Stručné základy elektrotechniky vykonaly dvěma vydáním i kus dobré průkopnické práce. Vznikly z mé potřeby ku přednáškám na vysoké škole stavebního inženýrství při vysokém učení technickém v Praze a na vysoké škole báňské v Příbrami. Že kniha byla oblíbená i na vyšších školách průmyslových, ba jako spis pro rekapitulaci před zkouškami z obecné elektrotechniky na elektrotechn. fakultě pražské, mi bylo mnohokráte prokazováno.
Autor: Václav Pošík
Strana 19 z 500
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
(2a) síla el. množství na
vnitřní kouli, jež může být plná. pole. množstvím -\-Q vnitřní koule, jednak
el. Analogie: průlom
. dvě stře y
(o vnitřním poloměru zevnějším rz), mezi nimiž napětí
K.
Mějme př. Toto napětí nechť vzniklo působením el. Vnější dutá koule, původně
neelektrická, bude pak míti jednak el. Vz,
stanovíme potenciální rozdíl integrováním obou mezích
Tz
E f
J r
9 1011 Q
Vv
—------—)voltů,
rv /
z čehož vychází kapacita dvou soustředných kulových povrchů
C Q_
E
Tv ■r.áhání dielektrika. rov. Jsou-li potenciály koulí Vv, resp. množství razí cestu vněj
šímu vodiči důsledku tlaku el.
9 1011
faradů, (4)
resp. množství vázané
na vnitřním povrchu el. pole
„ -rz
H ——= ----------- voltu/cm. množství jež vnějším povrchu duté koule volné a
které tedy lze odvésti. čím menší jest r), tím silnější dostáváme pole H.
dr r„
(4a)
Z poslední rovnice vidíme, isolační prostředí není namá
háno všude stejně, neboť čím více postupujeme vnitřní
kouli (t.
Největší pole bude tedy povrchu vnitřní koule (pro r„):
u Tz
-H- max —
Tz Tv
(4b)
Je-li toto namáhání větší než jaké isolátor snese, nastane
průraz (průboj), volné el
