Světelně technický návrh II.

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.

Vydal: ČVTS Autor: Dům techniky ČVTS Praha

Strana 52 z 135

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2. kanceláři nebo divadle. Příčinou výtvarného pů­ sobení skladby jasů jsou faktory převážně psychického rázu. osvětlení řešené pro vytvoření zrakové pohody nemusí být zároveň vhodné pro účely kritického zrakového vnímání a nemusí podporovat nejvyšší zrakovou účinnost. světelné umění (světelné plastiky, světelné kinetické obrazy, scénické osvětlení apod. Estetické působení skladby jasů Světlo stíny mohou při domyšleném seskupení vytvořit psychicky působivé motivy vzbuzující přesvědčivý estetický dojem. Tím míněno nejen tzv. Požadavky zrakovou pohodu budou tedy jiné restaura­ ci jiné např. Srovnáním uvedených dílčích cílů úkoly konkrétní projektové praxe lze dospět závěru, při osvětlování většiny interiéru zpravidla objevuje požadavek dosáhnout -. Zraková pohoda Zraková pohoda zahrnuje pocit jistoty uspokojení da­ né možností pozorovat prostor bez překážek obtíži, povzbu­ zujícím způsobem odpovídajícím funkční náplni daného prosto­ ru. Podobně např. Zraková účinnost Zrakovou účinnost lze zjednodušeně definovat jako účin­ nost, níž může zrak získávat kritické, významné informa­ ce prostoru zorného pole.Tyto jednotlivé složky nemusí být vzájemném pro­ tikladu, avšak nemusí být ani vzájemném souladu. 1. dosaženi dobré zrakové účin­ nosti třeba respektovat především hlediska fyziologie vidění.1.), ale především estetika působení skladby jasů osvět­ leného architektonického interiéru. esteticky působivá skladba jasů nemusí vždy vytvářet pod­ mínky pro zrakovou pohodu apod. tvorbě zra­ kové pohody podílejí faktory psychického fyziologické­ ho rázu. 1.3. 1. Např