Tato publikace věnovaná dějinám elektrotechniky je součástí řady STRUČNÉ DĚJINY OBORU. Poskytuje základní přehled dějin oboru, který lze využít pro rozšíření poznatků o naší i světové historii, tentokrát z pohledu technického a přírodovědného. Stručné dějiny elektrotechniky jsou určeny také všem studentům, učitelům i široké veřejnosti, jež se tímto a příbuznými obory zabývá-k obohacení jejich specializace o dimenzi cest hledání, o osudy vynálezců, výzkumných pracovišť a jejich objevů v minulosti i s výhledem do doby budoucí.
Helmholtz byl jedním mála jejích
zastánců.
Hertzovi krátce jeho objevech dostalo
plného uznání. Maxwell základě své teorie elektromag
netického pole ukázal, elektromagnetický roz
ruch šíří prostorem konečnou rýchlostí, jež je
rovna rychlosti světla, předpověděl existenci
elektromagnetických vln jako fyzikální reality. První těchto úkolů (šlo experimen
tální důkaz setrvačnosti elektrického náboje)
Hertz ještě jako student zvládl velmi úspěšně
ve prospěch Maxwellovy teorie byl od
měněn zlatou medailí berlínské univerzity. Hertz
zemřel věku pouhých let. Ale jeho vědecké úspěchy byly
doprovázeny omyly.
14
. Význam tohoto poznatku nejlépe
dokumentují slova Williama Thomsona: „Celý
život jsem bojoval proti Maxwellovi neuzná
val jsem jeho tlak světla; kapitulaci do
nutil Lebeděvův pokus.
Hertzovy poznatky byly poměrně rychle
prohlubovány dalšími fyziky.3. Rozšíření Maxwel
lovy teorie mikropole provedl Lorentz
svou elektronovou teorií. Ruhm-
korffův transformátor A), došlo elektrickému
výboji, pak jiskřišti vloženém čtverco
vého závitu, vznikl také elektrický výboj. 10. Vyřešení to
hoto úkolu opět prospěch Maxwellovy teo
rie podařilo Hertzovi sedmileté
intenzivní práci, letech 1887 1888. dospěl po
znatku, rychlost šíření elektromagnetických
vln vzduchu 320 000 km/s.
K těmto výzkumům navrhl sestrojil po
třebnou aparaturu. Tím stanul
u kolébky bouřlivého rozvoje radiokomunikač
ní techniky, bez níž náš současný život ne
myslitelný. Pověřoval Hertze úkoly, které měly
správnost této teorie buďto potvrdit, nebo vy
vrátit. Byl přesvěd
čen, jím objevené elektromagnetické vlny
jsou jen zajímavým fyzikálním pokusem že
nemají praktického využití.
Heinrich Hertz dovršil tento Maxwellův vědecký
odkaz: byl prvním, kdo prokázal, elektromag
netické vlny skutečně existují, poté prozkou
mal jejich základní vlastnosti. Rozhodl pro univerzitní stu
dium matematiky fyziky, nejprve Mnicho
vě pak přestoupil berlínskou univerzitu,
kde tehdy působili věhlasní profesoři Robert
Kichhoff Hermann Helmholtz. Přesná měře
ní, která provedli jiní fyzici, později ukázala,
že tato rychlost stejná jako světla. Jestliže jiskřištifi,
připojeném zdroji vysokého napětí (tzv.
Základní uspořádání slavného Hertzova
experimentuje obr. zákony jejich ší
ření, odrazu lomu, rychlosti šíření apod. Jis-
křiště muselo být nastaveno tak, aby délka
jiskry byla jen několik desetin milimetru tento
výboj byl pozorován pomocí lupy zatemněné
místnosti.
Faradayova-Maxwellova teorie teorií mak
roskopickou: neumožňuje řešit problémy, které
jsou molekulární nebo atomární úrovni, tj.
Další úkol byl mnohem obtížnější: mělo se
experimentálně prokázat, zda elektromagnetic
ké vlny, jejichž existence vyplývala Maxwel
lovy teorie, jsou fyzikální realitou.“
Na prohloubení Faradayovy-Maxwellovy teo
rie elektromagnetického pole nepodíleli jen
Heaviside, Hertz Lebeděv, ale mnozí další.
HEINRICH HERTZ (1857-1894) byl Němec,
narodil Hamburku již gymnáziu pro
jevil všestranné nadání velkou manuální
zručnost —osvojil truhlářské práce, naučil se
soustružit apod.
Jak jsme již zmínili, Maxwellova teorie
elektromagnetického pole nebyla zprvu příliš
oblíbená. Jedním nich
byl PJOTR NIKOLAJEVIČ LEBEDĚV (1866-1912),
který experimentálně dokázal tlak elektro
magnetického pole, čímž prokázal jeho hmot
nou povahu.5 Cesta objevu elektromagnetických
vln Heinrich Hertz
J. Tak např. Profesor Helm-
holtz záhy rozpoznal Hertzovo nadání, věnoval
mu péči stál pozadí jeho pozdějších úspě
chů. Jev bylo možné pozorovat případě,
kdy jiskřiště nebylo elektricky spojeno jis-
křištěm Hertz nejenže takto dokázal exis
tenci elektromagnetických vln, ale prozkou
mal jejich vlastnosti, např.
nezabývá „mikropolem“
