Světelně technický návrh II.

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.

Vydal: ČVTS Autor: Dům techniky ČVTS Praha

Strana 56 z 135

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3.2. Adaptace Vlivem zrakové adaptace (přizpůsobení) oko auto­ maticky přizpůsobuje tak, aby byly světelné vjemy přichá­ zející prostoru zorného pole nejpřijatelnějším roz­ sahu pro vnímání.1.2. Množství světla vjem prostoru Jeden týž prostor osvětlený různě vysokými hladina­ mi osvětlení pub^bí částečně odlišným dojmem.). 3. adaptační úrovni. Časová proměnlivost osvětlení Z pobytu přírodě člověk navyklý neustále přizpů­ sobovat oko časté proměnlivosti přírodního osvětlení slun­ cem oblohou. Podle někte­ rých autorů intenzivněji osvětlený prostor jeví vizuál­ ně větší než při menší hladině osvětlení, naopak. přepínání nižší vyšší hladiny osvětlení tanečním sále apod. Posou­ zení tohoto účinku však subjektivní závisí mnoha dalších činitelích (kontrasty apod.1»1. 3. prostorů, jejichž provoz připouští, je užitečné umožnit přepínání různých složek osvětlení (např. Proto pobyt prostoru časově stálým a neproměnným osvětlením může působit delší době monotón­ ně únavně. Uejdůležitějším jevem adaptačního proce­ su skutečnost, vnímaný jas (jasnost) kterékoli slož­ ky zorného pole určován nejen jeho absolutní hladinou, ale spíše vztahem tzv., viz 3. jas jisté plochy jeví větší, je-li jeho pozadí tmavší, naopak se jeví tmavší, je-li jeho pozadí jasnější. 3.6. 3. Např.7.).3. Přítomnost zrakově přitažlivých ústředních bodů Má-li mít daný interiér záměrně vytvořená ohniska zra- -. Absolutní úrovně hladiny osvětlení jsou tedy často při celkovém pozorování prostoru méně důležité než relativní hladiny jasů jejich vzájemné uspořádání.1