístroje, komutací baterie. Při nulovém měření odstraní emsíly kontaktní termoel. pro u/v da/a (2) pro da/a (3) u v m .Měření. Podle povahy1) jsou chyby: a) Nepřesností etalonu, nímž měřená veličina srovnává, př. můstek příliš hrubým dělením měřicího drátu, ale velm i citlivým galvanometrem, neb naopak; zmenší příznivějším pod­ mínkami opakováním měření. C Veličina vypočte z jiných naměřených veličin ,. které určují výsledek vztahem a f(u ají-li naměřené hodnoty absolutní chyby U, dv, div, výsledku da=(Jí■**}+(Jí■dv)+(Jídw)+••• (i) Sečítají tedy jednotlivé chyby tak, každá částečná chyba výslednou chybu zvětší. |3) Pozorovací chyby, př. y) Pozorovací chyby způsobené nemožností dokonalého čtení, na př