Stručné základy elektrotechniky vykonaly dvěma vydáním i kus dobré průkopnické práce. Vznikly z mé potřeby ku přednáškám na vysoké škole stavebního inženýrství při vysokém učení technickém v Praze a na vysoké škole báňské v Příbrami. Že kniha byla oblíbená i na vyšších školách průmyslových, ba jako spis pro rekapitulaci před zkouškami z obecné elektrotechniky na elektrotechn. fakultě pražské, mi bylo mnohokráte prokazováno.
Autor: Václav Pošík
Strana 19 z 500
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
množství na
vnitřní kouli, jež může být plná.
dr r„
(4a)
Z poslední rovnice vidíme, isolační prostředí není namá
háno všude stejně, neboť čím více postupujeme vnitřní
kouli (t. množství razí cestu vněj
šímu vodiči důsledku tlaku el.
9 1011
faradů, (4)
resp. Jsou-li potenciály koulí Vv, resp. (2a) síla el. dvě stře y
(o vnitřním poloměru zevnějším rz), mezi nimiž napětí
K. množství vázané
na vnitřním povrchu el. rov. čím menší jest r), tím silnější dostáváme pole H. Toto napětí nechť vzniklo působením el.áhání dielektrika.
Největší pole bude tedy povrchu vnitřní koule (pro r„):
u Tz
-H- max —
Tz Tv
(4b)
Je-li toto namáhání větší než jaké isolátor snese, nastane
průraz (průboj), volné el. pole. pole
„ -rz
H ——= ----------- voltu/cm.
Mějme př. množství jež vnějším povrchu duté koule volné a
které tedy lze odvésti. množstvím -\-Q vnitřní koule, jednak
el. Vnější dutá koule, původně
neelektrická, bude pak míti jednak el. Vz,
stanovíme potenciální rozdíl integrováním obou mezích
Tz
E f
J r
9 1011 Q
Vv
—------—)voltů,
rv /
z čehož vychází kapacita dvou soustředných kulových povrchů
C Q_
E
Tv ■r. Analogie: průlom
