Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
Zabarveni skla
Prostupem bílého světla barevným průhledným nebo
průsvitným prostředím zadržují doplňkové barvy pro
chází jen zbytek barev spektru, vychází tedy barevné
světlo« Takovým hmotám říkáme barevný filtr.),
tzn.
křišťálové sklo) mají slabý barevný nádech, který můžeme
zjistit tlustších vrstvách takové hmoty« Nastává tedy
ve skutečnosti vždy filtrace paprsků při prostupu, jak by
lo uvedeno části prostupu světla. pro signální reklamní
účely, pro ozařování, pro efektní osvětlení jevištích,
pro fotografické účely, lékařství apod. Barevných světel se
často užívá osvětlování, např.
Prakticky lze užít zabarvení světla (jako barevného
filtra) každé látky aspoň průsvitné. Barev
naprosto stálých lze dosáhnout sklem, které můžeme barvit
- 127. hmotách bezbar
vých nastává zeslabení nebo zachycení paprsků buá krátkou
vlnovou délkou (ultrafialových), nebo délkou velikou
(infračervených), takže pro speciální účely musíme hledat
látky zvláštní. dopravě barev červené, zelené žluté,
zřídka modré. propouštěly všechny (aspoň vidi
telné) paprsky spektra. kouřová skla zesla
bující všechny barvy spektru přibližně stejně.
Prakticky lze velmi obtížně získat látky, které by
ly naprosto bezbarvé, tj. Účely lékařské fotografické vyžadují pak
jisté spektrální světlo podle toho, které vlnové délky
paprsků mají pro daný účel nejaenší nebo největší aktivitu.
Zvláštním druhem filtrů jsou tzv., materiál není barvami chemicky vázán.
Prakticky zabarvením světla však rozumíme zabarvení
dosti silné snadno okem zjistitelné. Nejčastější vadou
filtru bývá nestálost barvy, tj. látky prakticky bezbarvé (např. Pro nápadnost
se užívá např. vyblednutí světlem, což
se projevuje zvláště tam, kde barva materiál pouze
nanesena (papír, textilie, barevné laky skle apod
