Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
světla odražené
ho elementu plochy můžeme určit jeho rozložení čili
indikatrix jako kvalitní ukazatel. roz-
ptylných ploch lze rozlisovat makrostrukturu mikrostruktu-
ru. Velké hloubky kolmé stěny
odrážejí mnoho světla zpět zdroji, kdežto malé hloubky
a pleché zaobliny odrážejí světlo naopak zdroje. rozsahu kolmého dopadu velmi
šikmý dopad činitel odrazu prakticky konstantní. provede graficky podle obr. Zatímco zrcadlového odrazu vidíme odražené svět
lo jen jednom směru, vykazuje rozptylně odrážející plo
cha všech směrech, jistý stejný jas. 8/III
01 ,01 /cosct Ol' 2^/coso. Odrá
ží světlo všech směrů, mluvíme proto rozptylnéss
odrazu.
Dostáváme tak křivky svítivosti indikatrix jasu mě
řítku větším.lesklých kovů činitel odrazu rovněž závislý aa
úhlu dopadu. 9/II). světla dopadajícího
kolmo plochu rotační symetrické těleso, kte
rého zobrazujeme řez rovinou vedenou směrem dopadu světla
a normálou plochu.
Tvar indikatrix jasu odrazu závislý rozměrech
nerovností jejich tvaru. drsných povrchů jas plochy směru dopada
jícího světla větší (obr.
Kozptylný odraz
Většina praktických plech neodráží zrcadlově.
119. Právě tak při prostupu světla nazý
vá tato křivka indikatrix rozptylu«
Z indikatrix svítivosti lze jednoduše zjistit indi
katrix jasu určitém směru Jas podíl sví
tivosti průmětu svítící plošky směru kolmého
k paprsku. Pak
však velmi rychle roste, dosáhne hodnoty jako u
skla. S. prvé rozeznáváme jednotlivosti pouhým okem, kdežt*
u druhé okem nerozeznáváme. První nazýváme drsné, druhé
hladké
