Světelně technický návrh II.

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.

Vydal: ČVTS Autor: Dům techniky ČVTS Praha

Strana 122 z 135

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
dopravě barev červené, zelené žluté, zřídka modré., materiál není barvami chemicky vázán.Zabarveni skla Prostupem bílého světla barevným průhledným nebo průsvitným prostředím zadržují doplňkové barvy pro­ chází jen zbytek barev spektru, vychází tedy barevné světlo« Takovým hmotám říkáme barevný filtr. hmotách bezbar­ vých nastává zeslabení nebo zachycení paprsků buá krátkou vlnovou délkou (ultrafialových), nebo délkou velikou (infračervených), takže pro speciální účely musíme hledat látky zvláštní. vyblednutí světlem, což se projevuje zvláště tam, kde barva materiál pouze nanesena (papír, textilie, barevné laky skle apod. Zvláštním druhem filtrů jsou tzv. kouřová skla zesla­ bující všechny barvy spektru přibližně stejně. Účely lékařské fotografické vyžadují pak jisté spektrální světlo podle toho, které vlnové délky paprsků mají pro daný účel nejaenší nebo největší aktivitu. látky prakticky bezbarvé (např. Prakticky lze velmi obtížně získat látky, které by­ ly naprosto bezbarvé, tj.), tzn. pro signální reklamní účely, pro ozařování, pro efektní osvětlení jevištích, pro fotografické účely, lékařství apod. Barevných světel se často užívá osvětlování, např. Pro nápadnost se užívá např. křišťálové sklo) mají slabý barevný nádech, který můžeme zjistit tlustších vrstvách takové hmoty« Nastává tedy ve skutečnosti vždy filtrace paprsků při prostupu, jak by­ lo uvedeno části prostupu světla. Prakticky lze užít zabarvení světla (jako barevného filtra) každé látky aspoň průsvitné. Nejčastější vadou filtru bývá nestálost barvy, tj. propouštěly všechny (aspoň vidi­ telné) paprsky spektra. Barev naprosto stálých lze dosáhnout sklem, které můžeme barvit - 127. Prakticky zabarvením světla však rozumíme zabarvení dosti silné snadno okem zjistitelné