Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
dělá zařízení, jež měří otáčky kotvy čas a
po měření elměr odepne.222 Měření. 79. Kontaktem buď jemný kartáček
nebo vhodně umístěný rtuťový meniskus. obvodu kotouče elměru, nasadí se
kovový hrot, druhý připevní isolovaně kostru elměru přivede
se asi 10.
Při zkoušení třeba znát konstantu elměru převod Pro-
chází-li elměrem dobu (vteřin) stálý výkon (kW), měřený
wattmetrem, neb proudu voltmetrem ampérmetrem, projde
práce (kWh), kotouč elměru vykoná otáček, rozdíl čtení
číselníku začátku konci měření Pro elměr bez chyby
platí vztahy:
n r/3600=p4 (kW, kWh)
A í/3600 (kWh, kW, s)
Elměr zkouší tak, vypočte čas 3600 n/p (kW, s)
pro vhodně zvolený počet otáček Skutečný čas naměřený stopkami
je však jiný, pak chyba elměru 100 ť)/t °/o- Změří-li
se číselníku též jest skutečná konstanta t/3600 (kW,
s). 269. začátku konci měření se
jiným elmagnetem automaticky stisknou stopky.000 malinkého transformátoru. —
Estel2) užívá mechanického kontaktu, jenž při každé otáčce
kotvy okamžik uzavře. Gewecke a
Krukowski (SS)3) připevní osu kotouče elměru malé zrcátko,
na něž namíří čočkou světelný paprsek. Hroty leží tak,
že při každé otáčce přeskočí mezi nimi jiskra. Zde se
práce prošlá zkoušeným elměrem měří jiným elměrem, takže při
>) 1913, str. Tak lze měřit 0'01 sek. zrcátka paprsek
odráží při otáčení kotouče vrhne při každé otáčce krátký
okamžik selenovou buňku větvi WheatstoneOva můstku. Tento impuls se
zaznamenává pásku současně impulsem chronometru. 196). —') 1927, str. Impulsy automaticky
sčítají tak, západkou dostávající pohyb elektromagnetu
otočí rohatka vždy jeden zub.
Vzorce jsou přesné při malém (viz str.
. ETZ
1919, str. 522. osu zkoušeného elměru připevní
jemný drátek, jenž při každé otáčce uzavře kontakt, jinak však ne
brzdí. Tento proud lze pak
nastavit tak, mag polem brzdicího magnetu dává moment
právě vyvažující tření kontaktu. Při tomto způsobu zkoušení musí míti zdroje proudu
stálé napětí. Thompson zaznamenává čas otáčky elměru
na pohyblivém pásku papíru. 358. 246; 1913, str. 1920, str.
120. stačí zkoušku elměru
jen sek. Zařízení hodí měření jednotlivých elměrů zkušebně. Zkoušení elměru jiným elměrem.
vením dělá HB. jmenovité konstanty opět 100 (6* C')/C °/0.
Tento impuls zapisuje pohyblivém pásku značkami chro
nometru.
Chyba času vyloučí měření zrychlí za
z času. Aby jeho tření nerušilo, umístěn tak,
že proud jdoucí brzdicím kotoučem radiálně osy kontaktu
jde vzduchovou mezerou brzdicího magnetu. Úvod
