Stručné základy elektrotechniky vykonaly dvěma vydáním i kus dobré průkopnické práce. Vznikly z mé potřeby ku přednáškám na vysoké škole stavebního inženýrství při vysokém učení technickém v Praze a na vysoké škole báňské v Příbrami. Že kniha byla oblíbená i na vyšších školách průmyslových, ba jako spis pro rekapitulaci před zkouškami z obecné elektrotechniky na elektrotechn. fakultě pražské, mi bylo mnohokráte prokazováno.
Autor: Václav Pošík
Strana 333 z 500
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
275. Tomuto zjevu říkáme nebo
ký vání Namnoze nabývá takové síly, stroje „vyběhnou
z fáze“, pohon nemožný. Elm. Kmitavý
pohyb při houpání al
ternátorů.
' ,&
Obr.)
a která itá poloh oa2. Pístový hnací stroj (na př. str.
Někdy stává, při stálém zatížení sítě dva alternátory
paralelně pracující wattmetrech ampérmetrech jeví
zatížení silně kolísavé, které střídavě proudí jednoho alter
nátoru druhého. Při jedné otáčce máme
dva jednoduché ity jednu periodu,
při strojích několikaválcových klikami
na 120° pak dvě, resp.103.
.
Úkaz tento možno vysvětliti takto:
Nechť dvou strojů paralelně spja
tých jeden jistý stupeň nestejnoměr-
nosti79), druhý však úhlovou rychlost
úplně stejnoměrnou (na př.
parní nebo naftový) každé otáčce svou
otáčivou rychlost mění. Amplitudový úhel je
stanoven rychlostním rozdílem při jedné otáčce (podle po
lohy kliky). oupání alternátorů. Poloha ofs odpovídá
synchronickému běhu naprázdno. 185. Je-li klika jeho
v ose válce mrtvé poloze), rychlost
otáčivá nejmenší, polohách osu
kolmých největší. při turbino
vém pohonu). Tato nerovnoměrná
rychlost rozložití dvě: stejno
měrnou rychlost otáčivou kmitavý
pohyb, odpovídající fysikálnímu kyva
dlu. tři periody. Jsou tedy počet kmitů magnetového kola
,9) Viz poznámku. 58. 275. Jeho počet kmitů rovná počtu
impulsů, způsobených pohybem kliky
parního stroje. síly nepůsobí pak již proti
sobě, nýbrž sčítají, což vzápětí
tak silný proud vyrovnávací, rovná
proudu nakrátko.
Odmyslíme-li otáčivou rychlost stejnoměrnou, nepůsobící
poruch, můžeme představiti, každý pól tvoří kyvadlo,
jehož střední poloha proti středu jedné fáze/(obr
