Stručné základy elektrotechniky vykonaly dvěma vydáním i kus dobré průkopnické práce. Vznikly z mé potřeby ku přednáškám na vysoké škole stavebního inženýrství při vysokém učení technickém v Praze a na vysoké škole báňské v Příbrami. Že kniha byla oblíbená i na vyšších školách průmyslových, ba jako spis pro rekapitulaci před zkouškami z obecné elektrotechniky na elektrotechn. fakultě pražské, mi bylo mnohokráte prokazováno.
Autor: Václav Pošík
Strana 133 z 500
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Pro základní početní úkony budiž uvedeno několik obec
ných pravidel:
1.
.e1<Pje možno zacházeti jako výrazem matematickým,
jak dalšího patrno. e>v,
čili
U ■e,K'ŕ+lľ) U\(p+y>.rovný 2,718) velikost vektoru, čili modul, mocnitel
Í<p pak směrový úhel (argument). (82a)
Z toho zřejmo, při dalším pootočení vektoru úhel tp
A
v kladném směru přejde rov. Sečítání odečítání:
V Uj,± (px /?i) 2)
= (Pí Ih) (?2± ?i)>
(83)
což znamená, algebraicky lze sečítati jen členy stejno
rodé, zvláště reálné zvláště členy imaginárné. Dělení:
A
Ui
u
Pi (]>2 <h~ (h)
A
u, P22 ?22
39) cizí literatuře, zejména anglické americké, vyskytuje mnohdy
A
i jiný tvar psaní symbolů, př. 82a tvar: é'f. Násobení:
D ■Ů2 p1p q1q2 (Pí ft) =
= TJ1 /íři+ři) Iq>i -)■<p2.
2. U[y, což však postrádá výhody, že
totiž tvarem . Tedy vektor jest určen
nejen číselnou hodnotou ale pootočením úhel cp, což
symbolicky vyznačíme tak, modulu připojíme faktor
, tedy
A
u U^>).
Jak poznáme, převedeme vektory pro jednoduché řešení
do symbolického tvaru vyřešení úlohy převedeme sym
boly nazpět hodnoty reálné. (84)
3
