Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
Jsou oblasti nevyznaču-
jící fototropickým jevem, nichž může zrak volně tě
kat, aniž vnímá vizuální podrobnosti. Základním účelem tvor
by oblastí zrakového odpočinku umožnění zrakové rela
xace.
3.
•í
-.4.
Tyto oblasti mohou být poměrně tmavé, takže zrak ne
vnímá žádnou výraznější sestavu kontrastů, nebo mohou být
světlé vyznačovat stálými kontrasty předpokladu,
že sestava kontrastů nenápadná. Dobré řešení záměrně využívá
směrového působení světla dosažení estetických efektů. Takto světelné potlačené plochy jsou pak žádou
cí hlediska tvorby zrakové pohody, nebot vytvářejí
oblast pro zrakový odpočinek.3. Směrový charakter osvětlení
Osvětlení nevýrazným směrovým charakterem může být
vhodné pro vytvoření pocitu zrakové pohody, avšak postrá
dá zajímavosti nudné.2» Oslnění charakter zraková práce
Prosazování dekorativních svítidel nekrytými svě
telnými zdroji vedlo názoru, pracovním prostředí
je sice oslnění nežádoucí, avšak společenských odpo
činkových prostorech nevadí, naopak žádoucí.
3. Tvorba oblastí zrakového odpočinku
Efektu světelného zdůraznění jisté části prostoru
nelze dosáhnout, nejsou-li jiné části prostoru dostatečně
potlačeny. když kontrastnost skladby jasů spole
čenských interiérech záměrně požaduje větší než prosto
rech pracovních, zůstává oslnění zdrojem narušení zrako
vé pohody jak pracovišti, tak prostorech odpočin
kových.3. Tento
názor zatím není dostatečně podložen seriózním vědeckým
výzkumem.5
