Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
5. měření proudu napětím odporem. Rozdělení
chyb podle původu, dále střední pravděpodobné chyby viz str. Podle podstaty jsou:
a) Číselná hodnota měřené veličiny zjistí
srovnáním etalonem téže veličiny, př. 1
..
L Všeobecný úvod. 196. .
Ing.
2) Viz též str. bez rozměru.
b) číselná hodnota žádané veličiny získá
měřením jiných veličin výpočtem vztahů mezi nimi veličinou
žádanou, př.
Měření užívaná výhradně elektrotechnice slaboproudé, jakož zkou
šení elektrotechnických hmot, bude dalších částech Technického
průvodce. Poměrná procentní chyba hodí lépe po
souzení přesnosti než absolutní chyba.
proud ampérmetrem). Tato měření často označují jako . měření můstková).
V tomto oddílu jsou měření užívaná elektrotechnice silnoproudé.
Technický průvodce, seš. Měření výhradně fysikální Technického průvodce nelze
pojmout. ozdil2) naměřená hodnota správná hodnota da,
je da/a, í
c 100da/a. str. Druhy měření chyb.
C Každé měření určitou omezenou přesnost,
má vždy chyby. 14.
b) Měření vyžaduje splnění určitých podmínek,
což pozná tím, indikační přístroj zaujme nulovou polohu (na
př. konečně měření podkladem
vyúčtování elektřiny, plynu, páry atd. Něm Ing. Technická měření mají význam pro technický výzkum
v laboratořích, továrnách, elektrárnách drahách, dále pro kontrolu
výroby, zkoušení hotových výrobků strojů přístrojů, kontrolu služby
a výroby elektrárnách, průmyslových závodech, elektrochemických
továrnách, elektrických drah pod. měření délek měřítkem,
času stopkami pod.
') ATM 1932 čís. Tato měření
se nazývají zakládají-li měření základních veličin
délky, hmoty času. Měřením zjišťuje číselná hodnota
veličiny. List.
Podle způsobu provedení jsou :
a) Veličina měří měřicím přístrojem,
jehož výchylka přímo neb nepřímo měřenou veličinu (na př.
1