Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
Ze specifikace uvedených činitelů patrné, vytvo
ření podmínek dobrého vidění přesahuje hranice dobrého
osvětlení vyžaduje, aby byly záměrně, souladu cel-
-.5.3. Pro většinu zrakových prací se
doporučuje nejčastěji poměr 3il (jas zrakového úkolu jas
okolí). Haopak
menší podrobnosti vyžadují pro dobrou zrakovou účinnost
úměrně větší hladiny osvětlení. Kontrast kritických podrobností daném zrakovém
úkolu
Čím větší tento kontrast (až jisté hranice),
tím vyšší zraková účinnost. Vztah mezi charakterem povrchu zrakového úkolu a
charakterem povrchu
Je-li charakter povrchu (textura) zrakového úkolu
podobný charakteru povrchu pozadí, může být zraková účin
nost velmi nízká, nebot stává obtížným rozlišit zrako
vý úkol pozadí. čitelnost tištěného
textu knize snazší než čitelnost textu průklepu psa
cího stroje, neboí kontrastnost průklepového textu da
leko menší než kontrastnost textu tištěného.
2.uspořádání jasů, při němž daný zrakový úkol poněkud
jasnější než jeho okolí.
2. Naopak, jeví-li zrakový úkol tmavší než okolí,
zraková účinnost snižuje. Vztah mezi barvou oblasti zrakového úkolu barvou
okolí
Mírný barevný kontrast zpravidla zrakovou účinnost
zvyšuje, silný barevný kontrast naopak většinou snižu
je.4.
2. Např. Velikost kritických podrobností zrakového úkolu
Čím větší jsou podrobnosti pozorovaného předmětu,
tím snáze dosáhne dobré zrakového účinnosti.
2.6
