|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Cílem této diplomové práce je návrh lokálního protipovodňového výstražného systému. Systém se skládá ze dvou základních typů jednotek. První jednotka je umístěna v terénu a pomocí čidel vyhodnocuje přítomnost vody v jinak suchém místě. V případě zatopení posílá varovnou zprávu pomocí bezdrátové technologie. Druhá jednotka varovné zprávy vyhodnocuje a informuje pověřenou osobu o vzniklé situaci pomocí sms zprávy. Venkovní zařízení je plně autonomní a trvale umístěné ve venkovním prostředí. Systémje navržen na bázi 8-bitových mikrokontrolérů. Mezi hlavní parametry zařízení patří nízká spotřeba, mechanická odolnost a spolehlivost.
Paralelně uplatňují fyzicko-geografické charakteristiky území činnost člověka v
povodí, které průběh povodně významně ovlivňují, jak pozitivně, tak negativně., poté dostává
do významnějších cest.
Prudké rozvodnění lokálních toků (zvláště svažitém území) značně rizikové,
protože odtoková odezva bývá velmi rychlá (řádově desítky minut) rychlost proudící
vody prudkým vzestupem hladiny vody představuje vážné ohrožení životů majetku
lidí zasažené oblasti. Průběh
povodně značně ovlivňují retenční schopnosti vodních děl.
Monitoring těchto událostí pomocí srážkoměrných vodoměrných pozorování je
proto velmi omezený, tak často jediným zdrojem informací pravděpodobném
výskytu přívalových srážek určitém území měření meteorologického radaru nebo
vybudovaný lokální výstražný systém. srážka určitém trvání intenzitě vyvolá povodí větším sklonem rychlejší
odezvu větší kulminační průtok než povodí menším sklonem. Hlavním
důvodem poměrně malá plocha (většinou řádu jednotek desítek km2
), která bývá
zasažena srážkami průběh přívalových povodní (zejména jejich nástup) bývá velmi
rychlý. „train effect“, kdy jádra
postupují organizovaně stejném směru zasahují opakovaně totéž území. povodní způsobených
srážkami) jsou vždy primárně určeny intenzitou, trváním plošným rozložením srážek. územích nízkou nebo dostatečně sníženou infiltrační
schopností dochází plošnému povrchovému odtoku. Bouřkové celky často vytvářejí tzv.
Např.[1]
2
. Také nedostatečná
kapacita mostů propustků způsobí povodně jejich ucpání, což nejprve zapříčiní
vzdutí hladiny následně může protržení vyvolat průlomovou vlnu.
Častou příčinou povodní trvající příliv teplé, vlhké instabilní vzduchové hmoty
na území, kterém dochází vývoji místy velmi silných bouřek následkem
přívalových povodní. Dochází k
opakovanému výskytu bouřek vydatnými srážkami stejném území několik dní po
sobě, což způsobí nasycení území negativní ovlivnění velikosti odtoku během
přívalových povodní.PRŮBĚH POVODNÍ
Iniciace průběh přirozených povodní letní polovině roku (tzn. Příval vody často sebou nese množství splaveného bahna,
silných větví, někdy komunálního průmyslového odpadu okolních pozemků, což
může dále znásobit škody majetku.
Zatímco regionálních povodní, již letního nebo zimního typu, jejich průběh
poměrně předvídatelný díky poměrně husté síti vodoměrných profilů může být dobře
monitorován, povodní přívalových srážek tomu tak většinou nebývá. Přívalová povodeň vzniká často území ležícím mimo záplavové území
větších vodních toků, kdy povrchový odtok nejprve soustřeďuje okolí lokálních
malých vodotečí, většinu roku suchých koryt, erozních rýh atd
