T61 Technický magazín 1/1960

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí ve Státním nakladatelství technické literatury

Strana 43 z 80

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Upoutávaly mnoha důvodů; především svým tvarem barvou. Krystalochemie pak stala základem po­ chopení veliké řady přírodních pochodů, jako kosmochernie nebo geochemie veliké řady je­ vů, jako katalýzy, polovodivosti, luminiscence a řady dalších ůkazů, kterých dnes využívá moderní ^ Ostatní fyzikální vlastnosti krystalů přede­ vším jejich vlastnosti elektrické magnetické, jsou známy velmi starých časů; teprve dneš­ ní době jsni» plně pochopili jejich význam. Sledovala chemická homo­ genita byly objeveny zákony izomorfii, poly- morfismus, zákony pravidelného srůstání řada dalších chemických vlastností. A právě laboratorní pokusy objevily nový svět krystalů. Byly objeveny štěpnost, optické vlastnosti, jako barva, lom světla pohlcování světla, vlastnosti magne­ tické, elektrické atd. Avšak teprve objevu Roentge- nova záření přešla věda pole čistě teoretického na pole experimentální vnitřní struktura krystalů byla objevena jako reálná skutečnost. Předmětem zájmu byl nejprve tvar krystalů. Ale nejen fyzika, chemie měla vliv vý­ zkum krystalů. Tím po­ ložil základ pochopení chemismu krystalů, ale teprve nynější doba vysvětlila význam obou těchto jevů. Sůl krystaluje krychlích velmi snadno. Zejmé­ na překvapivé jsou výsledky stavbě orga­ nických hmot, tak složitých látek, jako jsou proteiny bílkoviny. Vytvořila se krystalografie chemická. Řekněme zde aspoň mické krystalografii. Vypěstovat krystaly soli kamenné z vodného roztoku celkem snadné. JižH auyapo něm Boyle, Guglielmnfta Romé de 1’Isle správně vystihli, krystalový tvar je stálá neměnná vlastnost chemické sloučeniny. Je přirozené, uplynulá doba studovala především přírodní krystaly jejich kva­ litativním vyčerpání začínala věda všímat i syntetických krystalů vyrobených laboratoři. Tak vznikla krystalografie strukturní. Byly objeveny zákony jejich souměrností, ma­ tematické vztahy mezi jednotlivými plochami (tvary), krystalové třídy oddělení. tomu se hodí pouze krystaly nebo monokrystaly vy­ pěstované taveniny soli kamenné, nejsou ni­ 33 . Tak vznikla krystalografie fyzikální. Krystalem rozumíme přirozený mnohostěn, který řídí určitými zákony souměrnosti jako projevu vnitřní stavby. Tělesa, která mají sice pra­ videlnou strukturu, avšak postrádají pravidelné vnějšíomezení krystalovýmiplochami,nazýváme mnohokrystaly rozdíl krystalů, nichž požadujeme ještě pravidelné vnější omezení. Nahromaděním ohromného materiálu zá­ konitostech vnitřní stavby, chemického složení avlastností krystalů byla konec vytvořena nová věda krystalochemie. Takovéto krystaly jsou však uvnitř plny strukturních de­ fektů mají daleko pravidelnosti, kterou nutně vyžadujeme pro krystaly používané v technické praxi nebo výzkumům. Avšak teprve dvacátých letech objevil E. Tak vznikla krystalografie geometrická. Souběžně výzkumem krystalových tvarů se studovaly jejich vlastnosti.ókamžiku, fedy člověk začal uvědomovat různé jevy okolní přírody, začal všímat i krystalů. Pro její výzkumy postačí třeba nepravidelný kus, ovšem s podmínkou, vnitřní stavba jednotná, jako tomu krystalu. Vznikla nová věda, krystalochemie, jež obírá objasňováním vztahů mezi vlast­ nostmi strukturou krystalů. Jako příklad můžeme uvést sůl kamennou. Již počátku vědecké krystalografie byly vyslovovány teorie o vnitřní stavbě krystalů byly matematicky vypočítávány. Studium krystalů obnovilo starověkou ideu o molekulární stavbě hmoty. P . Náplň krystalografie dnes velmi široká a nelze ani odhadnout, kde budou její hranice. jsme dnes svědky jejího prudkého rozvoje. Nositelem vlastností je tedy struktura vnější vzhled pouze jejím projevem. Mitscherlich (1794— 1861) polymorfismus a rozvedl starší práce izomorfismu. Proto na­ lézáme nich zprávy již starověku, ale trvalo celá staletí, než kolektivní zkušenosti lidstva o krystalech dostoupily takového stupně, se vytvořila samostatná věda krystalografie. Uměle vypěstovat krystaly někdy velmi obtížné, rozhodně obtížnější než vypěstovat monokrystaly. Proto krystalografie, která studuje vlastnosti krystalů, nepotřebuje pravidelné mnohostěny, které nazýváme krystaly. Krystalochemie vysvětlila již mnohé zákonitosti hmoty