T61 Technický magazín 1/1960

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí ve Státním nakladatelství technické literatury

Strana 43 z 80

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tak vznikla krystalografie strukturní. Upoutávaly mnoha důvodů; především svým tvarem barvou. jsme dnes svědky jejího prudkého rozvoje. Uměle vypěstovat krystaly někdy velmi obtížné, rozhodně obtížnější než vypěstovat monokrystaly. Proto na­ lézáme nich zprávy již starověku, ale trvalo celá staletí, než kolektivní zkušenosti lidstva o krystalech dostoupily takového stupně, se vytvořila samostatná věda krystalografie. Studium krystalů obnovilo starověkou ideu o molekulární stavbě hmoty. Zejmé­ na překvapivé jsou výsledky stavbě orga­ nických hmot, tak složitých látek, jako jsou proteiny bílkoviny. Byly objeveny štěpnost, optické vlastnosti, jako barva, lom světla pohlcování světla, vlastnosti magne­ tické, elektrické atd. Vznikla nová věda, krystalochemie, jež obírá objasňováním vztahů mezi vlast­ nostmi strukturou krystalů. Sledovala chemická homo­ genita byly objeveny zákony izomorfii, poly- morfismus, zákony pravidelného srůstání řada dalších chemických vlastností. Tak vznikla krystalografie geometrická.ókamžiku, fedy člověk začal uvědomovat různé jevy okolní přírody, začal všímat i krystalů. tomu se hodí pouze krystaly nebo monokrystaly vy­ pěstované taveniny soli kamenné, nejsou ni­ 33 . Nahromaděním ohromného materiálu zá­ konitostech vnitřní stavby, chemického složení avlastností krystalů byla konec vytvořena nová věda krystalochemie. Tak vznikla krystalografie fyzikální. Mitscherlich (1794— 1861) polymorfismus a rozvedl starší práce izomorfismu. Sůl krystaluje krychlích velmi snadno. Takovéto krystaly jsou však uvnitř plny strukturních de­ fektů mají daleko pravidelnosti, kterou nutně vyžadujeme pro krystaly používané v technické praxi nebo výzkumům. Je přirozené, uplynulá doba studovala především přírodní krystaly jejich kva­ litativním vyčerpání začínala věda všímat i syntetických krystalů vyrobených laboratoři. Ale nejen fyzika, chemie měla vliv vý­ zkum krystalů. Vypěstovat krystaly soli kamenné z vodného roztoku celkem snadné. A právě laboratorní pokusy objevily nový svět krystalů. Řekněme zde aspoň mické krystalografii. Avšak teprve objevu Roentge- nova záření přešla věda pole čistě teoretického na pole experimentální vnitřní struktura krystalů byla objevena jako reálná skutečnost. Vytvořila se krystalografie chemická. Krystalem rozumíme přirozený mnohostěn, který řídí určitými zákony souměrnosti jako projevu vnitřní stavby. Náplň krystalografie dnes velmi široká a nelze ani odhadnout, kde budou její hranice. Nositelem vlastností je tedy struktura vnější vzhled pouze jejím projevem. Avšak teprve dvacátých letech objevil E. Tím po­ ložil základ pochopení chemismu krystalů, ale teprve nynější doba vysvětlila význam obou těchto jevů. Krystalochemie pak stala základem po­ chopení veliké řady přírodních pochodů, jako kosmochernie nebo geochemie veliké řady je­ vů, jako katalýzy, polovodivosti, luminiscence a řady dalších ůkazů, kterých dnes využívá moderní ^ Ostatní fyzikální vlastnosti krystalů přede­ vším jejich vlastnosti elektrické magnetické, jsou známy velmi starých časů; teprve dneš­ ní době jsni» plně pochopili jejich význam. Proto krystalografie, která studuje vlastnosti krystalů, nepotřebuje pravidelné mnohostěny, které nazýváme krystaly. Tělesa, která mají sice pra­ videlnou strukturu, avšak postrádají pravidelné vnějšíomezení krystalovýmiplochami,nazýváme mnohokrystaly rozdíl krystalů, nichž požadujeme ještě pravidelné vnější omezení. Pro její výzkumy postačí třeba nepravidelný kus, ovšem s podmínkou, vnitřní stavba jednotná, jako tomu krystalu. Již počátku vědecké krystalografie byly vyslovovány teorie o vnitřní stavbě krystalů byly matematicky vypočítávány. Jako příklad můžeme uvést sůl kamennou. Souběžně výzkumem krystalových tvarů se studovaly jejich vlastnosti. Krystalochemie vysvětlila již mnohé zákonitosti hmoty. Předmětem zájmu byl nejprve tvar krystalů. JižH auyapo něm Boyle, Guglielmnfta Romé de 1’Isle správně vystihli, krystalový tvar je stálá neměnná vlastnost chemické sloučeniny. P . Byly objeveny zákony jejich souměrností, ma­ tematické vztahy mezi jednotlivými plochami (tvary), krystalové třídy oddělení