SUIP Zpravodaj 2020-1

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Státní úřad inspekce práce SUIP

Strana 2 z 4

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Právní řád nezakotvu- je žádný zvláštní institut, jenž byl uplatnitelný případě, že podatel podnětu poskytnutou informací nesouhlasí nebo k určité výhrady. spíše prvopočátku již samotný podnět kontrole, vyvolávají některých případech dojem, tyto byly určitým nástrojem řešení rozepří, případně subjektivních animo- zit, mezi jednotlivými aktéry, nejčastěji mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. roce 2019 tomuto u stížností vyřizovaných inspektorátem došlo jednom pří- padě. I proti tomuto pak tito podatelé podnětu brojí prostřednictvím stížností. 175 odst. Podobný trend byl patrný minulých letech. řízení soudního, často trvajícího několik let, přičemž výsledek tomto případě nejistý.E 2 ZPRAVODAJ číslo 1/2020 Během roku 2019 inspektorát obdržel podání, jež byla dle svého obsahu vyhodnocena jako stížnosti smyslu shora zmíněného ustanovení toho stížnost nebyla doby se- psání tohoto příspěvku ještě vyřízena)., o kontrole (kontrolní řád), znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“). V této souvislosti lze podotknout, několika stížností je možné vysledovat, někteří stěžovatelé informaci výsled- . Kontrolovaná osoba svůj nesouhlas s výsledkem kontroly, resp. Konkrétně případě podatelů podnětů lze pak poukázat to, informace výsledku kontroly smyslu ust. Z obsahu některých stížností lze dále vypozorovat, stě- žovatelé pravděpodobně vždy zcela orientují urči- té právní oblasti, případně mají určité nepřesné představy o oprávněních orgánů inspekce práce vůbec jejich čin- nosti jejich možnostech. Jeden stěžovatelů byl právně zastoupen. tomto případě podatel podnětu ze strany inspektorátu informován tom, věci základě podnětu nebude zahájena kontrola, alespoň rámcově dů- vodech, proč inspektorát provedení kontroly nepřistoupí. 175 správní- ho řádu jako subsidiárního obecného prostředku nápravy, jež uplatnitelný nejen těchto případech, ale obecně prů- řezově rámci všech správních činností správních orgánů. přesto dovolím podotknout, že zřejmé, při podání některých stížností sehrály svou negativní úlohu špatné mezilidské vztahy. totiž dáno příslušnou právní úpravou, kdy podatelé podnětů, rozdíl jiných osob řad veřej- nosti zainteresovaných rámci činnosti inspektorátu, nemají stanoven žádný zvláštní institut, prostřednictvím něhož mo- hou činností inspektorátu projevit svůj nesouhlas nebo své výhrady vztahu ní. Jedná-li konkrétně situaci našem inspekto- rátu roce 2019, tak případech byla stížnost podána ze strany podatelů podnětu poté, již byla provedena kontrola, ve případech pak stížnost směřovala proti nezahájení kon- troly (viz graf 2). zákona 255/2012 Sb. první pohled to může působit poněkud překvapujícím dojmem, ale pro toho, kdo obeznámen příslušnou právní úpravou čin- ností orgánů inspekce práce, tato skutečnost zas takovou novinkou není. Tento důvod bylo možno nalézt případě čtyř stížností. Jedna stížnost pak byla shledána jako důvodná, když vzhle- dem administrativnímu opomenutí nebyl daném případě stěžovatel jako podatel podnětu kontrole informován při- jetí podnětu ani nebyla ukončení kontroly zaslána písemná informace výsledku kontroly smyslu ust. Až jednu výjimku, všech případech byly stěžovateli osoby, jež inspektorátu podaly podnět provedení kontroly. Naproti tomu podatele podnětu jsou oblastní inspektoráty práce povinny toliko, jestliže provedly kontrolu na základě jejich písemného podnětu, písemně informovat o výsledku takto provedené kontroly. rámci eventuálně následně vedeného správního (přestupkového) řízení pak možné proti vydané- mu příkazu smyslu ust. Stížnosti byly případech posouzeny jako nedůvodné. 1). 150 správního řádu podat odpor, proti rozhodnutí lze odvolat, existují zde další procesní instrumenty; krajním případě pak možné využít správ- ního soudnictví. Dalšími oblastmi, které byly předmětem jednotlivých stížností, byly např. tohoto důvodu tedy podatelé pod- nětů využívají institutu stížnosti smyslu ust. správního řádu, má-li stěžovatel to, že stížnost, kterou podal příslušného správního orgánu, ne- byla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán (v případě inspektorátu tedy Státní úřad inspekce práce), aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti., zákoník práce, znění pozdějších předpisů, oblasti pracovní doby, povinnost vydat potvrzení zaměstnání, dodržování povinností zaměstnava- tele úseku součinnosti příslušnou odborovou organizací atd. Obsah stížnosti, resp. Dle ust. Výše popsané obdobně platí pro situace, kdy základě podaného podnětu kontrola strany inspektorátu vůbec zahájena nebyla. problemati- ka nelegálního zaměstnávání, dodržování povinností stano- vených zákonem 262/2006 Sb. jednotlivými kontrolními zjiš- těními uvedenými protokolu kontrole, může projevit po- dáním námitek smyslu ust. zákona inspekci práce ne vždy své povahy podatele podnětu mohou zcela uspo- kojit odpovědět všechny otázky, jež souvis- losti jím podaným podnětem kontrole mysli vyjevují. této souvislosti mám to, přístup stě- žovatelů může vycházet toho, takovéto „řešení“ pro dotyčného mnohem schůdnější samozřejmě bezplatné, na rozdíl např. Stížnosti byly roce 2019 podány strany stěžovatelů (z tohoto počtu bylo fyzických osob osoby právnické), když dva stěžovatelé průběhu roku podali dokonce stížnos- ti dvě. 5 odst. Domnívám se, tímto může určité míry korelovat sku- tečnost, poměrně velké množství stížností dotýkalo zá- kazu diskriminace nerovného zacházení. Někdy tak rámci vyřízení stíž- nosti potřebné vhodné, spíše než posuzovat správnost postupu inspektorátu případně vyvracet jednotlivá tvrzení stěžovatele, stěžovateli danou problematiku vysvětlit co nejsrozumitelněji popsat tak, aby došlo ozřejmění odstra- nění případných nejasností. Jedná oproti roku 2018 počet vyšší, když rok 2018 inspektorát takových- to obdržených stížností vyřizoval pouze tomu srov. Pouze jednom případě pak stížnost podal jiný subjekt, to kontrolovaná osoba, která napadala dosavadní procesní po- stup rámci dosud neukončené kontroly. graf č., inspekci práce, znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon inspekci práce“). Co týče vlastního obsahu jednotlivých stížností, tak není možné zobecňovat paušalizovat, když jednotlivé stíž- nosti týkaly odlišných věcí. odst. zákona 251/2005 Sb