Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
Denní světlo svou vysokou světelnou intenzitou bě-
lomodrou barvou světla umožňovalo aktivní činnost potřeb
nou obživě bespečí.
Byl živý plamen ohně, který dával více tepla než
světla, jehož načervenalou barvu světla naše oko
za dlouhá tisíciletí zvyklo spojuje dosud tuto barvu
světla pocitem tepla, pohody bezpečí. Proto dnes se
pro zvýšení pocitu pohody rozsvěcují svíce, které sice ne
dají moc světla, ale živým, chvějivým plamenem zdůrazňují
pocit pohody.
Osvětlování není problém tak jednoduchý, aby mohl odpo
vědně řešit kdokoli.
Umělé světlo bylo konce minulého století zalo
ženo hoření dřeva, tuků svítiplynu, proto bylo
omezeno jeho použití rozšíření. Ještě
dnes vidět mnoho příkladů, kde osvětlení řeší pouze
jedním světelným zdrojem zářivkou, nebo žárovkou.TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO NAVRHOVÁNÍ OSVĚTLOVACÍCH KONSTRUKCÍ
ARCHITEKTEM
Ing. Jaroslav Anýž
K problému osvětlování vnitřních prostorů, přistupují
někteří řešitelé někdy dost jednoduše, ne-li naivně. Těchto dvou faktorů musí být vědom
i projektant osvětlení. Proto taková barva umělého
světla spojená vysokou intenzitou osvětlení podporuje
aktivitu činnost. úcty světlu vy
vinul kult uctívání světla zbytek tohoto kultu vidíme
v kostelíeh jako světlo věčné. Bylo nepohodlné při-
- 112.
Umělé světí« nebylo původně myšleno jako něoo zvláštní
ho, šlo pouse prodloužení dne, aby bylo umožněno vidění
i západu slunce, ale také to, aby byl zahnán strach
ze tmy neviditelných nepřátel.
Jindy jsou světelné zdroje použity zcela nevhodně nesprávně
