Světelně technický návrh II.

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.

Vydal: ČVTS Autor: Dům techniky ČVTS Praha

Strana 99 z 135

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Historie architektury poskytuje nám množství podob­ ných příkladů (na obr. Z praxe pozorování prostoru dále víme, velikost sama nepůsobí nutně vždy impozantně, záleží na různých faktorech, které jsou rozměrech viděného objektu nezávislé. Tato - 101. uvedeno šest ukázek z řešení prostranství místností). Z obr. Na obr. Jednotkou úhel zorného pole, jehož tangens rovná 1/1000. Nataženou rukou odměřuje dimenze myšlené obrazně přenáší výkres. Obecně vSak vnímání architektonic­ kého prostoru bez časové dimenze neobejde.Jisté poznatky zorném poli vyplývají praxe při pořizování panoramatických náčrtů. Řešení plyne použití známé vě­ ty rovnosti vnitřních úhlů nad tětivou kružnice. Poznamenejme snadnost geometrické konstrukce úhlu 60°, která u nejstarších řešení měla svůj důležitý význam. Ad Pozorovací body jednou pozorovací osou nevyžadují teoreticky uplatnění čtvrté dimenze prostoru jakožto čtyřdimenzionálního kontinua nevyžaduji čas, po­ zorovací dobu. vidíme, rozevřenost 60° byla téměř zcela důsledně použita při řešení aténské Akropolis. Záleží rozevřenosti zorného pole (úhlu zření) srovnávací bázi udávající vjemu měřítko. řešena jednoduchá úloha zjistit množi­ nu bodů, nichž vidět nároží přilehlá prů­ čelí budovy ABCD. Kotan- gens tohoto úhlu nazýváme poměrnou vzdáleností, kte­ rá užívá při charakteristice tříd činnosti podle nároků osvětlenost. Bylo již uvedeno, vhodnou rozevře- nost zorného úhlu při pozorování architektonického prostoru můžeme stanovit 60°. Pozorovatel (kreslič) rozdělí prostor před sebou ležícím pů­ lením tak, aby vytyčil před seboa pole rozevře­ ní 45°