Vydal: Státní nakladatelství technické literatury
Autor: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí ve Státním nakladatelství technické literatury
Strana 43 z 80
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Vznikla nová věda, krystalochemie,
jež obírá objasňováním vztahů mezi vlast
nostmi strukturou krystalů.
Náplň krystalografie dnes velmi široká a
nelze ani odhadnout, kde budou její hranice. Proto krystalografie, která studuje
vlastnosti krystalů, nepotřebuje pravidelné
mnohostěny, které nazýváme krystaly. Nositelem vlastností je
tedy struktura vnější vzhled pouze jejím
projevem. jsme dnes
svědky jejího prudkého rozvoje.
P . Proto na
lézáme nich zprávy již starověku, ale trvalo
celá staletí, než kolektivní zkušenosti lidstva
o krystalech dostoupily takového stupně, se
vytvořila samostatná věda krystalografie.
Nahromaděním ohromného materiálu zá
konitostech vnitřní stavby, chemického složení
avlastností krystalů byla konec vytvořena nová
věda krystalochemie.ókamžiku, fedy člověk začal uvědomovat
různé jevy okolní přírody, začal všímat
i krystalů. Avšak teprve objevu Roentge-
nova záření přešla věda pole čistě teoretického
na pole experimentální vnitřní struktura
krystalů byla objevena jako reálná skutečnost. Byly objeveny
štěpnost, optické vlastnosti, jako barva, lom
světla pohlcování světla, vlastnosti magne
tické, elektrické atd. Tak vznikla
krystalografie geometrická.
Byly objeveny zákony jejich souměrností, ma
tematické vztahy mezi jednotlivými plochami
(tvary), krystalové třídy oddělení.
Je přirozené, uplynulá doba studovala
především přírodní krystaly jejich kva
litativním vyčerpání začínala věda všímat
i syntetických krystalů vyrobených laboratoři.
Předmětem zájmu byl nejprve tvar krystalů. Pro její
výzkumy postačí třeba nepravidelný kus, ovšem
s podmínkou, vnitřní stavba jednotná, jako
tomu krystalu. Tělesa, která mají sice pra
videlnou strukturu, avšak postrádají pravidelné
vnějšíomezení krystalovýmiplochami,nazýváme
mnohokrystaly rozdíl krystalů, nichž
požadujeme ještě pravidelné vnější omezení. Takovéto
krystaly jsou však uvnitř plny strukturních de
fektů mají daleko pravidelnosti, kterou
nutně vyžadujeme pro krystaly používané
v technické praxi nebo výzkumům.
Uměle vypěstovat krystaly někdy velmi
obtížné, rozhodně obtížnější než vypěstovat
monokrystaly.
Studium krystalů obnovilo starověkou ideu
o molekulární stavbě hmoty. tomu
se hodí pouze krystaly nebo monokrystaly vy
pěstované taveniny soli kamenné, nejsou ni
33
.
Krystalem rozumíme přirozený mnohostěn,
který řídí určitými zákony souměrnosti jako
projevu vnitřní stavby.
Tak vznikla krystalografie strukturní. Tak vznikla krystalografie
fyzikální.
Souběžně výzkumem krystalových tvarů se
studovaly jejich vlastnosti. Sůl
krystaluje krychlích velmi snadno. Upoutávaly mnoha důvodů;
především svým tvarem barvou.
Mitscherlich (1794— 1861) polymorfismus a
rozvedl starší práce izomorfismu. Krystalochemie
vysvětlila již mnohé zákonitosti hmoty. Tím po
ložil základ pochopení chemismu krystalů,
ale teprve nynější doba vysvětlila význam obou
těchto jevů.
Krystalochemie pak stala základem po
chopení veliké řady přírodních pochodů, jako
kosmochernie nebo geochemie veliké řady je
vů, jako katalýzy, polovodivosti, luminiscence
a řady dalších ůkazů, kterých dnes využívá
moderní ^
Ostatní fyzikální vlastnosti krystalů přede
vším jejich vlastnosti elektrické magnetické,
jsou známy velmi starých časů; teprve dneš
ní době jsni» plně pochopili jejich význam. Zejmé
na překvapivé jsou výsledky stavbě orga
nických hmot, tak složitých látek, jako
jsou proteiny bílkoviny. Již počátku
vědecké krystalografie byly vyslovovány teorie
o vnitřní stavbě krystalů byly matematicky
vypočítávány. Jako příklad můžeme uvést sůl
kamennou.
Avšak teprve dvacátých letech objevil E. Vytvořila se
krystalografie chemická. Sledovala chemická homo
genita byly objeveny zákony izomorfii, poly-
morfismus, zákony pravidelného srůstání řada
dalších chemických vlastností.
Řekněme zde aspoň
mické krystalografii. Vypěstovat krystaly soli kamenné
z vodného roztoku celkem snadné.
Ale nejen fyzika, chemie měla vliv vý
zkum krystalů.
JižH auyapo něm Boyle, Guglielmnfta Romé
de 1’Isle správně vystihli, krystalový tvar je
stálá neměnná vlastnost chemické sloučeniny.
A právě laboratorní pokusy objevily nový svět
krystalů
