Stručné základy elektrotechniky vykonaly dvěma vydáním i kus dobré průkopnické práce. Vznikly z mé potřeby ku přednáškám na vysoké škole stavebního inženýrství při vysokém učení technickém v Praze a na vysoké škole báňské v Příbrami. Že kniha byla oblíbená i na vyšších školách průmyslových, ba jako spis pro rekapitulaci před zkouškami z obecné elektrotechniky na elektrotechn. fakultě pražské, mi bylo mnohokráte prokazováno.
Autor: Václav Pošík
Strana 19 z 500
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
čím menší jest r), tím silnější dostáváme pole H.
9 1011
faradů, (4)
resp.
Největší pole bude tedy povrchu vnitřní koule (pro r„):
u Tz
-H- max —
Tz Tv
(4b)
Je-li toto namáhání větší než jaké isolátor snese, nastane
průraz (průboj), volné el. (2a) síla el.áhání dielektrika. Vnější dutá koule, původně
neelektrická, bude pak míti jednak el. pole
„ -rz
H ——= ----------- voltu/cm. množství vázané
na vnitřním povrchu el. Jsou-li potenciály koulí Vv, resp. rov. množstvím -\-Q vnitřní koule, jednak
el. pole. množství na
vnitřní kouli, jež může být plná. Vz,
stanovíme potenciální rozdíl integrováním obou mezích
Tz
E f
J r
9 1011 Q
Vv
—------—)voltů,
rv /
z čehož vychází kapacita dvou soustředných kulových povrchů
C Q_
E
Tv ■r. Analogie: průlom
. množství razí cestu vněj
šímu vodiči důsledku tlaku el. dvě stře y
(o vnitřním poloměru zevnějším rz), mezi nimiž napětí
K.
dr r„
(4a)
Z poslední rovnice vidíme, isolační prostředí není namá
háno všude stejně, neboť čím více postupujeme vnitřní
kouli (t.
Mějme př. množství jež vnějším povrchu duté koule volné a
které tedy lze odvésti. Toto napětí nechť vzniklo působením el
