Vydal: Státní nakladatelství technické literatury
Autor: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí ve Státním nakladatelství technické literatury
Strana 43 z 80
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Vypěstovat krystaly soli kamenné
z vodného roztoku celkem snadné.
Řekněme zde aspoň
mické krystalografii.
P . Takovéto
krystaly jsou však uvnitř plny strukturních de
fektů mají daleko pravidelnosti, kterou
nutně vyžadujeme pro krystaly používané
v technické praxi nebo výzkumům. Již počátku
vědecké krystalografie byly vyslovovány teorie
o vnitřní stavbě krystalů byly matematicky
vypočítávány.
Byly objeveny zákony jejich souměrností, ma
tematické vztahy mezi jednotlivými plochami
(tvary), krystalové třídy oddělení. Nositelem vlastností je
tedy struktura vnější vzhled pouze jejím
projevem.
Souběžně výzkumem krystalových tvarů se
studovaly jejich vlastnosti. Proto krystalografie, která studuje
vlastnosti krystalů, nepotřebuje pravidelné
mnohostěny, které nazýváme krystaly. Sledovala chemická homo
genita byly objeveny zákony izomorfii, poly-
morfismus, zákony pravidelného srůstání řada
dalších chemických vlastností. tomu
se hodí pouze krystaly nebo monokrystaly vy
pěstované taveniny soli kamenné, nejsou ni
33
.ókamžiku, fedy člověk začal uvědomovat
různé jevy okolní přírody, začal všímat
i krystalů.
JižH auyapo něm Boyle, Guglielmnfta Romé
de 1’Isle správně vystihli, krystalový tvar je
stálá neměnná vlastnost chemické sloučeniny. Krystalochemie
vysvětlila již mnohé zákonitosti hmoty.
Studium krystalů obnovilo starověkou ideu
o molekulární stavbě hmoty.
Krystalem rozumíme přirozený mnohostěn,
který řídí určitými zákony souměrnosti jako
projevu vnitřní stavby. Vytvořila se
krystalografie chemická.
Uměle vypěstovat krystaly někdy velmi
obtížné, rozhodně obtížnější než vypěstovat
monokrystaly. Tak vznikla krystalografie
fyzikální. Sůl
krystaluje krychlích velmi snadno. Tak vznikla
krystalografie geometrická.
Předmětem zájmu byl nejprve tvar krystalů. Vznikla nová věda, krystalochemie,
jež obírá objasňováním vztahů mezi vlast
nostmi strukturou krystalů.
Tak vznikla krystalografie strukturní. Pro její
výzkumy postačí třeba nepravidelný kus, ovšem
s podmínkou, vnitřní stavba jednotná, jako
tomu krystalu. jsme dnes
svědky jejího prudkého rozvoje. Upoutávaly mnoha důvodů;
především svým tvarem barvou.
Náplň krystalografie dnes velmi široká a
nelze ani odhadnout, kde budou její hranice. Avšak teprve objevu Roentge-
nova záření přešla věda pole čistě teoretického
na pole experimentální vnitřní struktura
krystalů byla objevena jako reálná skutečnost.
Mitscherlich (1794— 1861) polymorfismus a
rozvedl starší práce izomorfismu. Byly objeveny
štěpnost, optické vlastnosti, jako barva, lom
světla pohlcování světla, vlastnosti magne
tické, elektrické atd.
Krystalochemie pak stala základem po
chopení veliké řady přírodních pochodů, jako
kosmochernie nebo geochemie veliké řady je
vů, jako katalýzy, polovodivosti, luminiscence
a řady dalších ůkazů, kterých dnes využívá
moderní ^
Ostatní fyzikální vlastnosti krystalů přede
vším jejich vlastnosti elektrické magnetické,
jsou známy velmi starých časů; teprve dneš
ní době jsni» plně pochopili jejich význam.
Avšak teprve dvacátých letech objevil E. Proto na
lézáme nich zprávy již starověku, ale trvalo
celá staletí, než kolektivní zkušenosti lidstva
o krystalech dostoupily takového stupně, se
vytvořila samostatná věda krystalografie.
Je přirozené, uplynulá doba studovala
především přírodní krystaly jejich kva
litativním vyčerpání začínala věda všímat
i syntetických krystalů vyrobených laboratoři.
Ale nejen fyzika, chemie měla vliv vý
zkum krystalů.
Nahromaděním ohromného materiálu zá
konitostech vnitřní stavby, chemického složení
avlastností krystalů byla konec vytvořena nová
věda krystalochemie.
A právě laboratorní pokusy objevily nový svět
krystalů. Zejmé
na překvapivé jsou výsledky stavbě orga
nických hmot, tak složitých látek, jako
jsou proteiny bílkoviny. Jako příklad můžeme uvést sůl
kamennou. Tím po
ložil základ pochopení chemismu krystalů,
ale teprve nynější doba vysvětlila význam obou
těchto jevů. Tělesa, která mají sice pra
videlnou strukturu, avšak postrádají pravidelné
vnějšíomezení krystalovýmiplochami,nazýváme
mnohokrystaly rozdíl krystalů, nichž
požadujeme ještě pravidelné vnější omezení
