Vydal: Státní nakladatelství technické literatury
Autor: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí ve Státním nakladatelství technické literatury
Strana 43 z 80
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Krystalem rozumíme přirozený mnohostěn,
který řídí určitými zákony souměrnosti jako
projevu vnitřní stavby. Sůl
krystaluje krychlích velmi snadno. Sledovala chemická homo
genita byly objeveny zákony izomorfii, poly-
morfismus, zákony pravidelného srůstání řada
dalších chemických vlastností. Avšak teprve objevu Roentge-
nova záření přešla věda pole čistě teoretického
na pole experimentální vnitřní struktura
krystalů byla objevena jako reálná skutečnost. Vytvořila se
krystalografie chemická. Takovéto
krystaly jsou však uvnitř plny strukturních de
fektů mají daleko pravidelnosti, kterou
nutně vyžadujeme pro krystaly používané
v technické praxi nebo výzkumům.
Náplň krystalografie dnes velmi široká a
nelze ani odhadnout, kde budou její hranice. Krystalochemie
vysvětlila již mnohé zákonitosti hmoty.
A právě laboratorní pokusy objevily nový svět
krystalů. Zejmé
na překvapivé jsou výsledky stavbě orga
nických hmot, tak složitých látek, jako
jsou proteiny bílkoviny.
P . Upoutávaly mnoha důvodů;
především svým tvarem barvou. Již počátku
vědecké krystalografie byly vyslovovány teorie
o vnitřní stavbě krystalů byly matematicky
vypočítávány.
Byly objeveny zákony jejich souměrností, ma
tematické vztahy mezi jednotlivými plochami
(tvary), krystalové třídy oddělení.
Ale nejen fyzika, chemie měla vliv vý
zkum krystalů. Pro její
výzkumy postačí třeba nepravidelný kus, ovšem
s podmínkou, vnitřní stavba jednotná, jako
tomu krystalu. Proto na
lézáme nich zprávy již starověku, ale trvalo
celá staletí, než kolektivní zkušenosti lidstva
o krystalech dostoupily takového stupně, se
vytvořila samostatná věda krystalografie.
Je přirozené, uplynulá doba studovala
především přírodní krystaly jejich kva
litativním vyčerpání začínala věda všímat
i syntetických krystalů vyrobených laboratoři. Tělesa, která mají sice pra
videlnou strukturu, avšak postrádají pravidelné
vnějšíomezení krystalovýmiplochami,nazýváme
mnohokrystaly rozdíl krystalů, nichž
požadujeme ještě pravidelné vnější omezení.
Mitscherlich (1794— 1861) polymorfismus a
rozvedl starší práce izomorfismu. Nositelem vlastností je
tedy struktura vnější vzhled pouze jejím
projevem. tomu
se hodí pouze krystaly nebo monokrystaly vy
pěstované taveniny soli kamenné, nejsou ni
33
. Tak vznikla
krystalografie geometrická.ókamžiku, fedy člověk začal uvědomovat
různé jevy okolní přírody, začal všímat
i krystalů.
Řekněme zde aspoň
mické krystalografii. Vypěstovat krystaly soli kamenné
z vodného roztoku celkem snadné.
Souběžně výzkumem krystalových tvarů se
studovaly jejich vlastnosti.
Uměle vypěstovat krystaly někdy velmi
obtížné, rozhodně obtížnější než vypěstovat
monokrystaly.
Předmětem zájmu byl nejprve tvar krystalů. Vznikla nová věda, krystalochemie,
jež obírá objasňováním vztahů mezi vlast
nostmi strukturou krystalů.
JižH auyapo něm Boyle, Guglielmnfta Romé
de 1’Isle správně vystihli, krystalový tvar je
stálá neměnná vlastnost chemické sloučeniny.
Avšak teprve dvacátých letech objevil E. Tím po
ložil základ pochopení chemismu krystalů,
ale teprve nynější doba vysvětlila význam obou
těchto jevů.
Studium krystalů obnovilo starověkou ideu
o molekulární stavbě hmoty.
Krystalochemie pak stala základem po
chopení veliké řady přírodních pochodů, jako
kosmochernie nebo geochemie veliké řady je
vů, jako katalýzy, polovodivosti, luminiscence
a řady dalších ůkazů, kterých dnes využívá
moderní ^
Ostatní fyzikální vlastnosti krystalů přede
vším jejich vlastnosti elektrické magnetické,
jsou známy velmi starých časů; teprve dneš
ní době jsni» plně pochopili jejich význam. Proto krystalografie, která studuje
vlastnosti krystalů, nepotřebuje pravidelné
mnohostěny, které nazýváme krystaly.
Nahromaděním ohromného materiálu zá
konitostech vnitřní stavby, chemického složení
avlastností krystalů byla konec vytvořena nová
věda krystalochemie. Tak vznikla krystalografie
fyzikální. Jako příklad můžeme uvést sůl
kamennou. jsme dnes
svědky jejího prudkého rozvoje. Byly objeveny
štěpnost, optické vlastnosti, jako barva, lom
světla pohlcování světla, vlastnosti magne
tické, elektrické atd.
Tak vznikla krystalografie strukturní
