Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
1 Georg Simon Ohm Ohmův zákon
V souvislosti zaváděním elektrických sítí pro
přenos distribuci elektrické energie sítí pro
účely telekomunikační koncem 19.
Tyto zákony byly formulovány Kirchhof-
fem dosti neobvyklých okolností. když použil jako zdroj napětí
termočlánek měď-vizmut, dospěl výše uvede
nému poznatku. Nej
významnější Ohmovou prací, jíž zapsal dě
jin elektrotechniky, jeho článek elektrické vo
divosti kovů 1825. Zprvu působil jako stře
doškolský, později univerzitní profesor matema
tiky fyziky různých školách. Kirch
hoff úkol vyřešil při experimentálním ověře
ní (měřením modelu pomocí sondy) zapojil
sondu jednoduchého obvodu, který pak po
psal rovnicemi. Své nejvý
znamnější vědecké objevy učinil jako gymnaziál
ní profesor Kolíně nad Rýnem. proudy vytékající
z tohoto uzlu znaménkem opačným (např. právě tomuto účelu formu
loval obecné vztahy
Z ~L±Uj 0,
j i
které dnes označujeme jako první druhý
Kirchhoffův zákon. +). Experimentální práce, které prováděl
Ohm chudě vybaveném školním kabinetu, při
nesly ovoce mnoha letech pilné práce.
GEORG SIMON (1789-1854) byl Němec,
narodil Erlangenu. století vy
členila teorie elektromagnetického pole teorie
elektrických obvodů.
První Kirchhoffův zákon říká, součet
okamžitých hodnot proudů všech větvích, které
se stýkají libovolném uzlu, roven nule. Svědčí tom příhoda, podle níž za
ním odchodu Berlína vypravila delegace
kolínských studentů žádostí, aby opět
vrátil tamní gymnázium. závěru svého
pedagogického působení splnilo jeho dlouho
leté přání, když byl jmenován profesorem fyzi
ky mnichovské univerzitě zároveň byl po
věřen vedením katedry fyziky.Teorie elektrických obvodů
Kdo pochybuje, mohla být matematická díla umělecky krásná, nechť přečte
Kirchhoffova pojednání. Základní pilíře této teorie
tvoří Ohmův zákon první druhý zákon
Kirchhoffův.
GUSTAV ROBERT KIRCHHOFF (1824- 1887) Se
narodil městě Královci (tehdy patřilo Němec
ku nazývalo Königsberg) tamtéž studo
val univerzitě.
Experimentální ověření Ohmová zákona je
dnes velmi jednoduchou úlohou, avšak Ohmo
vě době nebylo nikterak snadné, vzhledem
k tehdejší primitivní přístrojové technice.
Ačkoliv novou etapu poznatcích elektric
kém proudu otevřely již objevy Galvaniho ze
jména Volty, byly představy vlastnostech
elektrického proudu ještě dlouhou dobu značně
mlhavé.
15
. Ohm
zprvu dospěl nesprávným výsledkům. Jeho vědecké
práce vzbudily pozornost ministerstva, které mu
umožnilo pobyt vojenské škole Berlíně. této práci popisuje větší
počet svých experimentů, které uzavřel tvrzením,
že poměry jednoduchém obvodu jsou jednoznač
ně určeny třemi veličinami: proudem, napětím
zdroje odporem, jenž přímo úměrný délce vo
diče nepřímo úměrnýjeho průřezu:
kde proud, napětí zdroje, vnitřní od
por zdroje odpor vodiče připojeného ke
zdroji. Uká
zalo se, příčina byla tom, při svých po
kusech používal jako zdroj napětí Voltův člá
nek nepočítal tím, jeho napětí během
měření klesá. Při
tom proudy přitékající uzlu označujeme jed
ním znaménkem (např.
Ohm byl nejen úspěšný badatel, ale oblíbený
učitel.2 Gustav Robert Kirchhoff -
Kirchhoffovy zákony
Dalšími základními pilíři teorie elektrických
obvodů jsou první druhý Kirchhoffův zákon. Mezi profesory této univerzi
ty byly době význačné vědecké osobnosti,
mezi něž patřil fyzik profesor Franz Neumann.
Profesor Neumann zadal tehdy jednadva-
cetiletému (!) studentovi Kirchhoffovi seminár
ní práci, níž měl prozkoumat rozložení prou
du kruhovém kotouči napájeném dvěma pří
vody, jež jsou umístěny jeho obvodu.
(Ludwig Boltzmann)
4.
4
