roce 2019 tomuto
u stížností vyřizovaných inspektorátem došlo jednom pří-
padě.E
2 ZPRAVODAJ číslo 1/2020
Během roku 2019 inspektorát obdržel podání, jež byla dle
svého obsahu vyhodnocena jako stížnosti smyslu shora
zmíněného ustanovení toho stížnost nebyla doby se-
psání tohoto příspěvku ještě vyřízena).
Stížnosti byly případech posouzeny jako nedůvodné. Naproti tomu podatele podnětu jsou oblastní
inspektoráty práce povinny toliko, jestliže provedly kontrolu
na základě jejich písemného podnětu, písemně informovat
o výsledku takto provedené kontroly.
Jedna stížnost pak byla shledána jako důvodná, když vzhle-
dem administrativnímu opomenutí nebyl daném případě
stěžovatel jako podatel podnětu kontrole informován při-
jetí podnětu ani nebyla ukončení kontroly zaslána
písemná informace výsledku kontroly smyslu ust. problemati-
ka nelegálního zaměstnávání, dodržování povinností stano-
vených zákonem 262/2006 Sb. 5
odst. Jeden stěžovatelů byl právně zastoupen. zákona inspekci práce
ne vždy své povahy podatele podnětu mohou zcela uspo-
kojit odpovědět všechny otázky, jež souvis-
losti jím podaným podnětem kontrole mysli vyjevují., zákoník práce, znění
pozdějších předpisů, oblasti pracovní doby, povinnost vydat
potvrzení zaměstnání, dodržování povinností zaměstnava-
tele úseku součinnosti příslušnou odborovou organizací
atd.
Domnívám se, tímto může určité míry korelovat sku-
tečnost, poměrně velké množství stížností dotýkalo zá-
kazu diskriminace nerovného zacházení.
Z obsahu některých stížností lze dále vypozorovat, stě-
žovatelé pravděpodobně vždy zcela orientují urči-
té právní oblasti, případně mají určité nepřesné představy
o oprávněních orgánů inspekce práce vůbec jejich čin-
nosti jejich možnostech. spíše prvopočátku již samotný podnět kontrole,
vyvolávají některých případech dojem, tyto byly určitým
nástrojem řešení rozepří, případně subjektivních animo-
zit, mezi jednotlivými aktéry, nejčastěji mezi zaměstnavateli
a zaměstnanci. Obsah stížnosti,
resp.
I proti tomuto pak tito podatelé podnětu brojí prostřednictvím
stížností. Právní řád nezakotvu-
je žádný zvláštní institut, jenž byl uplatnitelný případě,
že podatel podnětu poskytnutou informací nesouhlasí nebo
k určité výhrady. 150 správního řádu podat odpor,
proti rozhodnutí lze odvolat, existují zde další procesní
instrumenty; krajním případě pak možné využít správ-
ního soudnictví. zákona 255/2012 Sb. tomto případě podatel podnětu ze
strany inspektorátu informován tom, věci základě
podnětu nebude zahájena kontrola, alespoň rámcově dů-
vodech, proč inspektorát provedení kontroly nepřistoupí.
Podobný trend byl patrný minulých letech. graf
č.
Stížnosti byly roce 2019 podány strany stěžovatelů
(z tohoto počtu bylo fyzických osob osoby právnické),
když dva stěžovatelé průběhu roku podali dokonce stížnos-
ti dvě.
Výše popsané obdobně platí pro situace, kdy základě
podaného podnětu kontrola strany inspektorátu vůbec
zahájena nebyla. přesto dovolím podotknout,
že zřejmé, při podání některých stížností sehrály svou
negativní úlohu špatné mezilidské vztahy. správního řádu, má-li stěžovatel to, že
stížnost, kterou podal příslušného správního orgánu, ne-
byla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán
(v případě inspektorátu tedy Státní úřad inspekce práce),
aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.
Pouze jednom případě pak stížnost podal jiný subjekt, to
kontrolovaná osoba, která napadala dosavadní procesní po-
stup rámci dosud neukončené kontroly. Jedná oproti roku
2018 počet vyšší, když rok 2018 inspektorát takových-
to obdržených stížností vyřizoval pouze tomu srov. této souvislosti mám to, přístup stě-
žovatelů může vycházet toho, takovéto „řešení“ pro
dotyčného mnohem schůdnější samozřejmě bezplatné, na
rozdíl např. Tento důvod bylo
možno nalézt případě čtyř stížností. totiž dáno příslušnou právní úpravou,
kdy podatelé podnětů, rozdíl jiných osob řad veřej-
nosti zainteresovaných rámci činnosti inspektorátu, nemají
stanoven žádný zvláštní institut, prostřednictvím něhož mo-
hou činností inspektorátu projevit svůj nesouhlas nebo své
výhrady vztahu ní. Jedná-li konkrétně situaci našem inspekto-
rátu roce 2019, tak případech byla stížnost podána ze
strany podatelů podnětu poté, již byla provedena kontrola,
ve případech pak stížnost směřovala proti nezahájení kon-
troly (viz graf 2). zákona 251/2005 Sb. tohoto důvodu tedy podatelé pod-
nětů využívají institutu stížnosti smyslu ust. první pohled
to může působit poněkud překvapujícím dojmem, ale pro
toho, kdo obeznámen příslušnou právní úpravou čin-
ností orgánů inspekce práce, tato skutečnost zas takovou
novinkou není.
Co týče vlastního obsahu jednotlivých stížností, tak není
možné zobecňovat paušalizovat, když jednotlivé stíž-
nosti týkaly odlišných věcí. Dalšími oblastmi, které
byly předmětem jednotlivých stížností, byly např.
V této souvislosti lze podotknout, několika stížností je
možné vysledovat, někteří stěžovatelé informaci výsled-
. Kontrolovaná osoba svůj nesouhlas
s výsledkem kontroly, resp. řízení soudního, často trvajícího několik let,
přičemž výsledek tomto případě nejistý. 1). jednotlivými kontrolními zjiš-
těními uvedenými protokolu kontrole, může projevit po-
dáním námitek smyslu ust., inspekci práce, znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon inspekci práce“). 175 správní-
ho řádu jako subsidiárního obecného prostředku nápravy,
jež uplatnitelný nejen těchto případech, ale obecně prů-
řezově rámci všech správních činností správních orgánů.,
o kontrole (kontrolní řád), znění pozdějších předpisů (dále
jen „kontrolní řád“). Někdy tak rámci vyřízení stíž-
nosti potřebné vhodné, spíše než posuzovat správnost
postupu inspektorátu případně vyvracet jednotlivá tvrzení
stěžovatele, stěžovateli danou problematiku vysvětlit co
nejsrozumitelněji popsat tak, aby došlo ozřejmění odstra-
nění případných nejasností. Konkrétně případě podatelů
podnětů lze pak poukázat to, informace výsledku
kontroly smyslu ust. odst.
Až jednu výjimku, všech případech byly stěžovateli
osoby, jež inspektorátu podaly podnět provedení kontroly. Dle
ust. rámci eventuálně následně vedeného
správního (přestupkového) řízení pak možné proti vydané-
mu příkazu smyslu ust. 175 odst
