Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
Tzv. Toto přivrácení
pod 60° druhý® průčelím pod 30°) bylo zásadně
uplatněno Iktinem při řešení aténské Akropolis vzhle
dem stanoveným pozorovacím bodům. zje-
vovací okno Vatikánu. 10»)
-. pod úhlem
45°, indiferentní charakter pozorovaný objekt
není markantně ani přivrácen, ani odvrácen. pod úhlem 67,5°
od pozorovací osy, není již plasticky dosti výrazné. Zvýšenou vyhlídko
vou možnost skýtají okna arkýřová.
jde větší přivrácení pozorovateli.)
Poloviční přivrácení pozorovateli, tj.
Umožňuje výrazné nárožní pohledy zdůrazňuje při
vrácenéjší průčelí tam, kde jde objekty obdélníko
vého půdorysu, což obvyklý způsob řešení budov
mající výhody uplatnění pravého úhlu důležitého pro
typizaci jednoduchost konstrukcí.
Rozhlednovou funkci, zvláště moderní architektuře
uplatňovanou, mají balkóny terasy.
Pozorovanými (tvz. Naproti
tomu tříčtvrteční přivrácení, tj.
Jako optimální pro většinu případů zření objekty
architektonických prostorů lze považovat pohledy ze
dvou třetin, jest při úhlu alfa rovném 60°.funkcí zdůrazněnou. Zjedno
dušeně rozeznáváme pohledy čelní (en face), pohledy
z profilu, tří čtvrtin, dvou třetin apod. (Viz obr. Dělíme
tu pravý úhel sevřený obraznu prodlouženou pozoro
vací osou průmětnou (obraznou), při větším úhla. Prostory mají své optické osy hlavní vedlej
ší, které spojují pozorovatele pozorovanými objekty. francouzskými okny
zdůrazňujeme důležitost vyhlídky. fixačními) body jsou architekto
nických prostorech zejména záměrně řešené poutače
zraku. Jako příklad citujme tzv. (Viz obr. 5.
Je-li prostoru dána jistá pozorovací osa, pak pozo
rovaný objekt může být různě orientován
