Vydal: Státní nakladatelství technické literatury
Autor: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí ve Státním nakladatelství technické literatury
Strana 64 z 80
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Názor, technické vyjadřování své zá
kony své předpisy, odlišné spisovné češtiny,
je pověra lidí, kteří chtějí takto obhájit neschůd-
nou cestičku, níž ubírají. Aby forma vy
rovnala obsahu.vědeckých technických publikací vždy
kladl důraz především „co“ otázka „jak“
ustupovala pozadí. Otázka formy díla
patřívala kompetence díla uměleckého, lite
rárního, beletristického.-
T gi
. např.
-N.
Zákony spisovného jazyka platí stejně pro knihy
beletristické jako pro knihy odborné, jsou
knihy jakéhokoli vědního nebo technického
oboru.
Názor, technickém díle, knize nebo
článku anebo jakémkoli časopiseckém příspěv
ku, důležitý jen obsah nezáleží formě,
jakou podán, uplatňuje leckde, mnohdy
značně náročně, dnes. technické češtině. Ale dlužno říci, to
už jen názor ojedinělý, nenalézající oporu ve
skutečném stavu věcí. Nelze dělit češti
nu technickou netechnickou, tj. Ten dílenský slang,
ta hantýrka laboratoří právě jsou kazy
technické literatury, něž budeme rovněž upo
zorňovat, abychom jim spisovné technické
češtině vyhýbali. Velká většina rukopisů technických
knih podléhá dnes nejen redakční, nýbrž právě
i jazykové úpravě bylo jen přát, aby
rukopisy upravovali autorům vždycky jen na
slovo vzatí jazykoví odborníci, nikoli eufe
misticky řečeno amatéři.
beletristickou, románovou nebo povídkovou,
jako nemáme češtinu dejme tomu vesnickou,
městskou, dělnickou, vojenskou civilní atd. dnešní době věnuje
jazyku, tím formě, technických knih tolik
pozornosti, dřívějším časům nikdy
ani nezdálo.
měly stejně dobrou úroveň.
Ale nesporné, pokrok proti dřívějšku tu
je, nemalý. Budeme si
ovšem všímat právě zejména odborné technické
mluvy věříme, budeme moci lecčemu
dobrému pomoci lecčemu špatnému zabránit
nebo omezit. Zavádíme-li čísla nového
ročníku Technického magazínu také jazykovou
rubriku, jazykový koutek, jaký nalezne čtenář
dnes slušném počtu časopisů, chceme tím
také aspoň skromně přispět zvýšení úrovně
vyjadřování technické literatuře.
Především bychom rádi při této příležitosti
vyvrátili jeden blud, nějž autoři technic
kých knih, článků příspěvků všeho druhu
často odvolávají. Blud tzv. Dávala nich před
nost obsahu před formou. tom nám budou jistě nápo
mocni čtenáři svými náměty, dotazy pří
spěvky., jež proniká některými svými obra
ty, výrazy způsoby velmi často technických
textů kterou právě označují někteří technikové
za „technickou“ češtinu. Správné české vyjádření prý
porušilo smysl nebo obsah jejich problému. Hlavně však chce
radit technikům, jak mají počínat, aby psali
česky aby obě složky jejich psaného díla -
obsah forma byly rovnocenné aby obě. Proto velkou větši
nou nevěnovala valná pozornost jazyku děl vě
deckých, zejména pak technických, když bylo
také možno najít mezi nimi díla pozoruhodné
čistoty jazykové stránce stylistické výtečná. právě ten kolorit technické
mluvy, němž jsme mluvili výše, neznamená
to odklon spisovné řeči.
Existuje totiž jen jedna spisovná čeština, je
jíž zákony platí pro všechny druhy literatury, ať
beletrii nebo vědu techniku. Naši jazykovou rubriku budeme
ovšemvést, jak samozřejmé,nazákladě nových
Pravidel českého pravopisu výkladů rozhlaso
výchjazykových koutků vždy dohoděs Ústa
vemprojazyk český ČSAV.
Musí ovšem respektovat technická termino
logie, musí dbát odborné frazeologie, vazeb,
obratů apod.
Poznámka. Řeč jednotlivých stavů stejně jako
řeč různých krajů své odstíny, svůj kolorit, za
barvení, své výrazivo, své vyjadřovací pro
středky, jimiž lze práci určitého oboru nebo
prostředí jejímu prospěchu podbarvit, ale
zásadám pravidlům spisovné řeči, mluvnickým
i stylistickým jako pravopisným, musí při
způsobit každá literární práce, technická ne
technická. dovozují, že
jejich technický problém nelze vyjádřit „nor
mální“ spisovnou češtinou, nýbrž pro jeho
přesné vyjádření nutno volit technický obrat,
který není vždy zrovna dobré shodě jazyko
vou správností.
Skoro žádné vědecké nebo technické dílo ne
bylo však podrobováno zvláštní jazykové úpravě
anebo aspoň nebylo takových technických knih,
do nichž nahlédl ještě před jejich vydáním
také jazykovědec, nijak hodně. Něco jiného řeč
mluvená, řeč dílen anebo laboratoří, ústavů,
kateder atd. Rovněž bylo žá
doucí, aby češtinu odborných technických
časopisů revidovali jazykoví odborníci.
Není pochyby, technický jazykový koutek
bude mít dlouho čem psát.
A nedají říci, všechno světě vy
jádřit technicky správně dobře česky. tomto
směru jsou časopisy zatím ještě daleko kni
hami
