T61 Technický magazín 1/1960

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí ve Státním nakladatelství technické literatury

Strana 43 z 80

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Řekněme zde aspoň mické krystalografii. Krystalochemie vysvětlila již mnohé zákonitosti hmoty. Sůl krystaluje krychlích velmi snadno. Uměle vypěstovat krystaly někdy velmi obtížné, rozhodně obtížnější než vypěstovat monokrystaly. Krystalochemie pak stala základem po­ chopení veliké řady přírodních pochodů, jako kosmochernie nebo geochemie veliké řady je­ vů, jako katalýzy, polovodivosti, luminiscence a řady dalších ůkazů, kterých dnes využívá moderní ^ Ostatní fyzikální vlastnosti krystalů přede­ vším jejich vlastnosti elektrické magnetické, jsou známy velmi starých časů; teprve dneš­ ní době jsni» plně pochopili jejich význam.ókamžiku, fedy člověk začal uvědomovat různé jevy okolní přírody, začal všímat i krystalů. JižH auyapo něm Boyle, Guglielmnfta Romé de 1’Isle správně vystihli, krystalový tvar je stálá neměnná vlastnost chemické sloučeniny. Vypěstovat krystaly soli kamenné z vodného roztoku celkem snadné. Vznikla nová věda, krystalochemie, jež obírá objasňováním vztahů mezi vlast­ nostmi strukturou krystalů. Předmětem zájmu byl nejprve tvar krystalů. Souběžně výzkumem krystalových tvarů se studovaly jejich vlastnosti. Sledovala chemická homo­ genita byly objeveny zákony izomorfii, poly- morfismus, zákony pravidelného srůstání řada dalších chemických vlastností. Nositelem vlastností je tedy struktura vnější vzhled pouze jejím projevem. Nahromaděním ohromného materiálu zá­ konitostech vnitřní stavby, chemického složení avlastností krystalů byla konec vytvořena nová věda krystalochemie. Je přirozené, uplynulá doba studovala především přírodní krystaly jejich kva­ litativním vyčerpání začínala věda všímat i syntetických krystalů vyrobených laboratoři. Mitscherlich (1794— 1861) polymorfismus a rozvedl starší práce izomorfismu. Byly objeveny štěpnost, optické vlastnosti, jako barva, lom světla pohlcování světla, vlastnosti magne­ tické, elektrické atd. Avšak teprve dvacátých letech objevil E. P . Zejmé­ na překvapivé jsou výsledky stavbě orga­ nických hmot, tak složitých látek, jako jsou proteiny bílkoviny. Studium krystalů obnovilo starověkou ideu o molekulární stavbě hmoty. Tak vznikla krystalografie geometrická. Pro její výzkumy postačí třeba nepravidelný kus, ovšem s podmínkou, vnitřní stavba jednotná, jako tomu krystalu. Proto krystalografie, která studuje vlastnosti krystalů, nepotřebuje pravidelné mnohostěny, které nazýváme krystaly. Náplň krystalografie dnes velmi široká a nelze ani odhadnout, kde budou její hranice. A právě laboratorní pokusy objevily nový svět krystalů. Krystalem rozumíme přirozený mnohostěn, který řídí určitými zákony souměrnosti jako projevu vnitřní stavby. Byly objeveny zákony jejich souměrností, ma­ tematické vztahy mezi jednotlivými plochami (tvary), krystalové třídy oddělení. Proto na­ lézáme nich zprávy již starověku, ale trvalo celá staletí, než kolektivní zkušenosti lidstva o krystalech dostoupily takového stupně, se vytvořila samostatná věda krystalografie. Jako příklad můžeme uvést sůl kamennou. Tak vznikla krystalografie fyzikální. Ale nejen fyzika, chemie měla vliv vý­ zkum krystalů. Tím po­ ložil základ pochopení chemismu krystalů, ale teprve nynější doba vysvětlila význam obou těchto jevů. Takovéto krystaly jsou však uvnitř plny strukturních de­ fektů mají daleko pravidelnosti, kterou nutně vyžadujeme pro krystaly používané v technické praxi nebo výzkumům. Vytvořila se krystalografie chemická. Tělesa, která mají sice pra­ videlnou strukturu, avšak postrádají pravidelné vnějšíomezení krystalovýmiplochami,nazýváme mnohokrystaly rozdíl krystalů, nichž požadujeme ještě pravidelné vnější omezení. Upoutávaly mnoha důvodů; především svým tvarem barvou. jsme dnes svědky jejího prudkého rozvoje. Avšak teprve objevu Roentge- nova záření přešla věda pole čistě teoretického na pole experimentální vnitřní struktura krystalů byla objevena jako reálná skutečnost. tomu se hodí pouze krystaly nebo monokrystaly vy­ pěstované taveniny soli kamenné, nejsou ni­ 33 . Tak vznikla krystalografie strukturní. Již počátku vědecké krystalografie byly vyslovovány teorie o vnitřní stavbě krystalů byly matematicky vypočítávány